Skůry 1361

Na kameni jsou rytiny řeckého kříže a údajně slunečního kotouče s vepsaným křížem. Je zazděn do hřbitovní zdi po levé straně silnice do Velvar (tloušťku kamene se v trhlině zdiva pokusili změřit Libor a Zuzana Dobnerovi). Kámen byl pravděpodobně umístěn do zdi až po r. 1904, protože "Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Slanském" ho nezmiňuje. Také do soupisu NPÚ se dostal až dodatečně - bohužel bez udání roku. Kde se nacházel původně ani jakou měl funkci, není známo. Symboly na kameni jsou podobné jako u cca 30 km vzdáleného kamene č. 0446. Unhošťský kámen stával u dnes zbořeného Čertova mlýna a znak v kruhu by mohl symbolizovat mlýnské kolo. Analogicky by pak "sluneční" kruh s křížem na kameni ve Skůrách mohl označovat již neexistující panský Křovický mlýn, který dle kroniky obce Skůry stál ještě v roce 1913. Kříž vedle kruhu teoreticky mohl znamenat, že se v době vzniku kamene jednalo o církevní majetek. 

1982 jako první popisuje kámen M. Špůrek v časopise Památky a příroda: Na základě podrobné mapové rešerše starší topografie, (provedené v letech1981–82) se dále podařilo najít dvě lokality s pomístními jmény „U Kamene“ (Skury a Podlešín) a jednu s názvem „Ke dvěma kamenům“ (Ledce). Protože šlo o analogie vzhledem k některým názvům míst s již známými menhiry, považoval jsem je celkem oprávněně za pravděpodobná místa dosud v literatuře neznámých kamenů. (...) V případě Skur na dotyčném místě žádný kámen dohledán nebyl, dokonce ani podle místních obyvatel není známo, že by tam byl kdy stál. Vzhledem k hluboké vrstvě ornice v daném místě je také vyloučeno, že by mohlo jít o přirozený výchoz. Domnělý menhir byl patrně z místa odstraněn již velmi dávno. Mám důvodné podezření, že jde o kámen totožný s tím, který je dnes zazděný z vnější strany do jižní zdi hřbitova v obci. Jedná se o přibližně 2 m dlouhou pískovcovou stélu neznámého původu, se starými rytinami slunce a dvou křížů pravděpodobně pozdějšího data.

1986 evidován SPVKK - J. Vít, na základě článku M. Špůrka.

1996 Slanské listy otiskují dopis, kde dává O. Petřík do souvislosti kameny v Unhošti a ve Skůrách:  Co paměť lidstva sahá, používá člověk kámen jako nepostradatelnou součást svého života. Pomínáme-li kámen jako zbraň nebo jako nástroj, upoutá nás často kámen, který byl určen pro označení místa, i když dnes těžko chápeme jeho význam. Takovou záhadou je kámen u Urbanova palouku na konci Unhoště směrem na Křivoklát. Je zasazený ve "škarpě" po pravé straně silnice a jsou na něm vyryty dva mateřské obrazce. Dole u země je to rovnoramenný kříž, jehož ramena se od středu rozšiřují. Nad tímto znakem je vytesáno kolo, které má po obvodu paže znatelné hroty. Listuje-li kola tvoří stejný kříž, jako je dole. Kámen je ukončen zaoblením. Výška části, vyčnívající ze země, je asi 90 centimetrů. Ředitel Školy a kronikář, pan Melichar, píše o tomto kameni ve své "Monografii města Unhoště" jako o celním kole. V minulosti byla Unhošť svobodným královským městem a proto také měla právo vybírat clo od obchodníků, kteří vjížděli do města. Možná, že kámen označoval hranici pro právo výběru poplatku. Vzhledem k tomu, že nejsou žádné písemné doklady o tom, jaký účel a význam tato kamenná památka má, nelze tedy tvrdit ani to, že se jedná o takzvaný smírčí kámen. Všechna označení jsou ve skutečnosti pouze dohady. Možná, že znaky na kameni byly tak všeobecně známé, že nikoho ani nenapadlo, že si tím v budoucnu někdo bude lámat hlavu. - K tomuto závěru mne přivedla skutečnost, že v malé osadě Skůry (obec Hobšovice u Slaného) jsou stejné znaky, vytesané do pískovcového kvádru. Tento kámen je zasazen do hřbitovní zdi na konci vsi. Znamení jsou vedle sebe, a to vlevo je kříž s rozšiřujícími se rameny a vpravo je kolo s křížem uprostřed a s dobře znatelnými osmi trojúhelníkovými hroty. Znaky na kameni ve Skůrách jsou totožné se znaky na kameni v Unhošti a jsou dokonce stejně veliké (50 cm). Reliéf ve Skůrách je ale dobře znatelný, kdežto v Unhošti je již značně poškozen. Je-li rozdíl v zachovalosti zaviněn kvalitou kamene nebo rozdílným stářím, na to by musel odpovědět odborník. Není ovšem bez zajímavosti, že obcí Skůry kdysi končilo panství Slaný. Byla to tedy hraniční ves, kde se mohlo také vybírat clo. Podle ústního podání starousedlíků je kamenný kvádr totožný s menhirem, který stával na poli u silnice do Hospozína, kde se ještě dnes říká "u kamene". Rytiny na kameni jsou prý mladšího data. Kámen – menhir byl údajně z pole odstraněn někdy před první světovou válkou. Skůrský kámen s rytím je celkem 160 centimetrů dlouhý a 60 centimetrů vysoký. Reliéf na kameni je umístěn tak, že by nemohl být postaven stejně jako kámen v Unhošti. Na hradební zdi hřbitova, na soukromé ploše je vytesán letopočet 1882. Ferdinand Velc ve svém Soupisu památek historických a uměleckých okresu Slánského o tomto datu (5. července 1882) udává, že zedník Václav Himl z Bratkovic zasadil do zdi tři kameny, pocházející ze zbořeného kostela. O kameni s křížem a kolem se ale nezmiňuje. Je pravděpodobné, že byl do zdi vsazen dříve. Ani jiný historikové, popisující zajímavosti obce Skůry, se o záhadném kameni nezmiňují. Oba kameny mlčí a je zřejmé pouze to, že sloužily oba stejnému účelu.
Otomar Petřík,
Skůry 18, 273 21 Hobšovice

Poznámka:

V kronice obce Skůry z r. 1924 kámen uveden není. Je zde ale zmíněn blíže nespecifikovaný sloup, u kterého došlo ke smrti posledního skurského faráře r. 1609: Posledním farářem skurským, jak se za to má, byl onen, jež se r. 1609 pádem s koně zabil (u sloupu) a uprostřed kostela v kryptě pohřben byl. https://ebadatelna.soapraha.cz/a/5472/6

Pamětní kniha obce Skůry. psáno v roce 1924. https://ebadatelna.soapraha.cz/a/5472/1

ŠPŮREK, Milan. Menhiry v Čechách. Památky a příroda 1984. Roč. 9, č. 1. https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:2ae0c400-61ac-11e4-8214-005056827e51?page=uuid:456df780-61bf-11e4-8214-005056827e51

DOBNER, Libor. Stalo se, nestalo. Příběhy, pověsti, legendy a písně ze Slánska a o Slánsku. O záhadných kamenech. In: Slánské listy, prosinec 1996.

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Kladno/Skury.html