Unhošť 0446

Kámen se nacházel na rozhraní katastrů obcí Kyšice a Unhošť, na vnější straně silničního příkopu po levé straně státní silnice č. 101, vedoucí z Horního Bezděkova do Unhoště. Dříve zde byl Čertův mlýn. Je tu možná souvislost s kamenem č. 1361 z obce Skůry. V roce 1996 převezen do muzea v Unhošti.

1937 J. Renner píše:  Požádali jsme inž. p. J. Amlera, em. ředitele cukrovaru, aby nám popsal kamenný památník s obrazem skutečného kola celního, stojící západně Unhoště při okresní silnici naproti pivovaru. Za stara vedla tudy „pražská silnice", spojující památný Křivoklát s Prahou. Šla od Křivoklátu rozsáhlými Křivoklátskými lesy přes známou hájovnu Markytu při Klíčavě, odtud lesem Hrozným do Bratronic a přes Unhošt do Prahy. V Unhošti odbočovala od zemské stezky chebské „pražská silnice" ke Křivoklátu a proto je zcela přirozeno, že zde bylo vybíráno clo, a celnice byla označena nápadným znamením. Kámen, na němž je naznačeno skutečné kolo, je 1,45 m vysoký; nad zemi vyčnívá 78 cm, největší šířka jeho měří 56 cm a síla kamene 25 cm. V hořejší části je kolo o průměru 40 cm se čtyřmi špícemi, uprostřed s otvorem pro nápravu. Pod kolem vyčnívá nejspíše hořejší část svislého břevna kříže, který jest na spodní části kamene, vězící v zemi. Zadní strana kamene jest jen hrubě přitesána a jest beze znaku. Kámen je žehrovický pískovec.

1996 Slanské listy otiskují dopis, kde dává O. Petřík do souvislosti kámen v Unhošti a ve Skůrách:  Co paměť lidstva sahá, používá člověk kámen jako nepostradatelnou součást svého života. Pomínáme-li kámen jako zbraň nebo jako nástroj, upoutá nás často kámen, který byl určen pro označení místa, i když dnes těžko chápeme jeho význam. Takovou záhadou je kámen u Urbanova palouku na konci Unhoště směrem na Křivoklát. Je zasazený ve "škarpě" po pravé straně silnice a jsou na něm vyryty dva mateřské obrazce. Dole u země je to rovnoramenný kříž, jehož ramena se od středu rozšiřují. Nad tímto znakem je vytesáno kolo, které má po obvodu paže znatelné hroty. Listuje-li kola tvoří stejný kříž, jako je dole. Kámen je ukončen zaoblením. Výška části, vyčnívající ze země, je asi 90 centimetrů. Ředitel Školy a kronikář, pan Melichar, píše o tomto kameni ve své "Monografii města Unhoště" jako o celním kole. V minulosti byla Unhošť svobodným královským městem a proto také měla právo vybírat clo od obchodníků, kteří vjížděli do města. Možná, že kámen označoval hranici pro právo výběru poplatku. Vzhledem k tomu, že nejsou žádné písemné doklady o tom, jaký účel a význam tato kamenná památka má, nelze tedy tvrdit ani to, že se jedná o takzvaný smírčí kámen. Všechna označení jsou ve skutečnosti pouze dohady. Možná, že znaky na kameni byly tak všeobecně známé, že nikoho ani nenapadlo, že si tím v budoucnu někdo bude lámat hlavu. - K tomuto závěru mne přivedla skutečnost, že v malé osadě Skůry (obec Hobšovice u Slaného) jsou stejné znaky, vytesané do pískovcového kvádru. Tento kámen je zasazen do hřbitovní zdi na konci vsi. Znamení jsou vedle sebe, a to vlevo je kříž s rozšiřujícími se rameny a vpravo je kolo s křížem uprostřed a s dobře znatelnými osmi trojúhelníkovými hroty. Znaky na kameni ve Skůrách jsou totožné se znaky na kameni v Unhošti a jsou dokonce stejně veliké (50 cm). Reliéf ve Skůrách je ale dobře znatelný, kdežto v Unhošti je již značně poškozen. Je-li rozdíl v zachovalosti zaviněn kvalitou kamene nebo rozdílným stářím, na to by musel odpovědět odborník. Není ovšem bez zajímavosti, že obcí Skůry kdysi končilo panství Slaný. Byla to tedy hraniční ves, kde se mohlo také vybírat clo. Podle ústního podání starousedlíků je kamenný kvádr totožný s menhirem, který stával na poli u silnice do Hospozína, kde se ještě dnes říká "u kamene". Rytiny na kameni jsou prý mladšího data. Kámen – menhir byl údajně z pole odstraněn někdy před první světovou válkou. Skůrský kámen s rytím je celkem 160 centimetrů dlouhý a 60 centimetrů vysoký. Reliéf na kameni je umístěn tak, že by nemohl být postaven stejně jako kámen v Unhošti. Na hradební zdi hřbitova, na soukromé ploše je vytesán letopočet 1882. Ferdinand Velc ve svém Soupisu památek historických a uměleckých okresu Slánského o tomto datu (5. července 1882) udává, že zedník Václav Himl z Bratkovic zasadil do zdi tři kameny, pocházející ze zbořeného kostela. O kameni s křížem a kolem se ale nezmiňuje. Je pravděpodobné, že byl do zdi vsazen dříve. Ani jiný historikové, popisující zajímavosti obce Skůry, se o záhadném kameni nezmiňují. Oba kameny mlčí a je zřejmé pouze to, že sloužily oba stejnému účelu.
Otomar Petřík,
Skůry 18, 273 21 Hobšovice

1997  14. 3. Transfer do Melicharova vlastivědného muzea. Na webu muzea je popsán kámen takto: Celní kolo od Unhoště. Kámen se nacházel po pravé straně státní silnice č. 201, vedoucí z Unhoště na Horní Bezděkov, nedaleko bývalého Urbanova pivovaru (170 cm od kraje vozovky, na vnější straně příkopu), na rozhraní katastrů obcí Unhošť a Kyšice v katastrální trati zvané "Na Kocourku". Objekt je silně narušen erozí, podpořenou pravděpodobně chemickými posypy mimojdoucí komunikace. Jeho reliéfy jsou špatně čitelné, umístění v muzeu může tedy poskytnout také prostor pro případný restaurátorský zásah. Dosavadní poloha objektu není patrně původní, neboť silnice hluboko protíná svah původního terénu. Ze současného stavu poznání nelze přesněji určit dobu vzniku stávajícího stavu průběhu komunikace. Dle indikační skicy stabilního katastru z roku 1843 se můžeme domnívat, že místní terénní úpravy, související patrně také s umístěním objektu, proběhly již před tímto rokem. Objekt zde není zakreslen, neboť patrně v té době postrádal svou původní funkci a stal se pouhým "patníkem" mimojdoucí komunikace jako tomu bylo pravděpodobně i v případě objektu v katastru obce Červený Újezd V místě nálezu nebyly nalezeny žádné předměty potvrzující původní umístění objektu. Objekt je znám pod místním označením "celní kolo". Jde patrně o nejasnou interpretaci funkce objektu, která byla zveřejněna Janem Rennerem v Muzejním Věstníku rakovnického muzea roku 1938. Dle ústní lidové tradice se při objektu mělo vybírat mýto. Ze současného stavu poznání písemných pramenů tuto domněnku nelze potvrdit ani pro blízké okolí. Vzhledem k tomu, že objekt se nachází při cestě z Prahy na hrad Křivoklát, lze se domnívat, že objekt mohl mít i funkci milníku. Nelze vyloučit ani funkci mezního kamene, neboť v těchto místech probíhala též hranice s kyšickými statky, které byly pod patrimoniální správou místní šlechty. Uspokojivé vysvětlení funkce objektu nám současný stav poznání neposkytuje. Materiál: karbonský arkózový pískovec. Rozměry: objekt je vytesán do nepravidelného kvádru výška 130 cm čelní šířka 50 - 60 cm, boční šířka 15 - 30 cm.

1999 popisuje M. Oliverius v knize "Devatenáct zastavení na Unhošťsku": V blízkosti místa, kde původně Čertův mlýn stával, byl (do 19. března 1997) ve břehu za příkopem silnice zasazen křížový kámen – v Unhošti nazývaný „Čelní kolo“. Obecně lze napsat, že křížový kámen je plochý čtyřúhelníkový kámen, opatřený vytesaným obrazem kříže. Ten unhošťský, ze žehrovického pískovce, má vytesány dva kříže nad sebou s tím, že vrchní je vsazen do kola a spodní je klasickým rovnoramenným křížem. Písemné prameny nám nedochovaly žádnou zprávu, že by se někdy v minulosti v okolí malého městečka Unhoště vybíralo clo. Navíc celní kola jsou vytesána skutečně ve tvaru kruhu, proto tento záhadný kámen zařazujeme do kategorie „křížových kamenů“. Nesporné je, že stojí, a určitě i bezprostředně po svém vzniku stál zde, v blízkosti, na svoji dobu dosti frekventované, silnice. Dejme tomu, že se tu snad i clo mohlo vybírat, ale co když zde někdo někoho přepadl a zamordoval? Středověké právo začalo zakazovat krevní mstu a tento institut nahradilo křížovými kameny nebo kamennými kříži. Usvědčený vrah například musel na své náklady nechat vytesat takovýto kámen s obrazem kříže a tento dopravit na místo přepadení, vraždy ap. Často na takovémto kamenu je i vyobrazen nástroj - zbraň, kterým byla vražda spáchána (sekera, nůž, dýka, kopí ap.). Prohlédneme-li si hořejší kříž v kole unhošťského kamene, při troše fantazie ho můžeme považovat za kolo popravčí, což by měl být výstražný symbol na této stezce pro každého, kdo by ji chtěl použít k něčemu jinému, než byla určena. A co když je jakýmsi označením, reklamou, bývalého Čertova mlýna? Velmi nápadně připomíná kolo, bez kterého by vodní mlýn nikdy nemohl plnit svoji funkci. Necháváme tuto záhadu bez vysvětlení. Snad naše domněnky jednou někdo věrohodně vyvrátí? Dnes se unhošťské „Čelní kolo“ nachází v depozitáři Melicharova vlastivědného muzea v Unhošti, kam bylo převezeno v součinnosti s Městským úřadem Unhošť, aby bylo uchováno pro další generace.

RENNER, Jan. Kamenné památky. In: Věstník muzejního spolku Rakovník XXVII/1937

DOBNER, Libor. Stalo se, nestalo. Příběhy, pověsti, legendy a písně ze Slánska a o Slánsku. O záhadných kamenech. In: Slánské listy, prosinec 1996.

OLIVERIUS, Miroslav. Devatenáct zastavení na Unhošťsku. Unhošť: Vydavatelství M. Sanytrák, 1999. ISBN 80-238-5021-0. Dostupné také z: https://kramerius.svkkl.cz/uuid/uuid:f6170175-a691-45b4-b4e4-d8c7daba8ddf.

https://muzeum9.webnode.cz/l/kopie-z-osobnosti-unhostska/

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Kladno/Unhost.html