Pocoucov 0339

Žulový kříž se zakulacenými rameny na rozšířené noze. Jedno z ramen je částečně uraženo. 

Podle pověsti se trestem Božím proměnila v kámen stará zlá žena s čarodějnickými sklony.

Jiná pověst vypráví, že zde zkameněla zlá žena, když předtím utopila své děti v blízkém rybníce Lubí.

L. Fritz, Sbírka žulových křížů, 1895, č. 9: Mezi Třebíčem a Podsoudovem stojí na poli kříž kamenný, úplně vypracovaný, však zvláště na ramenech silně porouchaný a lišejníky porostlý. Na příčných ramenou má vyrytý letopočet arabskými číslicemi 1622. Dolní rameno jest tak dlouhé, jako oboje příčná dohromady, pod levým bokem až na zem nakreslen jest pouhými lineami křížku podobný meč. Lid pokládá tento kříž za cyrilo-metodějský, hlavně pro jeho primitivnost a poruchu, latinské jeho rozměry a letopočet odporují.

F. Přikryl, S.S. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, 1907, str. 146, obr. 55

J. F. Svoboda, Okolí horácké osady - Věstník Československého zemědělského musea, Praha 1937: Na moravském horácku dočkal se po prvé veřejného povšimnutí takový starý kříž, který stojí na kopci u silnice mezi Třebíčí a Pocoucovem (obr. 1). Je 110 cm vysoký a v ramenech 59 cm široký, má na příčním břevnu uprostřed vročení 1622 a na rozšířené spodní části kolmého vrytý jednoduchý křížek. Upozornil na něj r. 1845 Matěj Mikšíček ve své Sbírce pověstí moravských a slezských [1], spojiv s ním umělou pověst o zkamenělé bábě. Od té doby 7 říkalo se mu "baba" a tento název se pak přenesl i na podobné památky v jiných krajích a dal také podnět ke vzniku smělé domněnky i ve vážné literatuře vyslovené, že je to bývalá socha pohanské bohyně Báby, přetesaná v prvních dobách křesťanských na kříž [3]. Neopodstatněnost této domněnky vyplývá již z toho, že kraj tento v dobách pohanských, ba ani prvokřesťanských nebyl osídlen a osadníci, kteří sem asi ve 13. stol. přišli, byli dávno křesťané.

M. Dvořáková, J. Horký, E. Nožička, F. Peštál, K. Průša, Památné kameny a pověsti na Třebíčsku, Akcent 2010, Třebíč