Česká Metuje 0105

Německý badatel Valter von Dreyhausen tento monolit zařadil mezi smírči kříže. Na základě nápisu a jednoduché kresby vyryté do těla kříže vysvětluje tragický příběh, jenž vypráví o synovi, který na tomto místě zabil sekerou svého otce. Zároveň ale připouští i to, že kříž mohl být vztyčen přímo otcem na místě, kde zabil svého vlastního syna.

Jednu z nejcennějších památek nalezneme na okraji České Metuje. Při levé straně silnice vedoucí do Police nad Metují se nachází jeden z nejzajímavějších monolitických křížů v Čechách. Ještě před 150 lety bychom ho na tomto místě marně hledali. Údaje v Pamětní knize obce Česká Metuje, kterou v meziválečném období pečlivě vedl místní kronikář František Vajsar, hovoří o tom, že: „dle zachovalé paměti některých občanů, kříž ten původně stál vprostřed polí mezi dráhou a silnicí, avšak následkem ztížení v obdělávání pole posunut byl blíže k silnici“. 
K přesunutí kříže na současné místo muselo tedy dojít až po dostavbě místní železniční dráhy, která byla dokončena v roce 1875. Nejstarší záznamy o tomto kříži jsou publikovány ve starém Průvodci po Polici nad Metují a okolí, který před rokem 1901 sepsal místní učitel Karel Janský. O umístění kříže a jeho podobě nás informuje kapitola Z Police na Skály (Bischofstein): 

„Vyšedše z města sady „Strážnicí“ na okresní silnici, dáme se obcí Žďárem k České Metuji. Blíže této vsi při silnici stojí nízký kamenný kříž zhruba vytesaný, na němž starožitným písmem napsáno jest: ‚Zde tělo odňato zemi anno MCCCCCI. 10 leda (?) Eliaš Jan syn za zaplatu je data odpočie (v pokoji).‘ Na zadní straně kříže viděti prostý obrázek znázorňující, kterak utíká osoba před sekerou napřaženou. Pomníky takové, jemuž více podobných i jinde po Čechách spatřiti lze, stavěny byly ve středověku jako pokání (záplata) za vraždu v poli spáchanou“. 
Na základě tohoto záznamu můžeme říct, že kříž stál nejpozději v roce 1901 už na současném místě. Karel Janský nám rovněž předal cenné svědectví dnes již stěží čitelného nápisu vyrytého do těla kříže a patrně i správně zařadil tento monolit do skupiny smírčích křížů. Vlastivědný badatel a učitel z Machova Josef Zídka ve svém článku Naše skály, vydaném v roce 1927 ve vlastivědném sborníku Od Kladského pomezí, zařadil tento monolit mezi nejprostší památníky postavené zpravidla ku připomenutí neštěstí, jež potkala někoho mimo domov. O čtyři roky později byla ve stejném sborníku publikovaná práce Cyrilometodějské kříže na Policku od regionálního badatele Bohdana Palmy, jenž k tomuto kříži zaznamenal místní lidové vyprávění, které hovoří o tom, že kříž kryje hrob švédského vojína z války třicetileté. Další odvážné tvrzení přinesl v rigorózní práci Die Alten Steinkreuze Boehmens in Wort und Bild německý badatel Valter von Dreyhausen, který tento monolit zařadil mezi smírči kříže. Na základě nápisu a jednoduché kresby vyryté do těla kříže vysvětluje tragický příběh, jenž vypráví o synovi, který na tomto místě zabil sekerou svého otce. Zároveň ale připouští i to, že kříž mohl být vztyčen přímo otcem na místě, kde zabil svého vlastního syna. Kříž byl rovněž zařazen do Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském, jehož autorem se stal český architekt, restaurátor a znalec středověkých památek Antonín Cechner. I přesto, že je nápis na kříži doplněn letopočtem 1501, autor ho kriticky označil za nápis z pozdější doby. Na základě tvaru monolit ale nakonec časově zařadil do 16. století. Nápis na kříži se snažil časově zařadit i zakládající člen a dlouholetý tajemník Společnosti pro výzkum kamenných křížů Jaroslav Vít. Ve studii Co jsou smírčí kříže, vydané ve Sborníku Chebského muzea v roce 1994, Vít kriticky hodnotil především záznam měsíce ledna, k němuž uvedl: „Jestliže slovo leda ve zkomoleném nápisu znamená ledna, musí jít o nápis z doby, kdy se již ujal novotvar pro první měsíc roku“. 
Ke své úvaze ještě uvedl, že jde jinak o autentickou událost, o které existují písemné doklady v OA Náchod (dnešní Státní okresní archiv v Náchodě, pozn. autora). K tomuto názoru lze jen dodat, že pojmenování měsíce ledna bylo na počátku 16. století již ustálené a v česky psaných rukopisech se s ním můžeme setkat již ve 14.–15. století.