Pelhřimov 1696

Stál pod městskými sady v Podolcích. V zarámované ploše kříž s nápisem a bodnou zbraní. Kámen připomínal událost, kdy byl při drancování města roku 1633 pod soukenickou valchou utopen zeť pelhřimovského měšťana a koželuha
Jana Kužela.

1883 v knize "Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618" uvádí V. T. Bílek obsah listiny z r. 1636: Dle zprávy král. rychtáře, purkmistra a konšelů města Pelhřimova, na komoru českou dne 17. října 1636 vedle poručení dne 16. září 1636 učiněné v příčině statkův emigrantských k ruce král. komory ujatých, nebylo při obci té již žádných emigrantů, protože všickni sousedé s manželkami, dítkami i s čeládkou dobrovolně k náboženství katolickému přistoupili. Jenom po jednom mládenci nekatolickém Janovi Kuželovi, který nemoha s lidem vojenským pro nátisk a velké útrapy obstáti, l. 1632 město opustil, zůstal dům za městem ležící s poli. Dům ten, který Kužel zanechal dvěma sestrám svým a sirotkům z třetí sestry zůstalým (jejichž otec od cis. vojáků v noci zavražděn a do potoka pod led strčen byl, tak že i jejich matka po manželu dřív týhodne hořem umřela), od král. rychtáře ujat byl, protože dotčené sestry, jsouce panny, v něm pro lid vojenský obstáti nemohouce, z něho odstoupily, tak že od vojáků celý byl zpustošen. Avšak na žádost král. rychtáře, purkmistra a konšelův obce dům ten i s poli l. 1636 sestrám dotčeným ponechán býti měl. (C. 215, P. 15.)

1903 uvádí J. Soukup s.169 s fotografií: V Podolcích v louce leží kámen, do něhož vtesán nápis gotickou minusk: … SOUSEDA PELHRZYMOWSKEHO MUZ Z Z … WOMIL A DO WODY POD LED WHODIL MDCLXXXIII.

1941 popisuje Jan Fried v Týdeníku z Českomoravské vysočiny: PAMÁTNÝ STARÝ KÁMEN V PELHŘIMOVSKÝCH MĚSTSKÝCH SADECH. Návštěvníkům našich městských sadů jistě neujde pozornosti starobylý, omšelý žulový kámen obdélníkového tvaru, s křížem a nápisem, převezený sem z městské dřevárny v roce 1939. Kámen byl v městské dřevámě po léta uložen, když sem byl před mnoha lety převezen s místa, na kterém původně stával, totiž s louky pod mlýnem v sadech. Málokdo o něm věděl, poněvadž byl už ze dvou třetin zapadlý do země, až po spodní okraj vodorovného křížového břevna. Byl však vyzdvižen a stál pak v louce mezi mlýnskou stokou a potokem Bělá, nemnoho kroků pod mlýnem a bývalou soukenickou valchou, na začátku údolí, zvaného Podolce. Znova byl postaven před dvěma roky opodál původního místa, při pěší cestě na rozhraní sadů starých a nových, poblíž restaurace. Jeho vyobrazení nalézáme v Soukupově „Soupise“ na str. 169. Kámen je v horní části značně poškozen; má otupeny oba horní rohy, snad od nárazů ledových ker, které naň při jarních povodních narážely, poněvadž jim stál v cestě. Povrch kamene je plošně vybrán do hloubky, a na této ploše je ponechán reliefovitě vystupující kříž, který má ke středu se zužující břevna a pod spodním okrajem vodorovného břevna začíná sedmý řádek (z dola) původního nápisu; začátek nápisu v horní části jest úplně vyhlazen. Ve spodní části prodlouženého kolmého břevna je vytesána dýka, kteréžto podrobnosti si málokterý kolemjdoucí povšimne. Znamená to vraždu. Nápis vytesaný v minuskuli je jen částečně zachován a lze z něj přečísti jen některá slova: ......sauseda Pelhrzymowského . .. muz 33 rány ... womil a do vody pod led whodil. MDC (v mezeře křížek s dvojím břevnem, horním menším, dolním větším) XXXIII.“ (1633.) Na tento kámen se vztahuje, co píše Tomáš Bílek v ,,Dějinách konfiskací v Čechách“ (Praha 1883, str. 1178). Níže uvedené líčení se opírá jak o údaje Bílkovy, tak i o sdělení univ. prof. Dr. Josefa Dobiáše. Bílkovo líčení čerpá že zpráv královského rychtáře, purkmistra a konšelů města Pelhřimova ze dne 17. října 1636 v příčině statků emigrantských, k ruce královské komory ujatých. V Pelhřimově při obci nebylo již žádných emigrantů, protože všichni sousedé s manželkami a dítkami i s čeládkou dobrovolně k náboženství katolickému přistoupili. Jenom po jednom mládenci nekatolickém, Janovi Kůželovi, který nemoha s lidem vojenským pro nátisk a velké útrapy obstáti, léta 1632 město opustil, zůstal dům za městem ležící s poli. Byl to syn Jana Kůžela, zemřelého r. 1624. Zanechal po sobě 4 děti: syna Jana, dcery Annu, Zuzanu, a třetí, neznámého jména, byla roku 1636 již mrtva a zanechala po sobě dva sirotky. ,,Kterýchž otce, když regiment celý u nás ležel, soldáti v noci zamordovali a potom ještě do potoka času zimního, vyvedše ho podál od města, pod led vstrčili, takže i matka těch dvou sirotků ... po manželu dřív téhodne hořem umřela. Dům ten, který Kůžel zanechal dvěma sestrám, od královského rychtáře byl ujat, protože dotčené sestry, jsouce panny, v něm pro lid vojenský obstáti nemohouce, z něho odstoupily, tak že od vojáků celý byl zpustošen. Avšak na žádost královského rychtáře, purkmistra a konšelův obce dům ten i s poli r. 1636 sestrám dotčeným ponechán býti měl.“ Který však to byl dům, nevíme. Kámen tento zůstane na nynějším místě jen ještě krátkou dobu, a bude přenesen pod ambity u Panny Marie, poněvadž vzácná tato památka značně trpí povětrností. J. F. 

1947 Fried Městské sady Pelhřimov. - Před lety dal Muzejní spolek svézti z různých míst z blízkého okolí Pelhřimova památné kameny, které upomínají různé mnohdy tragické události. Tyto žulové kameny dnes už mnohdy těžko čitelnými, se nachází většinou pod ambity Panny Marie. Muzejní spolek je chtěl tehdy před zkázou doby zachrániti. Měly být zasazeny do zdi nynější budovy muzea. Dnešní názor je vrátit kameny na původní místa. Jeden z nich byl vsazen v louce pod bývalou valchou. Ta stávala poblíž sadové restaurace. Kamen označoval místo, kde se stala vražda tím způsobem, že kdosi byl vstrčen pod led. Kamen byl znovu postaven opodál původního místa. V horní části je již nečitelný. Lze na něm přečísti: ... SOUSEDA PELHRZYMOWSKÉHO … MUZ 33 RÁNY. 1941 – cca 1960 znovu postavení a ztracení kamene.

1970 Dobiáš, s. 164–165, připomíná chybné čtení nápisu v Soupisu památek:
…. A odporovati požadavkům zvlčilých vojáků znamenalo odvážiti se hrdla. Pelhřimovský úřad mluvil v pozdějších svých stížnostech s obvyklým generalisováním „ o několika sousedích svých“, kteří takovým způsobem přišli o život ¹¹⁰, ale o jednom z nich se zachovaly i zprávy podrobnější. Byl to zeť Jana Kužele, kterého „soldati v noci zamordovali a potom ještě do potoka času zimního, vyvedše ho podíl od města, pod led vstrčili“. Jeviště této události na samém počátku Podolců, pod soukenickou valcho označoval ještě nedávno pamětní kámen s otřesnou legendou a letopočtem 1633. ¹¹¹ Do týdne po smrti tohoto nešťastného souseda zemřela hořem nad jeho násilnou smrtí i jeho manželka a z celé jeho rodiny zbili jen dva nedospělý sirotci… ¹¹²

110) Suplikace králi Ferdinandovi III., z 23.května. 1633 (Orig. ÚSA P 31/37. 3 n.)
111) Soupis památek hist a uměl. V polit. okr. Pelřimovském. Str 169. Obr. 217.
V transkripci nápisu je datum: MDCXXXIII (1633), čteno chybně MDCLXXXIII (1663), s L místo dvojitého kříže.
112) Zpráva Pelhřimovských do české komory z 17. října 1636 (Orig. ÚSA. C 215/P 15) 

chybu v Soukupově soupise a přidává zmínku z písemného pramene o tom, že zetě Jana Kužela „soldati v noci zamordovali a potom ještě do potoka času zimního, vyvedši ho podál od města, pod led vstrčili.“

2000 evidovaný SPVKK Aš

2001 popsaný s kresbou v Kamenné kříže Čech a Moravy: Jednostranně opracovaná deska se sraženými hranami. V zarámované ploše reliéf latinského kříže, na něm je málo zřetelný obrys dlouhé bodné zbraně a nápis………. A WODY POD LED WHODIL MDCXXXIII. Rozměry: nejsou v lieratuře uvedeny. Podle Soukupa (1903) stál křížový kámen v severní části města pod městskými sady v Podolcích. Zde pod soukenickou valchou byl roku 1633 při drancování města utopen syn koželuha Jan Kužela. Při pátrání v roce 1977 nebyl kámen nalezen. 

Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. Bílek, Tomáš Václav. Praha: František Řivnáč [distributor], 1883. https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/view/uuid:4c35c810-e118-11dc-95d4-000d606f5dc6?page=uuid:d3271e08-8484-43f4-bb01-12f9e3692363&fulltext=ku%C5%BEel

SOUKUP, Josef. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu pelhřimovském . V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii ... pro vědy, slovesnost a umění, 1903, s. 169. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/ntk/uuid/uuid:29b6ea23-48fb-11e1-92b9-0050568253d9

J.F. PAMÁTNÝ STARÝ KÁMEN V PELHŘIMOVSKÝCH MĚSTSKÝCH SADECH. In: Týdeník z Českomoravské vysočiny, In: 16.10.1941.

Dobiáš. Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí. Díl V, Část 1. 

IZDNÝ, Pavel a VALENTA, Pavel. Kamenné kříže a křížové kameny okresu Pelhřimov. [Jihlava]: Pavel Izdný a Pavel Valenta vlastním nákladem, 2024. ISBN 978-80-11-06006-0.