Vřesovice 1866

Torzo pískovcového kříže s dobře čitelným fragmentem nápisu, který připomíná úkladnou vraždu kuchaře Zábladského. Nápis na kříži i s doplňky dle Josefa Opletala zní (tučně vyznačena čitelná část): 

LETHA-PA

NIE 1599

DEN - S - SCEPA

NA - NOCIM - CASEM - OPILC

ZI - A - MORDIRZI - ZAMORDOVAN

GEST - SLOWVTNl - PAN (jméno křest.)

ZABLADSKI - KVCH MISTR KLA

STERA - HRADZISCKEHO

tj. Léta Páně 1599 v den sv. Štěpána, nočním časem, opilci a mordýři zamordován jest slovutný pán (křestní jméno) Zábladský, kuchmistr kláštera Hradiského.

Pozn. torzo kříže je součástí expozice Pamětní síně, tedy obecního muzea.

Torzo pískovcového kříže s dobře čitelným fragmentem nápisu, jež připomíná úkladnou vraždu kuchaře Zábladského: Léta Páně 1599 v den sv. Štěpána, nočním časem, opilci a mordýři zamordován jest slovutný pán (neznámé křestní jméno) Zábladský, kuchmistr kláštera Hradiského. 

Z nápisu a historických souvislostí si tak můžeme dovodit, že na den svatého Štěpána, tedy v noci 26. prosince roku 1599, zde místní pacholci - nebo jak nápis uvádí „opilci a mordýři“ - zavraždili pana Zábladského, klášterního kuchaře. Pozn.: Vřesovice byly majetkem Kláštera Hradisko u Olomouce (Klášterní Hradisko, Hradiště) až do roku 1784, kdy Josef II. klášter zrušil (18. srpna 1784). 

Není jisté, kdo onen kříž nechal zhotovit a tím pádem rozhodnout, zda jde o kříž smírčí či pamětní.

Vřesovický řídící učitel Josef Opletal (1870-1962), rodák z nedalekého Pivína, v rámci svého zájmu o historii obce a její památky sepsal „Paměti Vřesovic“. Rukopis, v němž díky své znalosti jak němčiny, tak latiny, mohl sepsat podrobné dějiny obce. Dílo bylo též vydáno roku 1933 tiskem. O kříži zde pak můžeme číst: „O vánočních svátcích 1599 dlel ve Vřesovicích klášterní kuchař Zábladský, který měl snad něco chystati pro opata a jeho hosty, kteří měli po svátcích přijeti. Na sv. Štěpána zašel si do krčmy. Toho dne bývalo v krčmách veselo. Pacholci měli „svobodu“ a nešetřili peněz. Nálada bývala již odpoledne divoká. Zábladský se dostal do hádky a když se v noci vracel domů, byl zabit. Událost tuto připomíná kamenný kříž, zazděný ve zdi farské zahrady. Pravé rameno kříže a spodek je uražen; jinak je kříž velmi zachovalý, hrany jsou ostré a písmo neporušené. Musil býti dlouhou dobu pokryt omítkou.“ 

Zazděný kříž ve farní zahradě spatřil a zapsal si do svých poznámek k obci Vřesovice prostějovský hřbitovní kněz a církevní historik František Starý: „náhrobní kámen na zdi farské zahrady 1599“. Fotografii zazděného kříže můžeme spatřit ve fondu: Archiv obce Vřesovice (SOkA Prostějov), kde jsou tři fotografie (dle všeho jde o stejný snímek) zachycující detail zazděného kříže. Bohužel není kříž zachycen též z větší vzdálenosti, abychom tak mohli spatřit širší okolí. Na rubu jedné fotografie dopsáno: "Deska na farské zdi (R. Tomášek) připomíná zavraždění klášterního kuchaře v roce 1599."  Pod textem razítko: "Vlastivědný kroužek při okr. museum v Prostějově - Vřesovice." Pozn. Vlastivědný kroužek byl založen roku 1955. Iniciátorem byl Oldřich Kavan jež je podepsán i na rubu jedné z fotografií.

Jak už to tak patrně bývá, málem došlo ke ztrátě této významné památky obce. Když došlo k bourání farské zdi, bylo torzo kříže náhodou nalezeno v suti a uschováno. Kdo jej zachránil není jasné, ale patrně to bylo někdo z okruhu výše zmíněného "Vlastivědného kroužku". Jan Přidal k založení a činnosti spolku m. j. uvedl: "V období padesátých let 20. století, za zhoršených mezilidských vztahů, vznikl ve Vřesovicích Vlastivědný kroužek, založený skupinou vřesovických rolníků, chovajících úctu k minulosti. Iniciátorem byl Oldřich Kavan a spolu s Janem Přidalem udržovali stálý osobní kontakt s ředitelem Okresního muzea v Prostějově PhDr. Janem Khündlem, který byl také zván na přátelské besedy do Vřesovic. Tak postupně vznikl i bez oficiálního povolení v obci v roce 1955 Vlastivědný kroužek. Jeho členy byli: Oldřich Kavan č. 65, předseda, Jan Přidal č. 7, jednatel a členové: Stanislav Slavotínek č. 143, Miroslav Tesárek č. 74 a Josef Fica č. 31. Tato skupina dobrovolníků již vytvářela také dosti rozsáhlou činnost kulturní pod pláštíkem Osvětové besedy. (...) Soustředěné historické doklady díky vstřícnosti předsedy MNV Vladimíra Ponížila dostaly uvolněnou jednu místnost v zámku, a to bývalou kapli v prvním patře. Tam vznikla Pamětní síň, otevřená v roce 1965 za velkého zájmu občanů. Předměty byly uloženy ve vitrínách darovaných Okresním muzeem, nejcennější památkou je bible z roku 1540, získaná po stařence Soldánové, dále rukopis Paměti Vřesovic od Josefa Opletala a později zde našel místo i původní smírčí kříž."

Na stránkách obce pak můžeme k Pamětní síni číst: "Pamětní síň v zámku založil v r. 1965 vřesovický občan Oldřich Kavan (1904-1978). Je umístěna v bývalé zámecké kapli a jsou v ní soustředěny hlavně písemné, fotografické a drobné věcné památky, které se podařilo v obci zachovat. Pamětní síň není rozsahem exponátů velká, ale v rámci Prostějovska je spíše výjimkou. V letech 1998 - 2010 doplňoval její exponáty obecní kronikář Jan Přidal. V současné době se o chod místního muzea stará pan Ing. Sojka." Zde je nutné dodat, že zmíněná Pamětní síň, tedy obecní muzeum, již několik let není na zámku, ale v domě čp. 40 (Muzeum života na vesnici), jež se nachází nedaleko. Veřejnosti je pamětní síň (muzeum) přístupná pravidelně jednou za rok o hodech, které se ve Vřesovicích slaví o víkendu následujícím po svátku Petra a Pavla tj. 29. června (v souvislosti se zasvěcením zdejšího kostela) - v neděli. Mimo tento termín se případní zájemci musí ohlásit předem na obecním úřadě (+420 582 368 123).

Kříž připomíná úkladnou vraždu kuchaře Zábladského roku 1599. Josef Opletal (1933) možný průběh zachytil takto: "O vánočních svátcích 1599 dlel ve Vřesovicích klášterní kuchař Zábladský, který měl snad něco chystati pro opata a jeho hosty, kteří měli po svátcích přijeti. Na sv. Štěpána zašel si do krčmy. Toho dne bývalo v krčmách veselo. Pacholci měli „svobodu“ a nešetřili peněz. Nálada bývala již odpoledne divoká. Zábladský se dostal do hádky a když se v noci vracel domů, byl zabit." 

Josef Opletal: Paměti Vřesovic, nákladem dějepisné komise ve Vřesovicích, 1933, str. 125-128

Státní okresní archiv Prostějov. NAD 1175 | Starý František. Značka: OF Fr.Starý, inv. č. 4 

Státní okresní archiv Prostějov. NAD 140 | Archiv obce Vřesovice. Značka fondu: AO Vřesovice - inv. č. 85 - fotografie

Jan Přidal: Kronika Vřesovic 20. století, vydala Obec Vřesovice ve spolupráci s nakl. Albert Boskovice, 2006

https://www.vresovice.cz/kulturni-deni-v-obci 

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Prostejov/Vresovice.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)