Šumperk - pův. umístění Klopina (později Velké Losiny) 0645

Kříž je jedinečný, nebo spíše zvláštní, především materiálem z něhož je vyroben - zhotovený z horniny sopečného původu - metakeratofyru (určil Zd. Gába, 2014). Svislá část kříže se směrem dolů rozšiřuje a je zakončena do špičky k lepšímu osazení do půdy. Vodorovná část má nepravidelně posazená ramena, hrany jsou zcela obroušeny. Kámen je neuměle opracován, na ploše jsou patrné lomy. Další zvláštností je též jeho subtilnost.

Pozn. Kříž původně stával v polích u obce Klopina, odkud byl převezen do Šumperku, poté na zámek ve Velkých Losinách, aby se nakonec vrátil zpět do Šumperku. Kříž je umístěn ve Vlastivědném muzeu v Šumperku ve stálé expozici - Příroda a dějiny severozápadní Moravy. Nutno podotknout, že pořizování obrazových záznamů vystavených děl ve stálých expozicích je zakázáno. Výjimky povoluje ředitelka Vlastivědného muzea v Šumperku.

Otevírací doba muzea viz: https://muzeum-sumperk.cz/muzea/sumperk/oteviraci-doba/ 

Předpokládá se, že kříž spadá do 15. - 16. století. 

Kříž v minulosti stával v polích u obce Klopina. Zde, v polích jižně od obce, byl nalezen na podzim roku 1967. V kronice (Pamětní knize) obce Klopiny nalezneme roku 1968 zápis tehdejší kronikářky, ředitelky místní národní školy, Bedřišky Hlochové: „27. listopadu objevila se v okresních novinách Naše slovo zpráva podaná kronikářkou o nálezu kamenného kříže v Klopině. Na podzim r. 1967 vyoral traktorista Josef Diviš na poli jižně od vesnice „Na hraničkách“ pravidelný jednoramenný kamenný kříž, široký 60 a dlouhý 145 cm s podstavou kosočtverečně rozšířenou, zhotovenou z chloritické břidlice. Je zajímavý místem výskytu (uprostřed polí), neboť obyčejně se nalézá u cest nebo na okraji vesnice. Tyto kříže jsou na Zábřežsku časté. Jejich výklad je obtížný, neboť se na většině nenašel žádný nápis umožňující datování. Romantičtí badatelé je kladli do doby působení slovanských věrozvěstů z doby Velké Moravy a nazývali je cyrilometodějskými. Jiní je považovali za hraniční kameny, kterými označovali rozsah nemovitého majetku. Nejpravděpodobnější výklad nalézáme ve středověké justici, která znala hlavně v 15. a 16. století, v hrdelní při právo smíření. Odtud je nazýváme „smírčími kříži“.“ Území označované „Na hraničkách“ najdeme jižně od hřbitova. Bohužel není popsáno přesné umístění. Pokud byl nalezen na poli v blízkosti pozdější ČOV, je možné, že šlo o starý kříž hraniční. Ovšem jeho zařazení do některé z kategorií (kříž hraniční, pamětní či smírčí), není možné.

Jak víme, m. j. díky zjištěním ak. sochaře Vladimíra Preclíka, byl kříž z Klopiny převezen do Šumperku a zde umístěn na dvůr tehdejšího okresního muzea. Kdy se tak stalo, není ovšem známo. Nemůžeme ovšem vyloučit, že byl do Šumperku převezen zmíněného roku 1968, kdy vyšel článek v periodiku Naše slovo. Pod ním jsou totiž podepsáni tehdejší pracovníci muzea, kteří mohli zařídit jeho převoz, jak podotýká p. Michaela Kollerová.

Na dvoře muzea v Šumperku, se kříž Vl. Preclík marně snažil navštívit. Nakonec jej spatřil a vyfotografoval až v roce 1989, kdy se kříž nově nacházel v arkádách zámku ve Velkých Losinách. Své dřívější marné pokusy najít kříž u obce Klopina a následně i marné návštěvy muzea v Šumperku, aby jej nalezl na zámku ve Velkých Losinách popisuje ve své druhé knize věnované "smírčím křížům" nazvané Kameny pokání (1992). Údaje p. Preclíka můžeme potvrdit i jinak. 

Kde získal p. Preclík informaci, že kříž původně stával u obce Klopina není jasné. Nabízí se možnost, že jej o původním umístění informoval tehdejší kastelán zámku pan. František Fiala. Co se týče vlastního kříže, tehdy ještě umístěním v Šumperku, již víme přesně, že získal informace od památkáře a m. j. autora popularizační literatury o Šumpersku a zajímavostech z okolí, p. Drahomíra Polácha. Ten totiž, jak mi laskavě sdělil, 17.11.1987 p. Preclíkovi zaslal dopis v němž popisuje umístění některých křížů v okresech Šumperk a Jeseník. Co se týče kříže v Šumperku tehdy psal: "na dvoře našeho muzea je prozatímně uložen smírčí kříž, údajně z břidlice /ostatní kříže jsou vesměs pískovcové/ bez kontury a datace, byl sem dopraven neznámo odkud přibližně před deseti lety."

Historička Mgr. Michaela Kollerová z Vlastivědného muzea v Šumperku mi sdělila, že kříž byl zapsán do inventáře pod číslem H 24874 sice až v roce 1990, ale s uvedením původu jakožto staré sbírky. V kartě je dále uvedeno, že stával v polích u obce Klopina, ale bez dalších doplňujících informací. V době, kdy byl záznam proveden, stál již kříž v arkádách zámku Velké Losiny, který byl ve správě tehdy ještě Okresního vlastivědného muzea, tedy dnešní Vlastivědné muzeum v Šumperku. 

Kříž v arkádách zámku stál několik let, byť ne stále na stejném místě (viz fotografie Fr. Mikuleho a J. Brojíra). Roku 2003 přešel zámek Velké Losiny pod správu Národního památkového ústavu, Územní odborné pracoviště v Olomouci, a relativně nedlouho poté se kříž stěhoval zpátky do Šumperku. Snad se tak stalo roku 2011. Podle zprávy z dubna roku 2014 byl kříž umístěn v kůlně na dvoře depozitáře a později měl být umístěn na dvoře muzea. Nakonec byl kříž umístěn ve stálé expozici - Příroda a dějiny severozápadní Moravy, kde je možné jej spatřit i dnes.

O kříži není nic známo, ani pověst, byť jednu uvádí Vladimír Preclík ve své knize Kameny pokání. V kapitole nazvané "Schovávaná" vypráví pověst, jež má mít spojitost s kamenným křížem a v rámci druhé roviny vyprávění popisuje svou snahu spatřit onen kříž, nejprve v polích u Klopiny, poté v Šumperku a nakonec ve Velkých Losinách.

Příběh panu Preclíkovi údajně vyprávěli ve Velkých Losinách, ale není nemožné, že si jej sám vymyslel, jako i jiné. V rámci úvodu k pověsti píše: "V polích poblíž obce Klopina na Šumpersku bylo prý kdysi kamenným křížem označeno místo, kde se propadla do země osoba potrestaná za hřích porušení slibu. Tedy slibu řeholního." Adalberta, jedna ze sester ženského kláštera boromejek se nechá svést švédským důstojníkem. Poklesek pochopitelně nezůstane utajen a Adalberta je abatyší vyloučena z řádu. Utíká za milencem, ale v polích u Klopiny ji pohltí zem. Na tom místě byl pak postaven kříž - kdo by jej postavil? Není známo...

SOkA Šumperk. NAD 505 | Místní národní výbor Klopina. Značka fondu: MNV Klopina. Kronika obce (Pamětní kniha obce Klopiny), inv. č. 1, datace: 1938-1969

Naše slovo, roč. 10, č. 48, datum vydání: středa 27. listopadu 1968, str. 1: Nález kamenného kříže

Archiv SPVKK v Aši

Vladimír Preclík: Kameny pokání, Melantrich, Praha, 1992, str. 165-171: Schovávaná

https://www.esbirky.cz/predmet/31506252 

https://muzeum-sumperk.cz/muzea/sumperk/stala-expozice/ 

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Sumperk/Sumperk.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)