Topolany 0462

Klínový kříž z pískovce. Na přední ploše hlavy a na břevnu zahloubená kresba tesařské sekery. Kříž patrně stojí na stejném místě jako v minulosti.

Jan Havelka (1885) i Alois Franz (1899) pro tento kříž uváděli dvě možnosti: 1) cyrilometodějský, 2) rozlučkový kříž. Nutno podotknout, že i Havelka, jež velkou měrou označoval kříže jakožto památku na věrozvěsty Cyrila a Metoděje, v tomto případě udělal výjimku. Kříž se mu zdál ještě příliš „nový“: hrany kříže nejsou příliš otupeny, a také jej od tohoto závěru odrazovala zobrazená sekera. S ohledem na tyto skutečnosti předpokládal, že zde byl možná tímto nástrojem někdo zabit. 

Kříž stojí na místě, kde podle lidového vyprávění zabil sedlák ze žárlivosti důstojníka. Stalo se to u cesty z Topolan na Hněvotín u statku. V. Preclík roku 1992 sepsal povídku o tom, jak se švédský důstojník tajně scházel s dcerou sedláka Hlavici. Ten ji ovšem chtěl provdat, ne nezištně, za rychtářova syna. Na důstojníka si tedy počkal a sekerou jej zabil. Poté na radu biskupského vikáře v Olomouci vystavěl na místě vraždy kříž. Symbol svého pokání.

Také historik Milan Tichák (2016) o kříži zmiňuje tuto pověst jež se ke kříži traduje: „V Topolanech vyprávěli stařečci dorůstajícím vnukům (a ti pak svým potomkům), že kamenný kříž za dědinou napravo od cesty k Hněvotínu je památkou na švédského oficíra z časů třicetileté války, který projevoval - patrně násilnou - přízeň vesnické dívce a kterého statečný místní mstitel na tomto místě usmrtil. Pravděpodobně tesařskou sekyrou, jejíž obraz je na pomníčku vytesán. Existovala i verze o náhrobním kameni nad společnou mohylou více vojáků, pohřbených zde za kterési války, možná i zkazky jiné. Žádná z nich ale v Topolanech nepřipomínala Cyrila a Metoděje.“

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Olomouc/Topolany.html

Vložil: Oldřich Dvořák (2026)