Dubicko 0476

Jednoramenný kříž z maletínského pískovce. Jeho tvar naznačuje, že ramena asi nebyla původně ve stejné výši. Pravé rameno při pohledu od silnice je diagonálně uražené.

Jan Havelka kříž roku 1885 popisuje: „Zvláštního způsobu jest kříž dubický, jenž v obci samé stál, dlouhou asi dobu tvořil rohový kámen u tamní panské hospody a následkem toho až k nepoznání byl otřen a otlučen. Ale i v porušeném stavě svém jeví se býti podoben křížům byzantským. Nyní jest vyvrácen ze země a bude prý na místo důstojnější přenesen. Délku má kříž ten 1 m. 20 cm.“ Viz též nákres Havelkův zobrazující kříž v té době bezpochyby ležící v celé jeho délce.

Původní umístění kříže není známo. První známé umístění bylo u někdejší panské hospody (někdejší čp. 26). Později přemístěn k pomníku obětem 1. světové války, aby se po zbourání domu někdejšího hostince vrátil zpět do takto nově vytvořeného prostranství v těsné blízkosti křižovatky vedoucí z Dubicka na Lukavici, Polici a Hrabovou.

Původní umístění kříže není známo. První kronikář obce Josef Klimeš uvádí, že kříž „prý stával za dávna při cestě někde naproti hostinci dnes páně Vašíčkovu, pak byl přesazen, ovšem s jedním již uraženým ramenem, na rozcestí ke Hrabové“. Kronikář Josef Koruna uvádí, že šlo o dnešní dům čp. 54. Co se týče zmíněného rozcestí ke Hrabové, šlo patrně o umístění u někdejší panské hospody (pozdější Šinclův a následně Žváčkův hostinec - čp. 26). Zde je kříž zmiňován již řadou autorů, včetně Jana Havelky roku 1885. Později byl přemístěn k pomníku obětem 1. světové války, aby se po zbourání domu někdejšího hostince vrátil zpět do takto nově vytvořeného prostranství v těsné blízkosti křižovatky vedoucí z Dubicka na Lukavici, Polici a Hrabovou.

Jak již bylo zmíněno, původní umístění kříže není známo a tím pádem je nemožné určit jeho prvotní funkci. Předpokládá se jeho vznik v 15. či 16. století. Mohlo jít o kříž smírčí či pamětní. Nelze ovšem vyloučit, že byl do obce přemístěn a v minulosti tedy mohl sloužit jako hraniční kámen farního pozemku.

Poprvé kříž zmiňuje prof. Jan Havelka roku 1885. V časopis Muzejního spolku olomuckého o něm píše: „Zvláštního způsobu jest kříž dubický, jenž v obci samé stál, dlouhou asi dobu tvořil rohový kámen u tamní panské hospody a následkem toho až k nepoznání byl otřen a otlučen. Ale i v porušeném stavě svém jeví se býti podoben křížům byzantským. Nyní jest vyvrácen ze země a bude prý na místo důstojnější přenesen. Délku má kříž ten 1 m. 20 cm. O pověsti nějaké, k němu se nesoucí, nic posud nemohl jsem se dověděti. Bylo by velmi záslužno, kdyby mezi lidem tamním o věci té dále bylo pátráno; nebo Dubicko a celé okolí jest plno památek prastarých.“ Bezpochyby je zajímavé, že Jan Havelka ke kříži nezjistil žádné podání a cyrilometodějská tradice k němu se pojící, tak byla až pozdějším doplňkem.

Kříž v roce 1907 ve svém díle „Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku“ zmiňuje též vlastivědný badatel, tehdejší farář v Týně nad Bečvou, František Přikryl. Ovšem pouze přebírá údaje zjištěné v minulosti Havelkou a sám u kříže bezpochyby nebyl - v jeho pozůstalosti o tomto kříži není jediná zmínka. Což je škoda, neboť mohl podat informaci o jeho tehdejším umístění. 

Jan Havelka uváděl, že kříž ležel povalen u panské hospody - šlo o dům čp. 26, který je dnes zbořen (stál na rozhraní dnešních ulic Zábřežská a Velká Strana). U tohoto hostince byl kříž do nezjištěné doby - ležel zde v mělkém příkopu a nahrazoval tak funkci patníku. V prudké zatáčce mu druhé rameno obrousila kola projíždějících povozů. Jisté je jen to, že byl později přemístěn k pomníku obětem 1. světové války. 

První kronikář obce, Josef Klimeš, řídící učitel v. v. z Leštiny, do Pamětní knihy obce Dubické založené roku 1928 k umístění kříže zapsal, že prastarý kříž kamenný bez nápisu „prý stával za dávna při cestě někde naproti hostinci dnes páně Vašíčkovu, pak byl přesazen, ovšem s jedním již uraženým ramenem, na rozcestí ke Hrabové, dnes ukryt je v rohu zahrádky za pomníkem padlých ve válce bratří z Dubicka, ale chybí mu již obě ramena.“ Ostatně i Adolf Lang v roce 1961 k někdejšímu umístění píše: „kříž stojí na návsi v rohu parčíku za pomníkem padlých v první světové válce. Je vysoký 66 cm, rozpětí pahýlů ramen činí 37 cm, síla kamene 27 cm a je k nepoznání otlučen asi proto, že prý stával původně na křižovatce silnice do Hrabové před Žváčkovým hostincem jako patník.“

Bohužel kronikář neuvedl, kdy byl kříž přesazen k pomníku padlým, byť se dá předpokládat, že se tak stalo nedlouho po jeho postavení. Ovšem je také možné, že byl kříž přenesen od hostince právě sem a do jeho blízkosti byl později postaven zmíněný pomník. 

Pískovcové sousoší, dílo ak. sochaře Vojtěcha Suchardy, bylo slavnostně odhaleno dne 28. srpna 1921. Kronikář tuto událost, t. j. odhalení „Památníku odboje na počest padlým vojínům a legionářům z obce Dubicka“, podrobně zapsal do kroniky. Jsou zde též vypsána jména padlých uvedená na pomníku a končí básní: „V dáli kdes ležíme, mohli jsme žít, / mohli jsme pracovat, toužit a snít, / mohli jsme milovat, mohli se smát. / Co všecko národu mohli jsme dát! / Tam kdesi v dáli je náš pustý hrob, / svědectvím on bude nelidských dob.“

Za pomníkem padlých kříž pak stával patrně po celé zbylé 20. století - připomínají jej zde kupř. Adolf Lang (1961), či Václav Medek (1967). 

Roku 1964 byl kříž zapsán v celostátním seznamu kulturních památek: rejst. č. ÚSKP 45046/8-880 - smírčí kříž, katalogové číslo: 1000157457.

Jak do druhého dílu obecní kroniky (Pamětní knihy) zapsala tehdejší kronikářka JUDr Anna Bočková, roku 1969 bylo upraveno prostranství kolem pomníku padlých: „Keře kolem pomníku padlých byly vykopány, potok překlenut a navezeno hlíny. Celé prostranství bylo zvýšeno naveženou hlínou, oseto travou, cestička k pomníku vysypána štěrkem a kolem chodníku zasazeny jako obruba květiny. Znovu byl postaven vedle pomníku památný smírčí kříž, který byl dříve křovím zastíněn.“ 

10. května 1988 u kříže stanul ak. sochař a spisovatel Vladimír Preclík. Jak je z jeho fotografií znát, kříž byl již opět prakticky schován v keřích, jež jej obklopovaly. Byl na něj o rok dříve upozorněn od památkáře a m. j. autora popularizační literatury o Šumpersku a zajímavostech z okolí, p. Drahomíra Polácha. Ten totiž, jak mi laskavě sdělil, 17. listopadu 1987 p. Preclíkovi zaslal dopis v němž popisuje umístění některých křížů v okresech Šumperk a Jeseník. A mezi zmíněnými kříži byl i tento. 

Co se týče někdejšího Žváčkova hostince čp. 26, který najdeme na mapě stabilního katastru z roku 1834, ale pochopitelně i na starších snímcích - včetně leteckých, jeho roh zasahoval až k silnici a bránil tak v rozhledu v nebezpečné pravoúhlé zatáčce. Jak uvádí Josef Koruna, „v polovině osmdesátých let byl na něj vystaven demoliční výměr a hostinec byl z důvodů nejen dopravních, ale i stavebních, zbourán. Pod stavením se našla rozsáhlá sklepení, která měla dvě patra.“ Jak se dočítáme v kronice obce (3.díl), došlo k demolici staré budovy hostince v roce 1984. Místo bylo poté upraveno do dnešní podoby, jak to ostatně můžeme vidět i na leteckém snímku z roku 1990. 

Patrně někdy v 90. letech 20. století, po zbourání někdejšího hostince u křižovatky silnic na Lukavici, Polici a Hrabovou a vzniku volného prostranství, byl kříž v podstatě vrácen na místo svého prvního známého umístění. To mi ostatně potvrdil i starosta obce, pan Václav Hampl. Zde, naproti domu čp. 64, tak stojí i dnes. Jak uvádí kronikář p. J. Koruna, „po řadě roků se dočkal důstojného umístění ve středu vesnice“.

Jan Havelka ke kříži nezjistil žádné lidové vyprávění a proto uvedl: "O pověsti nějaké, k němu se nesoucí, nic posud nemohl jsem se dověděti. Bylo by velmi záslužno, kdyby mezi lidem tamním o věci té dále bylo pátráno; nebo Dubicko a celé okolí jest plno památek prastarých."

První kronikář obce, Josef Klimeš, již do Pamětní knihy zapsal několik pověsti, jež se váží k Dubicku: "Nejstarší pověsti lidové z Dubicka. Něco utajené pravdy z doby minulé zachovalo se i ve zkazkách a legendách lidových. Pověsti ty zapsal v Dubicku řídící učitel Alexander Kordas a po něm i řídící učitel Ant. Ptáček v Hrabové. Oba byli muži vážní a pravdy milovní. Zaznamenali pověst o studánce u horního „brodku“ (pod kostelem) z jejíž vody prý vykonal prvý křest svatý v Dubicku nám arcibiskup moravský sv. Methoděj; pověst o prastarém kříži kamenném bez nápisu, který prý stával za dávna při cestě někde naproti hostinci dnes páně Vašíčkovu, pak byl přesazen, ovšem s jedním již uraženým ramenem, na rozcestí ke Hrabové, dnes ukryt je v rohu zahrádky za pomníkem padlých ve válce bratří z Dubicka, ale chybí mu již obě ramena. V Poštulkově okresovědě Zábřežska čteme též pověst o dubickém „Pekle“ a o propadlé svatbě. Mezi lidem konečně podnes koluje několik ještě pověstí, n. př. o dubickém pivovaru, o jednom faráři dubickém, který se tu oženil, a jiné. Nejcennější z pověstí těch asi bude o studánce u horního brodku a o kamenném kříži. Any dávají tušiti starobylý původ dubického kostela, ještě z dob národní církve slovanské." 

Prof. ThDr. Václav Medek, římskokatolický teolog, kněz, církevní historik a vysokoškolský pedagog ve svém knize "Dějiny Dubicka, dubického panství a sousedních vsí do roku 1918" (1967) také připomíná cyrilometodějské pověsti, jež se v místě vyprávěly: "Mezi lidem se neustále udržuje staré podání jako památka na působení sv. bratří Cyrila a Metoděje. Jednomu poli za kostelem se říká podnes „na pekle“. Tam prý sv. bratři pekli, pálili staré pohanské bůžky, jež jim naši předkové přinášeli po jejich kázáních. „Na pekle“ stával také později pranýř a bývali tam zločinci lámáni kolem a pochováváni sebevrazi. Vlevo od kostela bývala až donedávna studánka, říkali tam „u horního brodku“. Tam prý sv. bratři křtili. Za pomníkem padlých v Dubicku stojí starý kříž, zvaný cyrilometodějský, dlouhý 126 cm. Dříve stával jako nárožní kámen „u panské hospody“."

Pozn. Pověst o dubickém „Pekle“ a o propadlé svatbě, jak bylo výše zmíněno, jako první zaznamenal učitel František Poštulka v díle "Hejtmanství Zábřežské" (1893) pod názvem "Propadlá svatba". Později ji také zkráceně připomíná Jan Březina: "Vypráví se také pověst o propadlé svatbě. Kdysi se vracela z dubického kostela svatba k Rohli. Bylo poledne, zvonil zvonek Anděl Páně, vozka se zbožně pokřižoval, svatebčané se mu smáli pro jeho zbožnost. Po malé chvíli se s hukotem otevřela země a rozpustilí svatebčané zmizeli v bezedné hlubině, jedině vozka s koňmi se zachránil. Na tom místě se pak ze země vyvalila voda a vyplnila propadlinu. Dnes je tam trošku bahniska."

Josef Koruna ve své knize „Pověsti a zajímavosti z Dubicka a okolí“ vypráví řadu pověstí, m. j. „Legendy o svatých věrozvěstech Cyrilu a Metoději“, „Propadlá svatba“ či „Peklo“.

Indikační skica, MZA, sign. 0518, Dubicko (Dobitzko), 1834 - https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/751 

Časopis Muzejního spolku olomuckého, vydání: 9.1885, č. 7, roč. 2, str. 131: Kříže cyrrilské a památky jim příbuzné, autor: Jan Havelka (obr. kříž dubický - str. 128)

František Poštulka: Hejtmanství Zábřežské, Zábřeh: Nákladem učitelského spolku šumbersko-zábřežského, 1893, str. 113: Propadlá svatba

František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, díl druhý, nákl. Záhorské kroniky, v Týně u Lipníka, 1907, str. 54-55 (str. 55: Obr. 26: Kříž v Dubicku)

František Přikryl: Památky sv. Cyrila a Metoda, V Praze-Břevnově: Matice Svatoklimentská, 1933, str. 34

Státní okresní archiv Šumperk. NAD 479 | Místní národní výbor Dubicko. Značka fondu: MNV Dubicko. Kronika obce I. díl, inv. č. 11: 1928-1963

Státní okresní archiv Šumperk. NAD 479 | Místní národní výbor Dubicko. Značka fondu: MNV Dubicko. Kronika obce II. díl, inv. č. 12: 1966-1976

ZVMO (Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci) - Zprávy vlastivědného ústavu v Olomouci, 1961, č. 94 - Adolf Lang: Smírčí kříže zvané též cyrilometodějské, a pamětní kameny na Zábřežsku, str. 9: 8. DUBICKÝ kříž 

Jan Březina: Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848, Krajské nakladatelství, Ostrava, 1963, str. 154-155

Václav Medek: Dějiny Dubicka, dubického panství a sousedních vsí do roku 1918, Dubicko: Místní národní výbor v Dubicku, 1967 (pozn. druhé upravené vydání vyšlo roku 2001, vydal OÚ v Dubicku, k vydání připravil Mgr. Josef Sobek)

letecké měřické snímky - 1977 - https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1977.ZABR65.17996&bz=-565128.56,-1093483.46 

Státní okresní archiv Šumperk. NAD 479 | Místní národní výbor Dubicko. Značka fondu: MNV Dubicko. Kronika obce III. díl, inv. č. 13: 1979-1986

Archiv SPVKK v Aši

letecké měřické snímky - 1990 - https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1990.ZABR56.18309&bz=-565128.56,-1093483.46 

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Sumperk/Dubicko.html

Josef Koruna: Pověsti a zajímavosti z Dubicka a okolí, Dubicko: Martin Verner, Ing. Stanislav Soják - nakladatelství INFOA, 2016

vložil: Oldřich Dvořák (2026)