Potštát (místní část Kyžlířov) - pův. ev. Olšovec 1943

Kříž stával zhruba 2 km jihovýchodně od Potštátu (u silnice 440), v nejnižším místě údolí. Svatopluk Pazdera z Olšovce (1935) přesněji uvádí umístění kříže: „Přicházíme-li po silnici z Hranic k Potštátu, shlédneme v ostrém záhybu před Potštátem těsně před Losertovým mlýnem po levé straně silnice téměř do země propadlý kamenný kříž...“ Kříž tedy stával v zatáčce (dnes místo zvané „U Malého křížku“) silnice z Olšovce do Potštátu. Nedaleko přes silnici (směrem na Potštát) pak stával Losertův (Vrátného) mlýn, dnes jsou z něj zachovány jen skromné pozůstatky.

Na hlavě kříže nápis INRI, což je zkratkou latinského Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum, česky Ježíš Nazaretský, král židovský. Na rameni vlevo monogram BR, vpravo AR. Mezi nimi pak zkratka IHS (Jesus Hominum Salvátor = Ježíš - člověka spasitel; další vysvětlení zkratky jako In Hoc Signum - ve znamení (kříže)). Pod touto zkratkou, na noze kříže, pak letopočet 1723.

Co se týče rozměrů kříže, ty jsou neznámé, byť zde kříž stával ještě ve druhé polovině 20. století. Jediný rozměr který známe je údaj, jež si poznačil tehdejší farář a vlastivědný badatel František Přikryl. Ve svém díle (1907) kříž popisuje: "Křížíček malých rozměrů, ale pěkného kamenického spracování, pochází z roku naznačeného a byl v kamenné ohradě od příbuzných tohoto zavražděného postaven několik jen kroků opodál silnice v stínu lesa. Vyčníval ze země toliko 6 dm; mihnutím oka poznat, že není z misijních křížů cyrillo-methodějských." V pozůstalosti Fr. Přikryla je též zachována fotografie onoho kříže. Ve svých albech ji neuvádí, a proto je možné předpokládat, že ji obdržel od nám neznámého autora. Jiná fotografie byla publikována v díle F. Götze (1932).

Kříž byl v neznámé době odcizen, příp. odstraněn v době úpravy silnice. V tomto ohledu nepanuje shoda. S ohledem na to pak ani nevíme, kdy se tak stalo - jen rozmezí 60.-90.let 20. století.

Kříž zv. "Propadlý" stával zhruba 2 km jihovýchodně od Potštátu. Svatopluk Pazdera z Olšovce (1935) přesněji uvádí umístění kříže: „Přicházíme-li po silnici z Hranic k Potštátu, shlédneme v ostrém záhybu před Potštátem těsně před Losertovým mlýnem po levé straně silnice téměř do země propadlý kamenný kříž...“ Na hlavě kříže bývala zkratka INRI, tedy Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum. Na rameni vlevo monogram BR, vpravo AR. Mezi nimi pak zkratka IHS. Pod touto zkratkou, na noze kříže, pak letopočet 1723.

Kříž stál, jak uvádí Fr. Přikryl (1907), na místě vraždy řeznického tovaryše roku 1723. O kříži pak dále píše: „Křížíček malých rozměrů, ale pěkného kamenického spracování, pochází z roku naznačeného a byl v kamenné ohradě od příbuzných tohoto zavražděného postaven několik jen kroků opodál silnice v stínu lesa. Vyčníval ze země toliko 6 dm; mihnutím oka poznat, že není z misijních křížů cyrillo-methodějských.“ Údaj o zavražděném řezníkovi je zajímavý i tím, že nedaleko od tohoto kříže stojí pomník, který byl postaven na památku dalšího řezníka, jež byl zavražděn - viz Polišenského kříž (v minulosti byl poničen, ale opět obnoven, stojí při téže silnici směrem k Olšovci, cca 1 km jihovýchodně od místa, kde stával kříž).

Co se týče kříže došla vlastivědnému badateli a tehdejšímu faráři v Týně nad Bečvou Františku Přikrylovi o kříži řada zpráv, byť spíše upozorňujících na tento kříž. V nich byl ovšem zpraven o tom, že nepůjde o památku z dob věrozvěstů, jak to později sám ostatně poznamenal i do své knihy.

V červenci 1905 farář Ferdinand Spisar z Rybíhopsal, že kříž vídal, když býval farářem v Čermné u Podštátu a podotýká, že více o něm by snad věděl d. p. farář Maštalíř v Milovanech u Podštátu.Patrně došlo ke kontaktu a zmíněný farář Jan Maštalíř v srpnu píše, že u Potštátu stojí nízký kříž s letopočtem o němž se vypráví ovšem jiná pověst, než o věrozvěstech. Přikryl se patrně faráře Maštalíře na kříž opětovně ptal a ten proto v lednu 1906 píše, že o spojení kříže se sv. věrozvěsty nic neví, prý se na místě kříže stala vražda. Kooperator A. Mácha z Potštátu v květnu 1906 zmiňuje kříž a také přikládá jeho neumělo kresbičku s letopočtem 1723. Kříž dle něj byl postaven na místě nějakého neštěstí. V pozůstalosti Františka Přikryla je zachována též fotografie kříže. Kdo ji Fr. Přikrylovi zaslal a kdy byla pořízena není známo. Jisté je jen to, že nešlo o fotografii kterou by pořídil sám, neboť není obsažena v jeho albech.

Kříž a pověsti k němu se vážící zmiňuje tehdejší učitel v Poschkau (Boškov, část města Potštát) Franz Götz ve svém díle "Sagen des Bezirkes Mähr. Weisskirchen" (1932). Součástí je též fotografie kříže. V rámci popisu kříže uvádí: "Odtud směrem k "Losertovu mlýnu" míjíte "kamenný kříž", který je zcela zapuštěný do země. Kromě "INRI" z něj lze vyčíst zkratky BR a AR a letopočet 1723." Dále uvádí pověst o chlapci zabitém padajícím stromem, propadlém hostinci a nakonec píše: "V roce 1723 však byl na tomto místě údajně zavražděn řezník. Proto tento pamětní kámen."

Nedlouho po F. Götzovi publikuje Svatopluk Pazdera z Olšovce v periodiku Záhorská kronika (září 1935) článek nazvaný "Kamenný kříž před Potštátem". V něm kříž a jeho umístění popisuje: "Přicházíme-li po silnici z Hranic k Potštátu, shlédneme v ostrém záhybu před Potštátem těsně před Losertovým mlýnem po levé straně silnice téměř do země propadlý kamenný kříž, na kterém pod nadpisem INRI je zkratka jmen B. R. a A. R. Pod tím je letopočet 1723." Dále zmiňuje tři verze pověstí vážící se ke kříži (viz oddíl Lidová etymologie).

Informace F. Götze patrně sloužily k textu uveřejněném ve Sborníku "Heimatbuch Bodenstadt und das Bodenstädter Ländchen" (cca 1985). Zajímavé je, že dle zprávy došlé SPVKK měl být kříž v té době již odcizen. Jak se píše: "Nebyl v zemi zasazen moc pevně a zloděj jej zřejmě bez větší námahy vytáhl. Dlouho bylo možno na místě pozorovat přesný otvor po zmizelém kříži. Místní lidé se domnívají, že odcizení kříže inicioval některý z bývalých německých obyvatel." Těžko říci, jak tuto zprávu přijmout, neboť dle pamětníka Stanislava Štětkáře z listopadu 1994 se to s křížem mělo jinak. Píše: "Ještě v nedávné době stával nedaleko druhého lomu v jedné zatáčce po levé straně silnice nízký, asi metr vysoký masivní žulový kříž. Byla to památka stará určitě několik staletí, neboť jeho hrany byly již deštěm a větrem úplně ohlazeny." Dále zmiňuje pověst o propadlém hostinci a na závěr uvádí: "Dnes už ani kříž nestojí. Byl zřejmě odstraněn při úpravě silnice v letech 1990-1992 a je téměř jisté, že tímto činem upadne do zapomenutí i tato pověst."

Snad se v budoucnu ještě podaří ozřejmit, jak to se zmizením kříže vlastně bylo a třeba bude nalezen i samotný kříž, pokud nebyl zničen. Druhou otázkou pochopitelně zůstává událost, jež vedla k postavení tohoto kříže. Není úplně vyloučeno, že měl vztah k nedalekému mlýnu, jež je vyznačen již na prvním vojenském mapování – josefském (1764–68). O mlýně samém je však první údaj až z roku 1830, kdy jej držel Antonín Schulz. 

Farář a vlastivědný badatel František Přikryl ve své knize vydané roku 1907 uvádí: "Byltě tu roku 1723 zavražděn řeznický tovaryš. Křížíček malých rozměrů, ale pěkného kamenického spracování, pochází z roku naznačeného a byl v kamenné ohradě od příbuzných tohoto zavražděného postaven několik jen kroků opodál silnice v stínu lesa."

Franz Götz, učitel v Boškově (část města Potštát), v díle "Sagen des Bezirkes Mähr. Weisskirchen" (1932) uvádí ke kříži tři pověsti (zabití chlapce padajícím stromem, hostinec a vraždu řezníka). Pověsti později opsány v "Heimatbuch Bodenstadt und das Bodenstädter Ländchen" (cca 1985), kde je na závěr učiněna zmínka, že údaj pochází z farní kroniky. Kříž je v pověsti zván jakožto propadlý či potopený.

Nedlouho poté zmiňuje tyto pověsti v Záhorské kronice (1935) Svatopluk Pazdera z Olšovce:

"Kamenný kříž před Potštátem. (Pověst.) Přicházíme-li po silnici z Hranic k Potštátu, shlédneme v ostrém záhybu před Potštátem těsně před Losertovým mlýnem po levé straně silnice téměř do země propadlý kamenný kříž, na kterém pod nadpisem INRI je zkratka jmen B. R. a A. R. Pod tím je letopočet 1723. O kříži tom se vypravuje: V těch místech káceli kdysi dřevorubci stromy. Desítiletý chlapec z blízkého Potštátu nosíval jim oběd. Jednou musel chlapec chvíli čekati a tu z dlouhé chvíle rozbíjel kamenem kus chleba. V tom okamžiku zasažen byl padajícím stromem a na místě zabit. Na památku toho byl prý postaven kamenný kříž. Později se kříž propadl do země, jak vypravuje zas jiná pověst: Před dávnými časy byl u cesty blízko jmenovaného kříže hostinec. V hostinci bývalo vždy veselo a tancující kolikrát nevěděli, kdy přestat. V postní den. kdy veškeré zábavy byly zakázány, bylo v hostinci tak veselo, že bujná společnost prováděla všechny možné kousky a nepozorovala ani, že do místnosti vstoupil stařec - chudý pocestný. Chvíli rozdováděnou společnost pozoroval a pak jedním z opilých hostí napaden, varoval přítomné, aby radovánek zanechali a věnovali se klidu. S výsměchem a nadávkami musel však odejíti. Hlučná zábava pokračovala nanovo. Pocestný se však objevil znovu a opět všechny varoval. Hrubý smích a spílání byly mu odpovědí a tancovalo se dál. Když po třetí se vrátil, vrhli se všichni na něho a co kdo měl v rukách, tím ubohého starce pocestného tloukl. Ubohý stařec svolával na všechny přítomné i na hostinec trest boží. Pojednou nebe se zatáhlo tmavými, hrozivými mraky, hrom zaburácel, blesky se křižovaly, a nastal takový čas, že nebylo možno v lijáku a vichřici učiniti ani kroku. Znovu zaburácel hrom a za oslnivého blesku otevřela se země a hostinec i se zaraženými hosty zmizel. Také blízko stojící kamenný kříž se propadl až po křížek. Když strašné počasí přešlo a vyjasnilo se, zůstal na místě hostince jen vrch propadlého kříže. Vše ostatní zmizelo. Kříž byl potom nazván „Propadlý kříž“. - V postní dny prý v těchto místech, vždy o půl noci bývá slyšeti kvílení a nářek kdysi bujných hostí. Dle jiné verse byl v těchto místech v letech 1723 zavražděn nějaký řezník a na památku toho kamenný kříž postaven."

V již výše zmíněném sborníku "Heimatbuch Bodenstadt und das Bodenstädter Ländchen" je kromě pověstí uveřejněna též báseň "Naše chladné údolí" na motivy pověstí z okolí Potštátu. Ve 14 sloce je zmíněn i "náš" nízký kamenný křížek a pověst o propadaném hostinci. Autorka Olga Isfort, roz. Mück, z Boňkova (část obce Olšovec). Bruno Stanzel na závěr jedné z kapitol připomíná: "Podle lidové víry byla místa vražd a neštěstí obzvláště sužována strašidelnými duchy. Stejně tak byly prokleté i pohřebiště. Stejně jako se lidé vyhýbali procházkám po hřbitově v noci, vyhýbali se také místům vražd a neštěstí. Přízraky si pamatovaly svůj pozemský život a vracely se v hodinu své smrti nebo svého největšího zločinu." Zda zde obchází onen zavražděný řezník není jasné. Pověst o zavražděném řezníku je zajímavá i tím, že nedaleko od tohoto kříže stojí pomník, který byl postaven na památku dalšího řezníka jež byl zavražděn - viz Polišenského kříž (pomník byl poničen, ale opět obnoven, stojí při téže silnici směrem k Olšovci, cca 1 km jihovýchodně od místa, kde stával kamenný kříž).

Pamětník Stanislav Štětkář uváděl ke kříži pověst o propadlém hostinci a vyprávěl též tragický příběh, jež se odehrál v nedalekém Losertově mlýně. Manželé Losertovi měli malou dcerku Eriku. Jednoho dne prováděl pan Losert nějaké opravy a malá Erika tak byla bez dozoru. Nešťastnou náhodou spadla do šachty, kde zahynula. Bylo to pro rodinu velké neštěstí o němž se bezpochyby dlouho mluvilo. Mlýn byl v 50. letech 20. století zbořen a dodnes po něm zůstaly jen menší pozůstatky.

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 10: inv. č. 848 - dva listy z roku 1905

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 10: inv. č. 924 - Olšovec - nepublikovaná fotografie (autor snímku není znám)

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 10: inv. č. 946 - dopis ze Spálova, Milovan a z Potštátu (součástí též jednoduchá kresba od kooperatora A. Máchy)

František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, díl druhý, nákl. Záhorské kroniky, v Týně u Lipníka, 1907, str. 81

Franz Götz: Sagen des Bezirkes Mähr. Weisskirchen, Poschkau, 1932, str. 23-25, snímek na str. 24

Záhorská kronika, roč. XVIII., č. 1, září 1935, str. 28: Kamenný kříž před Potštátem, autor Svatopluk Pazdera. Olšovec

Heimatbuch Bodenstadt und das Bodenstädter Ländchen, sestavil: Josef Bannert, vydavatel: Hans Jordan, Fuldaer Verlag-Anst., Fulda cca 1985 - v části: I. Sagen aus Bodenstadt und dem Bodenstädter Grund (Pověsti z Potštátu a potštátského údolí), str. 326: 20. Das Steinerne oder Versunkene Kreuz / str. 336: Unser kühler Grund

archiv SPVKK v Aši

Autorský kolektiv: Olšovec v proudu dějin 1516-2016, nákladem obce Olšovec, 2016. str. 192-197: Vzpomínky. Stanislav Štětkář. Boňkov. Osudy jeho obyvatel a rod Mildnerů. Listopad 1994

https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/11162-vagneruv-brauneruv-losertuv-mlyn 

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Prerov/Potstat.html 

vložil: Oldřich Dvořák (2026)