Ústí nad Orlicí - Řetová 0696

Pozn. Kříž uváděn pod Ústím nad Orlicí. V rámci tohoto objektu je zajímavá situace. Kříž je umístěn na katastru obce Řetová, ale nachází se na lesní parcele jejímž majitelem je Město Ústí nad Orlicí. Regionální badatel Miloslav Renčín situaci vysvětluje: "Je tomu tak proto, že stavba silnice na vrchol chlumu si vyžádala směny pozemků pod ní, takže kříž U zabitého na parcele ppčk. 1166 je sice na katastru Řetové, ale ve vlastnictví města Ústí."

Jde o latinský kříž ze žuly. Mezi rameny je do dříku vysekán obdélníkový otvor, který v minulosti zřejmě sloužil k vložení svatého obrázku, sošky, nebo hořící svíčky. Nad výklenkem, v hlavě kříže, je znatelný letopočet 1695. Na břevnu se nachází nápis rozdělený oním výklenkem, z čehož by se dalo usuzovat, že vznikl současně s nápisem. Vlevo čteme ve dvou řádcích jméno nešťastníka: JAKVB NOWAK. Vpravo pak nejasný text - bezpochybně omylem je zde tendenčně čteno „Z BEYKA“ (BEJKOW ?) ) a pod tím VMRZEL. Z daného krátkého sdělení tedy víme, že na místě kříže zemřel roku 1695 Jakub Novák. Za jakých okolností není jasné, když pomineme pověsti. Ono nečitelné slovo patrně uvádí místo odkud Jakub pocházel. Nutno říci, že ono třetí slovo v textu bylo nečitelné již na počátku 20. století, ze kdy máme o kříži první zmínku. Otázkou je, zda ono slovo bylo schválně "znečitelněno", šlo o pokus jej v minulosti nahradit jiným slovem, či snad šlo o původní chybu kameníka? Patrně se to již nedozvíme, byť snahy o rozluštění nápisu byly činěny po celé 20. století i dnes.

Důvod vzniku kříže, jak již bylo zmíněno, není znám. Víme jen, že zde patrně zemřel Jakub Novák roku 1695. Můžeme tak jen chronologicky sledovat, jako ostatně i u mnoha podobných křížů, jak se postupně měnilo jeho vnímání. Kříž bezpochyby stojí na původním místě, nebo alespoň nemáme jedinou zmínku o tom, že by byl přemístěn.

Na břevnu se udává nápis: JAKVB NOWAK Z BEYKA (BEJKOW ?) VMRZEL. Pověst vypráví o řezníkovi Jakubovi Novákovi, který tudy vedl býka (býky ?) na porážku. Býk se však rozzuřil a Jakuba zde usmrtil. Co je na této, nejstarší a nejuváděnější pověsti pravdivého, není možné stanovit.

Nejstarší dosud nalezenou zprávu o kříži přináší první amatérský soukromý kronikář z Řetové, rolník Václav Mach (1855-1928). Ve svém „Místopise“ o kříži zmiňuje dvě pověsti: „Dle ústní tradice (nezaručená zpráva) starých občanů, mělo se na tom místě státi prý neštěstí, kterak jezdec spadl s koně a od těžkého úrazu při tom zemřel. Jiná zas zpráva zní a opakuji případ jiný totiž: Řezník z Ústí vedoucí býka od Řetové k Ústí - snad se jemu cestou zvíře rozzuřilo a na tomtéž místě průvodčího zardousilo a zabilo. - Bližších přesných a pravdivých zpráv o tom, nebylo mi lza se dověděti.“ Zde tedy shledáváme nejen známou pověst o řezníkovi, ale též bezpochyby možnou událost, kdy zde měl spadnout z koně jezdec. Nutno říci, že tato případná událost nebyla později nikým zmíněna a je otázkou, kde ji V. Mach získal.

Václav Zdeněk Hackenschmied (1928) i další badatelé již ve shodě uvádí zmíněnou pověst o býku: „Vysoko na Hajnových horách, vedle Andrlova chlumu, u staré cesty do Ústí, vyčníval za země jako mezník nízký, asi tři čtvrti metru vysoký kamenný kříž. Jen nápis napovídal, proč se nacházel v těch místech: „Jakub Novák z býka umřel. 1695.“ V paměti lidu zůstala smutná příhoda, jak tudy vedl Novák býka z Ústí na Člupek. Býk ho po cestě usmrtil.“

Nutno říci, že nepanuje ani shoda v tom odkud měl řezník pocházet. V. Mach psal, že šlo o řezníka „z Ústí vedoucí býka od Řetové k Ústí“. V. Z. Hackenschmied píše, že šel řezník z Ústí na Člupek. V Národních listech (1940) se uvádí, že řezník pocházel z Horní Sloupnice. Rodák z Řetové, první kronikář obce, Antonín Jiroušek, řídící učitel ve výslužbě, v kronice obce Řetová místo odkud Jakub Novák nezmiňuje: „V lese na Hajnových horách při staré cestě z Řetovy do Ústí je poněkud zapadlý pískovcový kříž as 1 m vysoký, zasazený tam na paměť smrti jistého člověka, jenž tudy vedl býka a ten, rozzuřiv se, svého vůdce usmrtil, což dosvědčuje vytesaný nápis: Jakub Novák z býka umřel 1697.“

Velmi důkladně se křížem zaobíral Karl Ledel ve svém článku „Alte Steinkreuze“. Jak píše, v matrice Ústí nad Orlicí nenalezl žádný zápis o úmrtí a nepodařilo se mu nalézt ani žádný jiný dokument. Jen vyprávění učitele na penzi v Ústí nad Orlicí, Zd. Hackenschmieda. Následně se zamýšlí nad vlastním nápisem, který, pokud by opravdu zněl jak se vykládá „z beyka“, by byl svéráznou pravopisnou chybou. Každopádně předpokládal, že jde o pamětní kříž, kdy údaj o případné tragické nehodě, která se zde mohla stát, byl vyryt na již zde stojící kříž. Nutno říci, že matriky pro tuto oblast (Ústí n. O. včetně Řetové) nám nepomůžou, neboť souvisleji pokrývají až dobu po roce 1700. Nadějný pokus učinil naposledy již zmíněný p. M. Renčín, který oslovil archiváře z Ústí nad Orlicí stran fondu Cechu řeznického Ústí nad Orlicí. Bohužel i tento pokus ztroskotal, opět na stejném problému, jako matriky - časové období. M. Renčín píše: "Poslední nadějí tak byl v okresním archivu neinventarizovaný fond Cechu řeznického Ústí nad Orlicí 1609 - 1914, ovšem „knihy fondu jsou datovány až od roku 1874“, takže odpověď na Váš dotaz se nezdařilo dohledat, s díky konstatuji sdělení archivářů." Pochopitelně se nabízí otázka, kdo nechal kříž postavit - nabízí se rodina zemřelého, ale jisté to není.

Zůstává tak jen řada pověstí - vesměs o řezníkovi, kterého zabil rozzuřený býk. Úmrtí splašeným býkem zcela vyloučit nelze, případně tragické úmrtí z jiných příčin - třeba pád jezdce z koně, jak uvádí V. Mach. Kolem kříže vedla cesta z Řetové do Ústí nad Orlicí i v minulosti a tedy se zde stát mohlo cokoliv. Kronikář Antonín Jiroušek někdejší cestu z Řetové do Ústí popisuje: „K Ústí jezdilo se ze středu obce od rychty do „Drah“, dále polní cestou k Sychrově bahnu a v levo do vrchu na Hajnovy hory ku starobylému kamennému kříži. Pak vedla cesta jako dosud, ku křížové cestě, pod předposlední kapličkou uhnula se v levo k Božímu loučení a odtud směrem k městu přímo dolů k „Mendrice“.“

V blízkosti kříže se nachází odpočinkové místo. To současné pochází z roku 2024. Ve výklenku kříže bývala umístěna svíčka, nyní (2026) je v něm umístěn obrázek zobrazující ušlapání řezníka býkem. U odpočívadla "U zabitého" se též nachází tabulka Klubu českých turistů, jež pro popis zřejmě využila popis ústeckého kronikáře (Kronika města Ústí nad Orlicí III, 1946-1953). Na tabulce čteme: "Jdeme-li z Oustí do Litomyšle po modré turistické značce vedoucí Řehořovým dolem kol Poustevníkovy studánky a Starého Oustí, spatříme na vrcholu kopce u cesty nízký kamenný kříž přímo do země zasazený. Na ramenou kříže je vytesán nápis – „Jakub Nowak z býka umrzel“. Na vrcholu kříže je letopočet 1695. Nápis do kamene vytesaný nám připomíná starodávnou smutnou událost. Pověst vypráví, že zmíněný Jakub Novák byl ústeckým řezníkem a touto cestou vedl z Řetové býka určeného na porážku. Nešťastnou náhodou byl řezník v těchto místech rozzuřeným býkem usmrcen. Kříž zde nechala postavit rodina usmrceného řezníka a dodnes se v těchto místech říká – U Zabitého. Prochází zde modrá značka na Litomyšl a zelená značka z Andrlova chlumu na Kozlovský kopec u České Třebové."

Kříž se zde nachází již více jak tři století a jeho poselství nám již není zcela zřejmé. Každopádně šlo pravděpodobně o kříž pamětní, postavený na místě tragického skonu Jakuba Nováka. Za jakých okolností zde přišel o život je již však, možná navždy, zapomenuto. 

Václav Mach (1910): "Dle ústní tradice (nezaručená zpráva) starých občanů, mělo se na tom místě státi prý neštěstí, kterak jezdec spadl s koně a od těžkého úrazu při tom zemřel. Jiná zas zpráva zní a opakuji případ jiný totiž: Řezník z Ústí vedoucí býka od Řetové k Ústí - snad se jemu cestou zvíře rozzuřilo a na tomtéž místě průvodčího zardousilo a zabilo. 

Václav Zdeněk Hackenschmied (1928): "Vysoko na Hajnových horách, vedle Andrlova chlumu, u staré cesty do Ústí, vyčníval za země jako mezník nízký, asi tři čtvrti metru vysoký kamenný kříž. Jen nápis napovídal, proč se nacházel v těch místech: „Jakub Novák z býka umřel. 1695.“ V paměti lidu zůstala smutná příhoda, jak tudy vedl Novák býka z Ústí na Člupek. Býk ho po cestě usmrtil."

Kronika obce Řetová do roku 1938 (kronikář Antonín Jiroušek, řídící učitel ve výslužbě - zdejší rodák): "V lese na Hajnových horách při staré cestě z Řetovy do Ústí je poněkud zapadlý pískovcový kříž as 1 m vysoký, zasazený tam na paměť smrti jistého člověka, jenž tudy vedl býka a ten, rozzuřiv se, svého vůdce usmrtil, což dosvědčuje vytesaný nápis: Jakub Novák z býka umřel 1697."

Národní listy (1940): "Při cestě z Ústí nad Orlicí do Řetova stojí na lesnatém kopci v Hajnových horách dosud zachovaný, na stranu poněkud nachýlený starý kamenný kříž s datem a nápisem velmi dobře čitelným: „1655 - Jakub Nowak z býka zemřel“. Podle vyprávění vedl uvedeného roku Jakub Novák z Horní Sloupnice u Litomyšle býka na trh, avšak nedovedl. Byl na místě, křížkem později označeném, zdivočelým zvířetem zabit. Uprostřed kříže je čtyřhranný otvor, kde býval umístěn svatý obrázek, který tam již není."

Petr Rybář (1988): "U ZABITÉHO, místo na okraji lesa při silnici k chatě Hvězda na Andrlově chlumu označené kamenným smírčím křížem. Podle tradice byl zde býkem k smrti udupán řezník."

P. Miloslav Renčín uvádí též zápisy z kronik města Ústí nad Orlicí:

"Do nedávna nejstarší pojednání o něm tak je ve sbírce bájí a pověstí Na besedě (1928), str. 64: Vysoko na Hajnových horách, vedle Andrlova chlumu u staré cesty do Ústí vyčnívá ze země jako mezník nízký, asi tři čtvrti metru vysoký kamenný kříž. Na něm jest nápis „Jakub Novák z býka umřel. 1695.“ V paměti lidu smutná ta příhoda stále se zachovává. Novák vedl tudy býka z Ústí na Člupek. Býk jej na tomto místě usmrtil.

To mohl znát první řetovský kronikář Antonín Jiroušek, ovšem do Kroniky obce Řetová I (1931-1938), str. 38, to zapsal trochu jinak: V lese na Hajnových horách (v Šimkovu lese) při staré cestě z Řetovy do Ústí je poněkud zapadlý pískovcový kříž as 1 m vysoký, zasazený tam na paměť smrti jistého člověka, jenž tudy vedl býka a ten, rozzuřiv se, svého vůdce usmrtil, což dosvědčuje vytesaný nápis: Jakub Novák z býka umřel. 1697.

Podobně s informací o něm, ale bez podrobností, naložil i ústecký kronikář v Kronice města Ústí nad Orlicí I (1929-1935), str. 29: Při cestě vedoucí do Řetůvky, při cestě od obrazu u staré Ústí v místech zvaným Kozlovský hřbet jest kamenný kříž a na něm vytesán nápis 1693 Jakub Novak umrel. Bližšího o původu není známo (ale povšimněme si, že se nepíše, jak zemřel).

Nic nového jsme se nedozvěděli ani z náhodného zápisu v regionálních listech Od Trstenické stezky, roč. XXI. (1941-42), č. 8, str. 124: Kousek cesty nad ní (Poustevníkovou studánkou) se zastavíme u nízkého kamenného kříže na kraji lesa; i ten je památníkem, ale smutným. Tudy řezník kdysi vedl z vesnice vola, ten se ale v těchto místech splašil a řezníka k smrti udupal. Proto tu lidé říkají „U zabitého“. (K tomu bych si jen dovolil pochybovat o agresivitě vykastrovaného býka.)

Ani anonymní autor nedatovaného spisku Smírčí kříže na okrese Ústí nad Orlicí nevěděl víc: Smírčí kříž (U zabitého). Kříž je u rozcestníku turistických cest pod vrchem Andrlův chlum. Mezi rameny má vysekaný obdélníkový otvor, snad pro vložení svatého obrázku či svíčky. Na kříži je špatně čitelný nápis „1695 JAKUB NOWAK Z BÝKA UMRZEL“. Rozměr 104x60x22 cm. Pověst vypráví, že zde našli mrtvého řezníka a pasoucího se býka, kterého chtěl řezník prodat na trhu v Litomyšli.

Pověst, že býka chtěl řezník prodat na trhu v Litomyšli, dopsal autor a nabízí se ztotožnění s řezníkem z Člupku výše. Ovšem, že by řezník z Člupku šel koupit býka do Ústí, aby s ním šel přes Andrlův chlum, a pak měl jít až do Litomyšle, mi připadá tak trochu krkolomná kombinace. I když, kdo ví?

A tak až další ústecký kronikář se v Kronice města Ústí nad Orlicí III (1946-1953), str. 89, rozepsal se znalostí věci: Historie kamenného kříže na lesní cestě. Při cestě, která vede z Ústí přes zalesněný kopec do Řetové na jeho vrcholu, stojí kamenný polozapadlý kříž. Vyčnívá nad zemí do výše asi 1 metru. Na vodorovných ramenech kříže čteme tento vyrytý nápis „Jakub Nowak - z býka umřel“ a na kolmém rameni je vyryt letopočet 1695. Kříž tento byl zajisté kdysi o něco vyšší, ale za ta staletí se nad ním vystřídalo mnoho generací lesní vegetace, která kolem kříže vrstvila novou zemi, a kříž jakoby do země zapadal.

V lidovém podání, váže se k vzniku tohoto kříže následující událost. Ústecký řezník Jakub Nowak vedl touto cestou silného býka, kterého koupil v Řetové. Zvíře asi po namáhavé cestě na vrchol kopce se splašilo a řezníka usmrtilo. Osiřelá rodina nechala na nešťastném místě postaviti kamenný kříž, který ku podivu se uchoval do dnes. Říká se tam „U zabitýho“. Kolem tohoto tichého místa přešlo a přechází mnoho a mnoho lidí a mnohý z nich se asi zastaví s otázkou proč je zde tento památník?, a proto pro paměť jsem zaznamenal toto vyprávění."

Machův místopis - S laskavým svolením pana Václava Hudce, manžela Jarmily, vnučky Františka Macha, který byl bratrem autora Václava Macha, převedl do digitální podoby pro nekomerční využití amatérských badatelů, Ing. Jiří Šimek, listopad 2014: https://www.rajce.idnes.cz/obecretova11/album/machuv-mistopis

Václav Zdeněk Hackenschmied: Na besedě: Báchorky, báje, pověsti a j. vypravování lidu z okresů Lanškrounského a Ústeckého nad Orlicí, Okresní osvětové sbory, učitelské organisace a jiné korporace, Ústí nad Orlicí, 1928

Kronika obce Řetová do roku 1938 - do digitální podoby převedl Ing. Jiří Šimek - březen 2015: https://www.rajce.idnes.cz/obecretova/album/kronika-obce-retova-do-roku-1938

Národní listy (Večerník), roč. 80, č. 273, datum vydání: 7.10.1940, str. 2: Na silnici zabit býkem

Mitteilungen zur Volkskunde des Schönhengster Landes, 1933: z článku: Karl Ledel: Alte Steinkreuze, str. 102-103

Radim Dušek: Řetová, příspěvek k dějinám obce, vydal OFTIS s. r. o. Ústí n. O., nákladem obce Řetová, 2004

Společný čtvrtletní Zpravodaj obcí Řetůvka, Řetová a Přívrat, roč. 13, 2013, č. 1, str. 14-16, Miloslav Renčín: Kamenné kříže, a nejen ty

Ústecké listy, 2/2024, str. 3: Novinky v městských lesích

Společný čtvrtletní Zpravodaj obcí Řetůvka, Řetová a Přívrat, roč. 26, 2026, č. 1, str. 24-25, Miloslav Renčín: Smírčí kříž na zahradě řetovské rychty

Informační tabule u kříže

Společný čtvrtletní Zpravodaj obcí Řetůvka, Řetová a Přívrat, roč. 26, 2026, č. 2, str. 26-28, Miloslav Renčín: KDO ZEMŘEL „U ZABITÉHO“?

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Usti_nad_Orlici/Usti_nad_Orlici.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)