Třebíč 0567

Mohutný žulový kámen ve tvaru jehlanu s reliéfem latinského kříže. Nad křížem je pozitivně obrys podkovy a nad podkovou je pozitivně vyobrazen další menší kříž. Nad příčnými rameny jsou negativně písmena F (vlevo) a K (vpravo). Na příčných ramenech kříže jsou negativně vyryta písmena IHS (Iesus Hominum Salvator). Pod nimi na noze kříže písmena BGF (?) níže pak písmena Pu (?) a pod nimi letopočet 1628. Pod břevny kříže jsou pozitivně dva nástroje vlevo bednářské tlukátko a vpravo kladivo. Pod letopočtem na kříži je negativně vyryto T. Pod ním V W a níže 16 FB 28. 

Podle pověsti nesl tento kámen kovář z Kocandy přes celé město, aby v sázce ukázal, jak je silný. Chtěl jej donést přes Jihlavskou bránu městem, přes Vídeňskou bránu až na popraviště. Jakmile ale postavil kámen na popraviště, svalil se na zem mrtvý.

Druhá verze pověsti uvádí, že kámen není původní a byl zhotoven dodatečně jako památka na nerozvážný čin. Na kameni je vytesán kříž, letopočet 1628 a několik písmen.

Také se vypráví, že se kámen stal znakem hrdelního práva města, před nímž byli stínáni odsouzenci.

A. Franz, Alte Steinkreuze und Kreuzsteine in Mähren, MITTH 1893,1899, č. 80: Steht unmittelbar bei Trebitsch an der Straße nach Jarmeritz.
hoch 1,40 unten breit 0,70 dick: Krone 0,18 90 Cm. unterhalb beim rückwärtigen Absatz 0,25 unten 0,43
W.
1. Ein athletischer Schmeid hat einst gewettet, diesen Stein von der nordwestlich von Trebitsch stehenden Kneipe "Kocanda" (verballhornt aus "Gott sei Dank") bis nach Štřítež zu tragen, stürzte jedoch hinter Trebitsch todt nieder. Derselbe Stein sei dann an dieser Stelle aufgestellt und mit dem Handwerkszeichen des Schmiedes, dem Hufeisen, bezeichnet worden.
2. Gränzstein des Halsgerichtsrayons von Trebitsch.

F. K.
J S
B 6 F
R p
1828
T
V W
16 F B 23
aus späterer Zeit.

F. Přikryl, S.S. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, 1907, str. 148

J. F. Svoboda - Památné kameny na moravském Horácku - Věstník Československého zemědělského musea, Praha 1937, str. 69: 1628: u města Třebíče na silnici k Jaroměřicím kámen nepravidelných tvarů (obr. 10), vysoký 140 cm, dole široký 70 cm, tloušťky různé; výzdoba, nápis a vročení patrno z obrázku. ¹³ Snad i toto je nějaká památka pobělohorská.
Pozn. 13 - Kámen vyobrazil Franz [8.] kresbou a Přikryl [12.] reprodukcí fotografie. Franz četl nápis: F. K. J. S. (je to známý, monogram IHS), P G F, Rp 1828, T V W (je to asi správně městský znak), 16 F B 23 a zaznamenal pověst, že silák kovář vsadil se, že donese tento kámen z „Kocandy" do Stříteže, za Třebíči však klesl mrtev; proto je na kameni podkova(?). Podle jiné domněnky je to hraničník třebíčského hrdelního práva. Přikryl považuje nástroje po stranách kříže za nástroje umučení Páně a písmena i letopočty (na jeho reprodukci jsou oba 1628) za mladší, protože jeví kamenickou zručnost. Od Franzovy publikace se pověst v různých obměnách traduje (viz na př. H-P roč, II. č. 6-7, kde je opět jiný popis památky a obě vročení 1828).

M. Dvořáková, J. Horký, E. Nožička, F. Peštál, K. Průša, Památné kameny a pověsti na Třebíčsku, Akcent 2010, Třebíč