Třešť 1443

Jednostranná deska se zaoblenými hranami. Na přední straně je v orámovaném poli, které tvoří prostá rýha, rytý obrys latinského kříže na trojúhelníkové základně. Pod levým ramenem kříže je rytý obrys kalichu s monstrancí a pod pravým ramenem opět rytý obrys šipky, která směřuje hrotem vzhůru.

Dříve byl umístěn u severní venkovní zdi kostela sv. Martina v Třešti. Po rekonstrukci fasády byl odstraněn a v současné době se nachází opřený o zeď v prostranství za kostelem s ostatními kamennými artefakty.

A. J. Pátek, Okresní hejtmanství Jihlavské - nástin topograficko-historický, Velké Meziříčí 1888, str. 50: Rovněž za doby tohoto Vencelíka okolo r. 1580. prohlásila se Třešf pro vyznání protestantské. Prvním farářem protestantským byl okolo r. 1588. Brantl, okolo r. 1601. Kašpar Bhodius, pak Melichar Lužický a poslední Jeremiáš, který po bitvě bělohorské vypovězen byl. Náhrobek jednoho z těchto kněží nachází se na levé straně oltáře v horním (farním) chrámu Páně (vyryty jsou na něm kříž, 2 šípy a kalich). Z časů těchto bratrsko - protestantských pochází to značné množství náboženských knih, hlavně biblí Veleslavinských, které ještě ve Třešti se zachovaly.

K. Brázda, Vlativědný sborník Třeště a okolí, Třešť 1968, str. 4: Na severní zdi kaple je velmi starý náhrobek (původně v podlaze presbytáře), na kterém je vytesán kříž, po jeho pravé straně střela (šíp) a po levé kalich s hostií. O tomto náhrobku se soudí, že pod ním byl pohřben kněz (farář) příslušející k rodině vladyků z Třeště, kteří drželi třešťské panství do poloviny 14. století a jejichž znakem byla střela.

Z. Jaroš, Pamětní kameny na Jihlavsku, Jihlava 2003, č. 126: Kámen byl původně v podlaze presbytáře. Jedná se tedy nejspíš o náhrobní kámen, o kterém starší literatura soudí, že kryl hrob nějakého v Třešti působícího kněze-faráře. Ten bývá zařazován do rodiny vladyků z Třeště, kteří drželi Třešť do poloviny 14. století a měli ve znaku střelu-šipku (pozn. autora - šipka na kameni však jistě není heraldickým znamením).