TŘEBÍČ 0339

Zatím jediný nalezený a zaevidovaný kamenný kříž monolitického (tzv."smírčího typu") na okrese Třebíč.Pro Třebíčsko jsou převážně charakteristické pouze křížové kameny.

Kámen je památkově chráněn.

Robustní žulový kamenný kříž s krátkými zaoblenými rameny, rozšířenou patkou a rytou datací 1622 je situovaný na náspu při silnici na Pocoucov. Zvláštně tvarovaný kámen známý jako "Pocoucovská baba" svou siluetou při troše fantazie připomíná starou shrbenou ženu.Horní část kříže i obě ramena jsou zakulacena. Kratší pravé rameno bylo v minulosti zřejmě uraženo. Pata kříže je mírně konicky rozšířena a zadní strana je lehce vypuklá. Čelní strana je téměř rovná. Uprostřed ramen na čelní straně je pravděpodobně dodatečně vyrytý letopočet 1622 a při patě pak křížek. Letopočet i křížek jsou již téměř neznatelné.Na zadní straně u paty kříže je také vyrytý reliéf malého křížku.Oba dva reliéfy křížků byly zřejmě vyryty,až dodatečně, mnohem později.

Kamenný kříž byl v průběhu minulých letech několikrát z důvodu rozšiřování a ůpravy silnice přesunován.Do nedávné doby stál ještě na okraji pole ve vysokém náspu nad silnicí,ale momentálně okolo něho začala výstavba nové průmyslové zóny.

Leopold Fritz si kdysi  v roce 1895 ve své Sbírce žulových křížů, poznamenal -

" Mezi Třebíčem a Podsoudovem stojí na poli kříž kamenný, úplně vypracovaný, však zvláště na ramenech silně porouchaný a lišejníky porostlý. Na příčných ramenou má vyrytý letopočet arabskými číslicemi 1622. Dolní rameno jest tak dlouhé, jako oboje příčná dohromady, pod levým bokem až na zem nakreslen jest pouhými lineami křížku podobný meč. Lid pokládá tento kříž za cyrilo-metodějský, hlavně pro jeho primitivnost a poruchu, latinské jeho rozměry a letopočet odporují."

J. F. Svoboda v roce 1937 ve Věstníku Československého zemědělského muzea s názvem Okolí Horácké osady zase toto -

" Na moravském horácku dočkal se po prvé veřejného povšimnutí takový starý kříž, který stojí na kopci u silnice mezi Třebíčí a Pocoucovem (obr. 1). Je 110 cm vysoký a v ramenech 59 cm široký, má na příčním břevnu uprostřed vročení 1622 a na rozšířené spodní části kolmého vrytý jednoduchý křížek. Upozornil na něj r. 1845 Matěj Mikšíček ve své Sbírce pověstí moravských a slezských [1], spojiv s ním umělou pověst o zkamenělé bábě. Od té doby 7 říkalo se mu "baba" a tento název se pak přenesl i na podobné památky v jiných krajích a dal také podnět ke vzniku smělé domněnky i ve vážné literatuře vyslovené, že je to bývalá socha pohanské bohyně Báby, přetesaná v prvních dobách křesťanských na kříž [3]. Neopodstatněnost této domněnky vyplývá již z toho, že kraj tento v dobách pohanských, ba ani prvokřesťanských nebyl osídlen a osadníci, kteří sem asi ve 13. stol. přišli, byli dávno křesťanè."

Tento kamenný kříž dokonce i inspiroval Jana Dokulila k napsání divadelní hry pro mládež s názvem - "O zkamenělé bábě Altruně'

K tomuto kamennému kříži se  odpradávna mezi lidmi váže tato pověst -

 'Kdysi dávno žila v malé chýši u Klapovského potoka, uprostřed hlubokých lesů, hodná bába kořenářka jménem Alruna. Nikomu neodmítla pomoci a každého vyléčila. Jednoho dne však k ní zavítal bohatý kupec a přenocoval. Alruna se tu noc nechala omámit čarovnou mocí zlata, které zahlédla v hostově měšci. Vzala mu ho a tajně schovala. Ráno předstírala, že o ničem neví. Od té doby se však změnila i v chování k lidem. A jak tak začala peníze přepočítávat, úplně jejich kouzlu propadla. Byla od toho dne jako posedlá, za své babské rady a bylinky po každém, kdo ji přišel požádat o pomoc, žádala už jen peníze. Nedal-li, pomoci se nedočkal. Až jednoho dne zaťukala na okno chaloupky mladá vdova s těžce nemocným dítětem. Alruna však, když zjistila, že se od ní zlaťáků nedočká, odmítla i ji. Zoufalá žena ji za trest proklela v nehybný kámen. Dodnes stojí na návrší vedle silnice vedoucí z Třebíče do Pocoucova.'

Existuje však několik verzí této pověsti.

Kříž býval také spojován s poutí věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

http://www.pamatnekameny.euweb.cz

Že staré Třebíče díl ll.- Karel Dvořák (1990)

Soukromé archívy Emana Nožičky a Pavla Chatrného 

Památné kameny a pověsti na Třebíčsku -Eman Nožička a kolektiv autorů (2010)

Kamenné kříže a křížové kameny okresu Třebíč - Pavel Valenta a Pavel Izdný (2023)

Okolí Horácké osady - J.F.Svoboda(1937)

Vlastivěda moravská třebíčský okres -František Dvorský (1906)

Sbírka žulových křížů - K.Fritz (1896)

Ss.Cyryll a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku - František Přikryl (1907)

Sbírka pověstí moravských a slezských - Matěj Mikšíček (1845)

Lorenzovy národní pověsti - Zkamenělá baba - Jindřich Lorenz (1854)

Smírčí kameny - Vladimír Preclík

Smírčí kameny na Vysočině - Hynek Jirman (2010)

Kamenné kříže Čech a Moravy - kolektiv autorů (1997)

Vložil Pavel Chatrný a Bohuslav Dokulil (2026)