Prostějov 1200

Malý pískovcový křížek s oblými rameny a klínovou základnou.

Kříž je označován jakožto cyrilometodějský či smírčí. S ohledem na jeho povahu, tj. tvar a velikost, je však pravděpodobnější, že jde o architektonický prvek, možná kdysi umístěný na staré kapličce, či kostele, ve Stínavě, odkud má pocházet.

Stínava - kaple a studánka sv. Cyrila a Metoděje: 49.4952383N, 16.9366142E - https://mapy.com/cs/turisticka?source=base&id=2078065&x=16.9366142&y=49.4952383&z=17 

Kříž se nachází ve stálé expozici Muzea a galerie v Prostějově (nám. T. G. Masaryka 7/2) - viz: https://muzeumpv.cz/historie/ + https://muzeumpv.cz/muzeum/oteviraci-doba-a-vstupne/ 

Jediný, kdo kříž zachytil, byl vlastivědný badatel, a v té době farář v Týně nad Bečvou, František Přikryl. V díle "Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku" (1907) kříž krátce zmiňuje: "Ve Stínavě, 7 km. dále, dle živého podání lidu konali svatí Věrověstové sv. misie. Na tom místě postavili zbožní osadníci kamenný kříž k trvalé památce, který pochybená zanícenost vlastenecká umístila v museu města Prostějova." V knize byla též uveřejněna kresba kříže, kterou můžeme bezpečně ztotožnit s křížkem, jež se nachází v prostějovském muzeu i dnes. V evidenční kartě muzejní sbírky je ke kříži pouze krátce uvedeno: „Kamenný kříž (Cyrilometodějský), pískovcový, který byl nalezen při farním kostele ve Stínavě. Pochází asi ze 14. stol. V – 37cm.“

Kříž býval podle Fr. Přikryla umístěn ve Stínavě, v kapličce nad studánkou. Podle staré tradice se zde na misijní cestě za pohanskými předky zastavili slovanští misionáři sv. Cyril a Metoděj. Zde prý odpočívali a také křtili. Chválili dobrou vodu a poručili usedlíkům v tomto kraji, aby studánku vyčistili a kamením obložili. Lidé ji měli v úctě, a proto později postavili nad studánkou kapličku. Místu se říká Svatá Voda. Učitel Josef Vodák ve Školní kronice kterou založil roku 1883 uvádí: „V této kapličce světí se každoročně v neděli po povýšení svatého kříže od dob nepamětných voda, které lid do nedávna léčivou moc přikládal, ano ještě dosti přikládá. Jak staří vypravují, chodili do této kapličky i na míle daleko pro vodu, kterou pak nemocným jako léku užívati dávali. Okolnosti tyto, zejména pak každoroční svěcení vody, přivádí mě na domněnku, že jest to jedna z nečetných studánek, ze které sv. apoštolové Ciryl a Metoděj, nebo aspoň jeden z nich křtili, i lid si o ní něco podobného vypravuje.“ Josef Krátký, farář ve Ptení, zase sdělil listem ze dne 6. března 1904 Fr. Přikrylovi, že „...druhdy sem putovaly průvody, zvláště matky s churavými dětmi v důvěře ozdravení použitím posvátné vody. O posvícení na slavnost »Povýšení sv. kříže« před velkými službami Božími jde se každoročně v slavném průvodu z kostela ke studánce. Tu se koná žehnání vody dle nedělního obřadu, pak se kropí lid a jde se zpět.“ Ovšem na závěr listu ještě dodává zmínku, kterou později Fr. Přikryl ve svém díle taktně vynechal: „Však co se týče pověsti, že tam sv. Method na cestě do Čech se stavil a ze studánky křtil, lid nemůže nic potvrditi a teprve byl na tu svatou pověst upozorněn.“ Ovšem jak již bylo zmíněno učitelem J. Vodákem, cyrilometodějská tradice tu bezpochyby opravdu byla. Ostatně ji zmiňuje kupř. Jan Havelka (1880), Matěj Procházka (1885), nebo farář Jakub Jelínek z Brumova, rodák ze Zdětína, který v listu z 30. listopadu 1904 Fr. Přikrylovi m. j. píše: „Co se oné studánky ve Stínavě týká, tolik vím, od nejstarších lidí i od mojí † matky, která tam odtud pocházela, že tam sv. Cyrill a Metoděj u té studánky, která se kapličkou nazývá, křtili a lidu kázali - a u veliké uctivosti ta studánka až po dnes jest, a vodě se připisuje zázračná působivost a léčivost.“

František Přikryl studánku ve Stínavě zmiňuje již ve svém díle "Ss. Cyrill a Method v upomínkách památek starožitných na Moravě" (1905), o kříži v oné době patrně nevěděl. Od koho se o něm dozvěděl a kdo zhotovil kresbu kříže (případně předlohu) - a kdy, není jasné. V již zmíněném druhém díle uvádí: "Stínavští asi následují příklad Seničky a postaví tuto drahou památku na sv. Cyrilla a Methoda na místo původní, ať hlásá dále v druhém tisíciletí podání na největší dobrodince národa našeho.“ V rámci chystání podkladů pro knihu si pod výpisky z Volného (pozn. Gregor Wolny: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften) poznačil: „Studánka sv. Voda, posvěcena sv. Cyrillem a Methodem jdoucími do Čech k Litomyšli po sv. misijích. Na místě kde stáli, postavili první křesťané k jejich žádosti nízký kamenný kříž, který nerozumem vystaven v muzeu v Prostějově: Dovezte ho zpět jak Seničtí a postavte na původní místo!“ K návratu kříže do Stínavy však již nedošlo. 

Jak již bylo uvedeno, Fr. Přikryl je vlastně jediný, kdo se o kříži podrobněji zmiňuje. Pouze velmi krátce o kříži píše ve Vlastivědě moravské (1933) Vojtěch Janoušek, prof. reálky v Prostějově: "Tak zv. „Cyrillomethodějský kříž“ ze Stínavy byl dán do prostějovského musea." Žádná jiná zpráva o něm není známa. Kdy a kým byl převezen ze Stínavy do prostějovského muzea, kde dostal sign. KE9, není jasné. Ve Školní kronice Stínavy, psané tamním učitelem Josefem Vodákem, je o studánce a její historii a opravě kapličky psáno, ale o kříži ani zmínka. Další pokračovatelé školní kroniky se pak již nezmiňují ani o kapličce. 

Současná kaplička nad studánkou byla vybudována roku 1881 (letopočet výstavby kaple vlevo od vchodu). Již zmíněný farář ze Ptení o ní roku 1904 uvádí: „Ve Stínavě, kdež jest starožitný filiální kostel pocházející dle domnění až z dob 13-14. století titul. povýšení sv. Kříže - nachází se posvátná studánka, jsoucí až posud v úctě u lidu, a nad níž stává kaplička malá, zpředu otevřená - a jen před studánkou ohrada dřevěná, v níž volnější otvor s šufanem k nabírání vody na řetízku.“ Josef Vodák ve „Školní kronice“ o kapličce uvedl, že „jest nově postavena roku 1881 na místě staré, úplně sešlé. Staří vypravují, že ještě dříve než tato stará kaplička postavena byla, stávala tu jakási dřevěná kaplička, která rovněž již několikráte obnovena býti mohla.“ Zajímavý je pak list, který zaslal Fr. Přikrylovi farář ze Stínavy, Antonín Jelínek, 16. června 1907. V něm m. j. sděluje: „Co se týče Cyrillo Methodějské kaple, vlastně kamene, byl prý nalezen, když se stará kaplička u studánky bourala (měla prý úplně okrouhlou formu) a když se kopaly základy na novou kapličku, která u studánky stojí.“ Kříž byl tedy snad „nalezen“ někdy kolem roku 1880 a do Prostějova mohl být převezen již v průběhu 80. let 19. století. Mohlo tak jít o jeden z prvních exponátů muzea, jehož počátky se váží k roku 1883, kdy došlo v důsledku aktivity živnostníků a obchodníků, podnícené vydáním živnostenského řádu, k založení Průmyslové jednoty. Ustavující schůze se konala 29. června 1883. I když výbor spatřoval hlavní poslání jednoty v organizování akcí ke zvelebení živností a vzdělávání členstva, současně jednotlivým odborům uložil sbírat předměty pro budování muzea. První výstava se konala v červenci 1885 a když se jednotě podařilo získat stálé výstavní místnosti ve Waitově domě č. 13 na Žerotínově náměstí (dnes Žižkovo), v jeho dvorním traktu, bylo 14. 8. 1887 oficiálně otevřeno první prostějovské muzeum. Kromě kříže byly v průběhu 80. či 90. let převezeny ze Stínavy do nově vzniklého muzea i další předměty a nálezy. Farář ze Stínavy Ant. Jelínek kupř. uvádí roku 1907: „Při bourání ohradní zdi kolem kostela našlo se mnoho popelnic, které zaslány do muzea v Prostějově.“ To již ovšem bylo muzeum umístěno na novém místě: 17. září 1905 slavnostně otevřelo výstavní prostory v novém sídle v tzv. staré radnici na hlavním prostějovském náměstí, tentokrát již pod názvem Národopisné a průmyslové muzeum města Prostějova a Hané. V těchto prostorách sídlí dosud.

Křížek byl dlouhou dobu umístěn v depozitáři muzea. V "Hanáckých novinách" (1992) v rámci krátkého článku zvoucího na Drahanskou vrchovinu se tak píše: "Podle dávných zpráv v kronikách se prý ve Stínavě konalo před tisícovkou let shromáždění lidu, které křtili slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj. Na památku této události zde byl umístěn typický hrubě tesaný cyrilometodějský kříž, který je nyní v depozitáři prostějovského muzea. Nabízí se otázka, zda by nemohl být umístěn tam, kam patří." Do kapličky nad studánkou Sv. Cyrila a Metoděje ve Stínavě se již nevrátil, ale byl umístěn ve stálé expozici Muzea Prostějovska - nyní Muzeum a galerie v Prostějově, p. o. Ve sbírkách muzea je veden pod inv. č. 7769, kat. č. Ke9.

Kříž je označován jakožto cyrilometodějský či smírčí. Pověst jako taková se váže především ke studánce Svatá Voda, nad níž stojí kaplička jejíž součástí byl snad i tento křížek.

Jan Havelka psal: "Že památek toho druhu je po našich vlastech ještě mnohem více, očekávati lze najisto; nebo nemajíce po ruce křtitelnic na pouti své misionářské křtili asi sv. věrověstcové naši obyčejně při pramenech, studánkách a potocích, jež dříve byli posvětili. Bude tedy vděčnou prací pátrati ve směru tom a zasluhují tu pozornosti všecky názvy vod poněkud nápadné, jako jsou: svatá voda, svěcená studánka, zázračný pramen, dobrá voda a j. Snad po stopě názvu takových lze dopracovati se polo zapomenuté již tradice cyrillo-methodějské na místě mnohém. Připomínám tu jednu studánku takovou u Stínavy na Plumlovsku, o níž prastará pověst žije mezi lidem, že tu křtili sv. bratří soluňští. Studánka ta nazývá se „svatou vodou“ a každoročně na neděli připadající v oktáv pozdvižení sv. kříže děla a ještě děje se při ní pobožnost výroční památky křtin tu před tisícem let vykonaných."

Farář Josef Krátký z Ptení píše také o léčebných účincích vody: "Ve Stínavě, kdež jest starožitný filiální kostel pocházející dle domnění až z dob 13-14. století titul. povýšení sv. Kříže - nachází se posvátná studánka, jsoucí až posud v úctě u lidu, a nad níž stává kaplička malá, zpředu otevřená - a jen před studánkou ohrada dřevěná, v níž volnější otvor s šufanem k nabírání vody na řetízku. Dříve prý putovávali sem i průvody, aneb jednotlivci zvláště matky s nemocnými dětmi na ozdravění užitím posvátné vody." Léčivé účinky vody připomínal i učitel Josef Vodák (1882-1889) ve školní kronice: "V této kapličce světí se každoročně v neděli po povýšení svatého kříže od dob nepamětných voda, které lid do nedávna léčivou moc přikládal, ano ještě dosti přikládá. Jak staří vypravují, chodili do této kapličky i na míle daleko pro vodu, kterou pak nemocným jako léku užívati dávali."

Státní okresní archiv Prostějov. NAD 692 | Národní škola Stínava. Značka fondu: NŠ Stínava. Školní kronika - inv. č. 45.

Sborník Velehradský 1880 - z článku: J. Havelka: O některých památkách cyrillo-methodějských, str. 219-220

Matěj Procházka: Život sv. Methoda, apoštola říše Velkomoravské a Slovanů vůbec, Brno: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 1885

František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v upomínkách památek starožitných na Moravě, díl první, Týn u Lipníka, 1905, str. 38

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 22: inv. č. 855 - dopisy (Josef Krátký z Ptení 6.3.1904, farář Jakub Jelínek z Brumova 30.11.1904, Ant. Jelínek, farář ze Stínavy, 16.6.1907 

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 11: inv. č. 954 - dopis faráře Zatloukala 31.12.1906 

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 22: inv. č. 1710 - kresba kříže

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 22: inv. č. 1597 - Album č. 2: str. 3: Stínava u Ptení (Prostějov)

František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, díl druhý, nákl. Záhorské kroniky, v Týně u Lipníka, 1907, str. 259, obr. 93 - str. 258

František Přikryl: Denkmale der Heiligen Konstantin (Cyrill) und Method in Europa, Verlag von Heinrich Kirsch, Wien, 1920, str. 139

František Přikryl: Památky sv. Cyrila a Metoda, V Praze-Břevnově: Matice Svatoklimentská, 1933, str. 72

Vojtěch Janoušek: Vlastivěda moravská II, Díl II místopisu, Čís. 56. Místopis Moravy. Olomoucký kraj. Okres plumlovský, V Brně: Musejní spolek, 1933

František Müller: Místní a pomístní jména Drahanské vrchoviny v dějinách a pověstech. II. část. Plumlovsko, Drahansko a Vyškovsko, vydal: Farní úřad ř. k. v Provodově, 1978, str. 24

Hanácké noviny č. 59, 12.3.1992, str. 4: Za historií na Drahansko

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Prostejov/Prostejov.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)