PYŠEL 0690

Mohutný žulový křížový kámen, směrem dolů se zužující a  s vytesaným reliéfem berličkového kříže.Se svým rozměrem se jedná se o největší křížový kámen na Třebíčsku.

V kronice obce Pyšel se zachovala tato pověst: -  „Asi v roce 1750, podle ústního podání přenášeného s generace na generaci, udál se tento příběh. Zapisuji jej tak, jak mě to vyprávěl p. Adolf Vrba z čísla 38. Byl pěkný den asi v měsíci červnu, kdy ubíral se veselý svatební průvod od Pyšela, směrem k Častoticím. Nevěsta byla z Pyšela a vdávala se do Vícenic. Průvod za zpěvu a výskání došel až na rovinu mezi lesy. Tam se to stalo. Z pravé strany, kde rostl bujně hložen, zazněl výstřel a nevěsta klesla mrtva do náruče jejího snoubence. V tom úleku a rozrušení, nikdo nevěděl co se to děje až jeden svatebčan spatřil nějakého vojáka, který prchal směrem k jezírku na loukách, V úzkých. Několik svatebčanů rozběhlo se za ním a když byli v půli cestě uslyšeli opět výstřel. Došli až k jezírku, kde našli vojáka, který se po činu sám zastřelil. Poznali v něm bývalého milence zastřelené nevěsty. Příčina vraždy a sebevraždy byla naprosto všední. Před odchodem na vojnu slibovali si lásku až do smrti. Jenomže tehdá netrvala základní vojenská služba 2 roky, ale 8 až 14 let, no a tak dlouho čekat se nevěstě nechtělo a navíc ji k tomu donutili domácí poměry. Milenec se to dozvěděl a rozhodl - když ne já - tak nikdo jiný a byla z toho tragedie.

K tomuto kameni se váže ještě jedna další pověst: „Kámen byl původně na hranici pole, jež patřilo k číslu 37. Majitel pole byl Janečka. Při úpravě cesty zůstal kámen několik metrů od hranice v poli za ouvratima. Janeček si umínil, že kámen si odveze domů, aby ho použil jako sloupku. Kámen složil na dvoře, aniž jej již zasadil. V noci však, když ležel, uslyšel tlumený hlas, jakoby seshora, který říkal asi 3 krát po sobě: „Odvez kámen, kdes jej vzal.“ Už do rána neusnul a hned ráno naložil kámen na vůz a odvezl zpět. Zasadil jej na místo, kde až dosud stojí. To říká pověst. Zlé jazyky tvrdí, že to v noci na něj volal soused, se kterým nebyl zadobře. Ani se nedivím historce, kterou mi vyprávěl jeden traktorista. Tento tvar kamene se v dřívějších dobách zalíbil místnímu sedlákovi natolik, že si jej odvezl domů a použil jej jako práh, ve svém obydlí. Avšak, ať jej podkládal a upravoval sebelíp, kámen se stále viklal. Záhy pochopil svoji nerozvážnost a kámen vrátil na původní místo“.       

Pravdivost této pověsti trochu vyvrací fakt,že je zde polní trať Hranečníky a důvodem postavení kamene mohl být mezní spor.                                             

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Trebic/Pysel.html

Soukromé archívy Emana Nožičky a Pavla Chatrného

Křížové a hraniční kameny na Tišnovsku - Miloš Sysel (2023)

Kamenné kříže a křížové kameny okresu Třebíč - Pavel Valenta a Pavel Izdný (2023)

Kamenné kříže Čech a Moravy - kolektiv autorů (1997)

Památné kameny a pověsti na Třebíčsku -Eman Nožička a kolektiv autorů (2010)

Křížové neboli smírčí kameny v katastru obce Pyšel - Zdeněk Fučík (2005)

Vložil Pavel Chatrný a Bohuslav Dokulil (2026)