Holovousy 1959

Kámen, nebo spíše torzo kříže, jenž má na svém zploštělém vrcholu vyryt kříž. V. Dokoupil se domníval, že jde o spodní rameno kříže jenž byl rozbit a jeho zbylé části se nedochovaly.

Vilém Dokoupil (1895) jej popisuje: "Kus, obrazcem č. 38 znázorněný, zdá se býti spodním ramenem kříže a je dole 57, nahoře 36 cm široký, při zemi 40, ve súžení 25 cm silný. Hořejší, nalomením povstalá plocha, nese v obrysech zasekané tvary kříže."

Umístění: Při pohledu od božích muk jde o torzo kříže nacházející se zcela vpravo.

Kříže a kámen (torzo kříže) se nachází v sousedství božích muk na jihozápadním konci obce. Kolem nich prochází žlutá značka (z Ostroměře) a Holovousova NS.

Již na I. vojenském mapování (1764 - 1783) - josefském, můžeme na místě dnešní boží muky nalézt vyobrazen kříž. Ten je též na císařských otiscích z roku 1842. Patrně na místě tohoto kříže byla postavena dnešní boží muka, která byla ovšem podle písemných zpráv později pobořena a až do roku 1892 ležela v rozvalinách. O nízkých kamenných křížích se nevědělo. Nabízí se domněnka, že tři kamenné kříže byly k někdejšímu dřevěnému kříži svezeny a později vloženy do základů nově vybudovaného kamenného sloupu - boží muky.

Po roce 1892 byl podstavec se sloupem a křížem opraven a pro vztyčení obnovených božích muk bylo nutné vykopat nové základy. Při jejich hloubení však byly nečekaně ze země vyzvednuty tři objemné monolitické kříže. Vilém Dokoupil (1895), první ředitel kamenicko-sochařské školy v Hořicích, o nečekaném objevu píše: „As 300 kroků západně od Holovous, při polní cestě do Hlásku vedoucí, ležely až do r. 1892 v rozvalinách zbytky vysokého sloupu tam stávavšího. Když kopány základy na tomto místě, by sloup s křížem znovu postaven býti mohl, přišli pracující dělníci na tři objemné kamenné předměty, v nichž poznati lze zbytky starých kamenných křížů. Všechny tyto zbytky s uznání hodnou pietou péčí obce Holovousské poblíž nově zřízeného vysokého sloupu kamenného opět do země zasazeny a možno je i z erární silnice, k nádraží Ostroměřskému vedoucí, dobře rozeznati.“ 

Než přejdeme k vyprávění, jež má být s kříži spojeno, je nutné se zastavit u jednoho z nich - při pohledu od božích muk toho úplně vlevo (Kříž 0841). Vilém Dokoupil píše, že na hoření ploše pravého konce ramene se nachází letopočet 1690. Ten také zanesl na kresbu tohoto kříže. Ovšem dnes zde vidíme letopočet 1640. Došlo tedy u Dokoupila k záměnu číslice „4“ za „9“ ve zmíněném letopočtu? Tuto otázku není možné rozhodnout. Zajímavé bezpochyby je, že v rámci pověsti, jež se má ke křížům vztahovat, uvádí rok 1640: „Dle údaje pana Josefa Moravce, řídícího učitele v Ostroměři, vypravuje 75letý občan z č. 31 v Holovousích, že kolem r. 1640 cestou, při níž nyní kříže postaveny, jela svatba. Svatebčané se předjížděli. Koně táhnoucí vůz, v němž sedel ženich, nevěsta a starší družička splašili se, vůz se převrhl a všechny tři osoby ve voze sedící se zabily.“ O nešťastné svatbě se pak píše i v místní kronice (Letopisy obce Holovous od roku 1923): „Na jihozápadě Holovous při cestě do Hlásku před Sůrovými stojí kamenný kříž. Stával zde dubový, na památku, že se tam kdosi při svatební jízdě zabil. Jsou na zemi u kříže 3 kameny na památku toho neštěstí prý r. 1640.“ V sousedství boží muky a třech křížů byla umístěna informační tabule (patrně v roce 2011 v rámci výstavby NS Holovousova stezka) na které se dočteme: „Nacházíme se na místě křižovatky cest do mlýnů v Mezihoří (dnes Machův mlýn) a v Holovousích (dnes Erbenův mlýn). O existenci mlýnů jsou písemné zmínky již za panování Karlíků z Nežetic v Holovousích v 16. století. Smírčí kříže byly postaveny na památku tragické události, která se váže k roku 1690. Svatební vůz jedoucí z Mezihoří se při předjíždění převrátil a nevěsta, ženich i družička se zabili. Dle místních pamětníků se jednalo o mladou dívku, která si nechtěla vzít starého sedláka za muže. Její rodiče si přesto svatbu vynutili a proto byli takto potrestáni. Dle pověry duše zemřelých budou mít pokoj, až kříže plně pohltí zem.“

Ponechme stranou nejasnost, kdy k oné události mělo dojít - zda roku 1640, nebo 1690. Podobných pověstí o tragicky zakončených svatbách se k drobným památkám váže řada a je spíše pravděpodobné, že sem kříže byly svezeny z okolí někdy v minulosti a pověst k nim byla uměle vytvořena. Vlastivědný badatel z Josefova, Josef Matějka, ve svém článku „Kříže z dob dávných pod jménem "zapadlé"“ (1909) patrně právě k těmto křížům uvádí: „Lid měl i zvláštní nápady, že postaveno namnoze i více křížů na jedno místo. Vidíme na příklad u Ostroměře na Hořicku více podle sebe postavených a jeden velký uprostřed, aniž by význam o nich někdo věděl.“ Zde se nabízí paralela se skupinou křížů v nedalekých Třebověticích (jihovýchodně od Holovous), či třeba v obci Zábřezí-Řečice (okr. Trutnov). Již zmíněný Vilém Dokoupil v rámci popisu skupiny křížů v Třebověticích píše: „Každý z křížů těch má jinou podobu a není vyloučeno, že snad stávaly před dávnými dobami každý zvlášť na různých místech a teprv později buď z piety, nebo by zachovány byly, přeneseny do vnitř obce, která je také dotud za svůj majetek považuje.“ Toto poznamenání, bezpochyby správné, by se patrně dalo vztáhnout i na kříže v Holovousích.

Dr. Walter von Dreyhausen ve svém díle "Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau" (1940) zmiňuje oba letopočty 1640 a 1690 bez toho, že by k nim přidal jakýkoliv komentář. Následně zmiňuje tragickou pověst o svatbě roku 1640 převzatou od Dokoupila.

Jaroslav Lukeš z Lázní Bělohrad, lesní kontrolor v. v., jenž působil m. j. též nějaký čas jakožto okresní konzervátor a člen osvětové besedy, si zdejší kříže sice zanesl do svých poznámek o křížích, ale nacházíme v nich jen vyobrazení dle kresby V. Dokoupila a popis patrně vzniklý na základě jeho údajů. Zda se k nim sám vypravil není jasné. Pod nadpisem „Hnízdo tří kamenných křížů u Holovous“ si na základě textu V. Dokoupila m. j. zapsal: „Při polní cestě z Holovous do Hlásku, samotě to Ostroměřské, stojí skupina tří kam. křížů, které byly původně již zapomenuty a teprve při kopání základů nalezeny a obci v r. 1892 sveženy a v hnízdo umístěny.“

Kříže se na svém místě nachází stále. Co se boží muky dotýká - na podstavci se sloupkem se kdysi patrně nacházela socha světce, nyní se na sloupu nachází kříž - osazen roku 2009, kdy došlo k restaurování křížů v obci. Restaurátorské práce provedl Petr Bauer z Chodovic. V roce 2011 pak byla v sobotu 4. června 2011 slavnostně otevřena Holovousova stezka, která prochází kolem řady zajímavých míst obce Holovousy a Chodovic - druhé zastavení je u „smírčích“ křížů.

Vilém Dokoupil ke kříži píše: "Dle údaje pana Josefa Moravce, řídícího učitele v Ostroměři, vypravuje 75letý občan z č. 31 v Holovousích, že kolem r. 1640 cestou, při níž nyní kříže postaveny, jela svatba. Svatebčané se předjížděli. Koně táhnoucí vůz, v němž sedel ženich, nevěsta a starší družička splašili se, vůz se převrhl a všechny tři osoby ve voze sedící se zabily."

Na informační tabuli u křížů v obci můžeme číst toto podání: "Smírčí kříže byly postaveny na památku tragické události, která se váže k roku 1690. Svatební vůz jedoucí z Mezihoří se při předjíždění převrátil a nevěsta, ženich i družička se zabili. Dle místních pamětníků se jednalo o mladou dívku, která si nechtěla vzít starého sedláka za muže. Její rodiče si přesto svatbu vynutili a proto byli takto potrestáni. Dle pověry duše zemřelých budou mít pokoj, až kříže plně pohltí zem."

Národopisný sborník okresu Hořického, 1895 - Starobylé kříže kamenné na Hořicku. Popisuje Vilém Dokoupil, str. 368-369

Hradecký kraj, roč. 6, č. 5-6, datum vydání: 15.12.1909, str. 214 - Kříže z dob dávných pod jménem „zapadlé“, Jos. Matějka

Kronika obce (Letopisy obce Holovous od roku 1923)

Dr. Walter von Dreyhausen: Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau, 1940, str. 121 - 312. Neupaka: Holowous

Regionální muzeum a galerie v Jičíně, inv. číslo: RU 50, přír. číslo: 13926 - Jaroslav Lukeš: Kříže evidované, nezjištěné. Prozatimní. - popis a barevná kresba dle článku Viléma Dokoupila, mapa s vyznačením umístění kříže (soubor složek 1 a 3)

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Jicin/Holovousy.html

Krkonoše - Jizerské hory, 5/2021 - Putování za kamennými kříži: Hořicko (3), Martin Witkowski

vložil: Oldřich Dvořák (2026)