Špičky 0807

Pískovcový klínový kříž zazděný ve vnitřní obvodové zdi hřbitova u kostela sv. Šimona a Judy. Pouze 4 cm vystupuje nad rovinu zdi. Hlava kříže poškozena, ramena se ke konci rozšiřují. 

Kříž jako první zmiňuje vlastivědný badatel, farář, František Přikryl. Ve své první knize věnované kamenným křížům (1905) tehdy již zazděný kříž nezmiňuje, píše pouze o kostele, ale v druhé knize (1907) již ano: "Kromě podání nepřetržitého, které jsem v I. str. 89 uvedl, hlásá tu pobyt jejich kamenný kříž missijní, zazděný nyní ve zdi hřbitovní. Stával dříve za dědinou, ale z obavy nějakého poškození při polní práci byl zazděn do hřbitovní zdi." Kříž pak zmiňuje Přikryl i v Záhorské kronice, v knize z roku 1933 a také v konceptu nazvaném "Předvěký místopis na Pobečví a Záhoří" (duben 1938), kde m. j. uvádí: "Od železné Brány u Bělotína vedla jantarová cesta přímo před pravěkou obec Špičky. K východu jsou mocné valy a nálezy mnohých starožitností svědčí o tom. Zakladatelé vlast. musea osadu navštívili: Dr. Jindřich Wankel a prof. Jan Havelka. Úzkým návrším se vcházelo do opevněné obce na vysokém kopci s dalekým výhledem. Na něm stával malý kamenný kříž - na místě, kde promlouval k osadníkům sv. Cyril a Metoděj; nyní je zazděn do hřbitovní zdi."

Antonín Fröhlich-Frel, učitel, historik, spisovatel a m. j. též redaktor a vydavatel Záhorské kroniky (od r. 1925) v rámci svého soupisu památek obce (patrně 50. léta 20. století) pouze stručně konstatuje, že "Kamenný kříž, zazděný ve hřbitovní zdi naproti vchodu do kostela, je prý z doby Cyrilometodějské." Konservátor Souček v rámci soupisu památek pro Krajský národní výbor - odbor kultury, Olomouc (1957) zmiňuje "Hřbitov s ohradní zdí a goticko-byzant. křížem, zde vykopaným". Pamětní kniha obce Špiček sice zmiňuje opravu hřbitovní zdi, ale kříž zmíněn není.

Povědomí o kříži, zazděném ve vnitřní ohradní zdi hřbitova již někdy na konci 19. či nejpozději na přelomu 19. a 20. století, je tedy spíše povrchní. Žádná větší pozornost mu věnována nikdy nebyla. Důvod jeho vzniku, když pomineme cyrilometodějskou tradici, nelze určit. Občas se sice uvádí, že by mohl mít souvislost s pohřbem Aleny Podstatské z Prusinovic (1577), ale je to spíše nepravděpodobné. Jisté je, že ona sama byla na Špičkách v kostele opravdu pochována, o čemž svědčí její náhrobní kámen, jež se nachází po pravé straně hlavního oltáře.

Od roku 1963 je farní kostel sv. Šimona a Judy, spolu s ohradní zdí hřbitova a do ní zazděným „smírčím“ křížem zapsán v celostátním seznamu kulturních památek: rejst. č. ÚSKP 41936/8-576 - kostel sv. Šimona a Judy. NPÚ řadí dobu vzniku kříže do 16.-17. století.

Cyrilometodějský kříž.

Snad pro zajímavost lze uvést, že i zdejší hřbitovní kostel měl vzniknout v době věrozvěstů Cyrila a Metoděje... 

Bezpochyby zajímavá je otázka zasvěcení zdejšího kostela. Antonín Frel v 50. letech 20. století uvedl: „Farní kostel je jeden z nejstarších. Původně byl ve slohu románském, později přeměněn do slohu gotického. Zasvěcen byl sv. Šimonu a Judovi. Starý obraz patronu kostela je opatřen dole nápisem: „Zjednal Jan Dobrozemský“. Dárce ten byl mlynářem na blízké samotě pod Špičkami při Bečvě, Kačeně a pověst o něm praví, že vykopal na Hluzovském kopci veliký poklad, z něhož založil i značnou nadaci pro kaplana špičského.“ O vybavení kostela pak uvádí: „Hlavní oltář - spodní část mramorová - horní část dřevěná - gotika. Na něm jsou sochy sv. Šimona a Judy. (...) Obraz sv. Šimona a Judy maloval J. L. Šichan 1885. Nad hlavním oltářem však visí obraz Nanebevzetí P. M. a slaví se patrocinium 15. srpna nikoli sv. Šimona a Judy. Proč tomu tak je, nikdo ze Špiček se nepamatuje. Dle vyprávění starých občanů snad ve zdejším kraji řádil mor a snad proto Špičky oslavují tento mariánský svátek.“

František Přikryl se otázce zasvěcení kostela, který měl vzniknout již v dobách věrozvěstů, zabýval již ve své knize z roku 1905 a v knize z roku 1907 již jen stručně uvádí: „Na hřbitově samém stojí prastarý kostel dříve P. Marie Nanebevzaté, nyní sv. Šimona a Judy (III. 354), o němž Volný připomíná, že už za časů sv. Věrověstů byl vystavěn z kamene.“ V knize z roku 1905 vysvětluje, že věrozvěstové přišli do Špiček, aby tu konali „se zdarem sv. missie, neboť dle podání při kostele, úctě Panny Marie postaveném, sv. Methoděj zřídil duchovní správu. Když byli Basiliani vypuzeni, dostal kostel nový titul a sice sv. Šimona a Judy. Lid ale každoročně až po dnešní den světí založení na Nanebevzetí Panny Marie. - Důstojný pan kaplan P. M. Kvapil sdělil †) podání lidu takto: „Sv. Methoděj zde kázal, když se ubíral do Polska, kapli založil a lid k úctě Matky Boží nabádal. Proto, ač kostel zasvěcen sv. apoštolům Šimonu a Judovi, slaví se pouť od pradávna na slavnost Nanebezvetí Panny Marie.“

František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v upomínkách památek starožitných na Moravě, díl první, Týn u Lipníka, 1905, str. 89-90

František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, díl druhý, nákl. Záhorské kroniky, v Týně u Lipníka, 1907, str. 84

Záhorská kronika, roč. IV., č. 5, květen 1908, str. 34, píše Fr. Přikryl - z článku „Sv. Cyrill a Method v památkách kolem Pobečví a na Záhoří“ (str. 33-39)

Státní okresní archiv Přerov. Název fondu: Místní národní výbor Špičky. NAD 1339. Značka fondu: MNV Špičky - Kronika obce, inv. č. 16 (Pův. název: Pamětní kniha obce Špiček)

František Přikryl: Památky sv. Cyrila a Metoda, 1933, str. 42

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 17: inv. č. 1324 - Předvěký místopis na Pobečví a Záhoří - koncept a čistopis (duben 1938), nestránkováno

Zemský archiv v Opavě - pobočka Olomouc. NAD 1591 | Frel Antonín. Značka: Frel - ZK. Karton 12, inv. č. 391 a 392

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Prerov/Spicky.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)