PYŠEL 1966

Žulový oboustranný křížový kámen s pravidelně opracovanou horní hranou do oblouku.Na obou jeho stranách má vytesaný reliéf řeckého kříže na obdélníkové základně.

Současné umístění kamene není původní. Dříve se nacházel asi o 10 metrů níž v louce. Kámen se nachází v místě zaniklé osady „Říčany“.

Pověst k tomuto kamenu je nejčastěji spojována s druhým nedalekým kamenem v okolí Pyšela (r.č.0690). Pravděpodobně tomu nahrává vzájemná blízkost obou dvou kamenů.Celou pověst moc hezky popsal Emanuel Nožička ve své publikaci Památné kameny a pověsti na Třebíčsku (2010) pod názvem "Zhrzený milenec".

Zhrzený milenec.                                               Byla Letní sobota a nad častotickým statkem viselo černé mračno.Připravovala se již dlouho svatba jediné dcery Magdaleny se synkem že sousedního statku.Svatba to měla být jak se patří,s muzikou,kopci smaženého masa,sudy piva, aby se na ni nezapomnělo.Ve vsi se ale vědělo,že je to svatba nahonem a natruc.Magdaléna měla před svatbou vážnou známost s Janem, mladším lesníkem.Myslelo se,že je ruka v rukávě,ale nebyla.Otec nevěsty se nechal v hospodě slyšet, že svou dceru nedá nějakému zelenáči z hájovny a že to je jeho poslední slovo.Milenci se zlé pohádali a rozešli.Mladý lesník přísahal pomstu celému rodu.Však i nový nápadník se veřejně Janovi vysmíval.A tak přišla ta letní sobota.Několik kočárů vyjelo ze statku se svatebčany před polednem,aby došlo k obřadu,až budou znít zvony v kostele poledne.Ženich s nevěstou měli samostatný kočár a byli zahleděni jeden do druhého.Náhle na cestu z lesa vystoupil zhrzený Jan a dvěma výstřely z námitek ukončil život obou mladých lidí.Překvapením všechno ztuhlo.Když odeznělo to hrůzné překvapení,nastal mnohonásobný nářek hněvu a bolesti.Svatebčané začali nemilosrdně vraha pronásledovat a po dlouhé honičce ho dopadli a na místě zabili.

Místní místu, kde se kámen nachází, říkají Javary, Havary, nebo také U louky. Místní farář a rodák - Zdeněk Fučík, v roce 2005 napsal zajímavou diplomovou práci s názvem „Křížové neboli smírčí kameny v katastru obce Pyšel.“ Zde uvádí, že řecký kříž má zřejmě misijní původ. Kámen byl s největší pravděpodobností postaven při příležitosti cyrilometodějského milénia a je tedy dáván do souvislosti s cyrilometodějskou misií. 

http://www.pamatnekameny.euweb.cz

Křížové a hraniční kameny na Tišnovsku - Miloš Sysel (2023)

Soukromé archívy Emana Nožičky a Pavla Chatrného

Památné kameny a pověsti na Třebíčsku -Eman Nožička a kolektiv autorů (2010)

Kamenné kříže a křížové kameny okresu Třebíč - Pavel Valenta a Pavel Izdný (2023)

Křížové neboli smírčí kameny v katastru obce Pyšel - Zdeněk Fučík (2005)

Vložil Pavel Chatrný a Bohuslav Dokulil (2026)