Bavorov - Blanice 0721

Na kameni, jehož horní část je odlomena, je reliéf kříže, pod jehož rameny jsou rytiny meče a šavle. Na noze kříže je zbytek gotického nápisu.

1889 v novinách Otavan uvádí V. Kotalík obsáhlé pasáže o případu z táborské Smolné knihy - zde z článku vyjímáme: V měsíci říjnu 1874 jeda z Prachatic do Písku, spozoroval jsem blízko vesnice Blanice u samé cesty tři vysoké, otesané, před dávnými lety sem postavené kameny s nějakými nápisy. Na moji otázku, co tyto kameny znamenají, dostal jsem za odpověď, že když v těch místech ještě hustý les stával, zdržovali se v něm loupežníci a ti že jednou řezníky jdoucí z Tábora zde pobili. Proto byly sem prý ty tři kameny na památku zabitých řezníků postaveny a od těch dob říká prý se zde „na Táborských". Tak vypravuje pověst. Já vím, an rozpomínal jsem se na příběh, v kterém jsem četl ve smolné knize v Táboře za svého pobytu v letech 1868 až do roku 1874. Chci zde uveřejnili doslovně, co jsem v této smolné knize četl. (...) V roce 1520 vypravili se soukenníci Táborští se svým zbožím, jeli přes Vltavotýn na Prachatice. Šťastně dostali se do Bavorova; avšak na cestě mezi Bavorovem a Strunkovicemi čekali na ně nepřátelé jejich. Nad Blanicí, to jest nade vsí Blanicí, ležící mezi Bavorovem a Strunkovicemi, stáli na návrší u cesty, vedoucí do Strunkovic, stáli tito nepřátelé, jejížto z různých krajin jižních Čech na pokyn Zdeňka Malovce z Chýnova sem se dostavili, aby vraždili a oloupili Táborské. A zde nad Blanicí na tomto návrší srazili se Táborští se svými nepřáteli, totiž rejtary či habarty, Zdeňkem Malovcem vedenými, v krutý boj. Táborského měšťana a majitele domu Kobourkovského Jana Hastrmana krčmář Vaněk z Kamene a bednář ze Žírovnice ťali dvakráte ve hlavu, dobíjel ho s Beranem z Radouně a pobodl ho Tkadlice (Jan Kadlec) ze Žďára Pluhového a Vašek z Radomě ho zabil. Byli při tom též Václav Přey z Čestic a na Doubravici a dobeš Ojíř. Matěj z Blaní vzal na bojišti sukna 10 1/2 lokte. Otík Sádlo z Kladrubec na Kalenicích a oba vladykové bratří Boříkovští z Košemberka vzali díl sukna a nesli díl svůj domů. Albrecht, syn Lévy Malovce z Pacova a na Libějovicích byl při tom a zabil Jana, syna postřihače Václava Kučery z Tábora, který byl na hnědém koni v červené sukni. Bratr Zdeňkův Petr z Chýnova a Jan z Chýnova a Jan Římovský byli na koních a vzali dva postavy, které dodali na Kamen. Vozka, šenkýř, člověk pana Sádly z Kalenic uťal ruku Jírovi Kyselému, synu Táborského měšťana Mikuláše Kysely a Kvítek uťal mu druhou ruku. Pernikáři Vaňkovi z Tábora vzali tu dva koně a dali je panu Kocovi na Dobrši. Pan Václav Kalenický vzal při tom Mikuláši z Tábora kabát. Pešice z Nestanic tu vzal 10 anebo 12 loket sukna vlčatého. Dle vyznání Vaňka z Drahonic dělili se o zboží v Zálezlí u Volyně a dostalo se mu 12 loket sukna černého a blankytného. (...) A tak po malé historické zacházce vrátili jsme se opět na místo, kde se až posud říká „na Táborských" a kde jsou na památku postaveny tři kameny. Lituji toho, že až posud nikdo se o to nepostaral a že se nepodařilo nikomu (?) nápisy na těchto kamenech se nalézající přečísti. Netečnost k této historické památce jest tak veliká, že jeden z těch kamenů byl uražen, tak že z něho zbývá jenom spodní část. Bylo mně řečeno, že jeden občan potřeboval závaží ke svým hodinám a že k tomu účeli urazil kus jednoho Táborského kamene a k hodinám pověsil. 

1928 uvádí K. Hlinka v časopisu Zlatá stezka s kresbou: NA TÁBORSKÉ. Při okresní silnici vedoucí z Bavorova do Prachatic jsou pod obci Hájkem zasazeny v mezi tři kamenné desky. Okolní lid říká tomuto místu „na Táborské“ a opředl jej různými pověstmi. Desky jsou hodně poškozeny, takže nápisy nemožno přečísti. Na jedné desce - nejvíce dochované - spatřujeme v levé polovici bambitku a na pravé krátký nůž; na druhém kameni - horní část uražena - jest dosud patrný kord a meč; ze třetí desky zbyla pouze nepatrná část, takže nemožno rozeznati, čím byla ozdobena. O původu těchto desek se dovídáme z register města Tábora, že na tomto místě - kudy vedla Zlatá stezka - pan Malovec z Chýnova se svými tovaryši, zvanými „rejtary“ (zpustlými loupeživými rytíři), pobil roku 1520 táborské měšťany ubírající se po Zlaté stezce za obchodem. Zprávu tuto také potvrzuje pojmenování místa - na Táborské.

1933 uvádí F. Teplý v "Dějinách města Volyně a okolí": Krvavé rozbroje měst proti zemanům nejvíce kvetly kolem r. 1520. Před tím sehnalo se na Prácheňsku na 400 rejtharů či jinak jízdních lupičův. Měli za vůdce Zdeňka Malovce z Chýnova na Nestánicích, Petra Sudu z Řenče na Janovicích (n. Úhlavou) a j. Členové takových rot vekrádali se do měst a hlavně číhali na kupce, kteří z Bavor vozili k nám různé cizozemské potřeby. Tak jmenovitě dne 27. července jmenovaného roku přepadl Malovec s pomocníky Táborské poblíže vesnice Blanice (u Bavorova) tam, kde cesta od Borčic na silnici prachatickou ústí a kde toho památné kameny. Několik měšťanů zabivše, vzali jim sukna zelená, blankytná, brunátná, modrá, černá i vlčatá, zásob pepře v hrncích, zázvoru celé žoky, 5 štuků kmentu, štuk bachránu, štuky bílého plátna na podšívky ke kabátům, štuk plátna "pohanského", svazky černých tkanic, koně a něco peněz etc., o kterýžto lup rozdělili se v lese Bisanovci i Busanovič. 

1933 uvedeno v časopisu Zlatá stezka: KRAJANÉ A RODÁCI JIHOČEŠTÍ! Na vrchu „Na táborském“ u Bavorova stojí tři pamětní kameny z roku 1520, zasazené tam na pamět posekaných zde ochránců Gertrudy, dcery pana Lichvice z Tábora, který zde s lidmi p. Henie svedl krutou šarvátku nedaleko dnešní samoty „U Posekaných“, dříve zemanského statku horního, patřícího panu Jiřiku Hýskovi, kališníkovi a zapuzenému správci školnímu v Bavorově. Kameny propadají pozvolna, ale jistě zkáze, čímž kraj ochuzen by byl o zajímavou pamětihodnost. Museum města Vodňan s musejní komisí ujalo se zrestaurování a záchrany kamenů, které budou odborně upraveny. Náklad vyžadovati bude kolem 300 Kč. Musejní komise proto žádá veškeré krajinské spolky a rodáky zdejšího kraje, aby na úpravu této milé památky přispěli a věnovanou částku zaslali (třeba ve známkách) správě měst. musea ve Vodňanech. Jména krajanů a dárců budou uveřejněna a kameny v původní uspořádanosti upraveny v době nejkratší.

1940 píše o historii kamenů V. Mostecký v knize "Dějiny bývalého královského města Vodňan": Rok 1520 přinesl zemi zmatky a nepříjemnosti městům. Vznikalyť na různých místech loupeživé roty, které dokonce organisovali urození jednotlivci, v první řadě Zdeněk Malovec z Chýnova a Vimperka a Petr Suda z Renec, o kterém podává stručnou charakteristiku Palacký: Renec, všech zlodějů mistr a kníže. Poněvadž zbojníci škodili především městům, mnuli si páni a urození ruce a drželi jim palec, majíce radost, že se mají odpovědní nepřátelé stavu městského k životu. Heřman Janovský, taktéž starý odpovědník stavu městského a zemského řádu vůbec, svým řáděním, zajetím a útěkem dal popud k odvetnému hnutí mezi městy. Dne 27. července 1520 přepadl rytíř Zdeněk Malovec nedaleko Bavorova a Prachatic s ozbrojeným houfem táborské kupce, několik jich pobil a jejich zboží pobral. Pozn. U Velké Blanice opodál okresní silnice 3 balvany (kamenné desky) ze XVI. stol. označují místo přepadu. Dosud se tam říká "na Táborským".

1963 od 31. 12. památkově chráněn. V kartě popsáno původní umístění: Opodál cesty z Bavorova do Prachatic, západně od cesty - asi 2m od okraje vozovky v jaru tři na výšku do země zakopané kameny s nezřetelnými nápisy. Na místě se říká "Na Táborským".

1978 uveden v časopise Výběr: Bavorovsko (okr. Strakonice). Tři kameny. Na silnici z Bavorova do Strunkovic nad Blanicí jsou nedaleko Blanice tři kameny s nápisem téměř nečitelným. Dnes jsou polozapadlé, ač jejich postavení a vysvětlující text by nepřišel draho a tito svědkové by si to zasloužili... VB

1998 J. Fröhlich uvádí v časopisu Výběr o kamenech: Tři křížové kameny u Blanice, uváděné v celé řadě článků, původně stály až do osmdesátých let na parcele č. 132/1 na pravé straně silnice z Bavorova do Prachatic. Zde byly při čištění silničního příkopu vyvráceny a částečně zahrnuty hlínou. V r. 1991 byly přesunuty k odbočce silnice ke vsi Blanice.

KOTALÍK, Václav. Na Táborských. In: Otavan: týdeník pro zábavu, poučení, zájmy politické, obecné a spolkové. 06.09.1889. V Písku: Václav Šimek, roč. 11, č. 36, s. 280. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/uuid/uuid:061667b1-3a4a-11e4-a87d-001b63bd97ba

Zlatá stezka: krajem Husovým a Chelčického : vlastivědný sborník. 01.1928. Ve Vodňanech: Organisace učitelské obec. a měšť. škol okresu prachatického a soud. okresu vodňanského, roč. 1, č. 5, s. 101. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/uuid/uuid:af7d784b-5a14-11e6-ab1d-001b63bd97ba

TEPLÝ, František. Dějiny města Volyně a okolí. 2. doplněné vydání. [Volyně]: Nákladem peněžních ústavů volyňských, 1933.

Z táborské knihy černé. Ed. J. Straka. Tábor 1937.

Zlatá stezka: krajem Husovým a Chelčického : vlastivědný sborník. 10.1933. Ve Vodňanech: Organisace učitelské obec. a měšť. škol okresu prachatického a soud. okresu vodňanského, roč. 7, č. 2, s. 42. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/uuid/uuid:b844e3ab-301b-11e4-a5fa-001b63bd97ba

MOSTECKÝ, Václav. Dějiny bývalého královského města Vodňan. I. díl. Praha: Nákladem vlastním, 1940.

Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. 1978, č. 2, s. 136. https://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:de86be04-5502-41ad-981b-d95e8cb67e7f?page=uuid:724e1b3d-bf48-11e5-9642-001b63bd97ba

Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. 1998, č. 1.

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Strakonice/Blanice.html