Čistá 0314

Na kříži s uraženým ramenem je rytina tlapatého kříže. Původně stával pod Holubím vrchem GPS: N 50°01´17.3" E 13°32´11.4". Zde byl evidován do roku 1985. Kolem roku 1990 ležel v parku v Čisté. Nyní stojí u kostela sv Václava.

Dříve byl na kříži čitelný letopočet 1713 a písmena : "G H".

Po prostudování příslušné matriky zemřelých byl na základě rytiny na kříži „A 1713 GH“ kříž ztotožněn se zápisem ze 17. září 1713: 

"17. Sept(embris)  peste Praga(m) veniens repentina morte obiit Georgius Chotěk annorum plus minus 30 w Holubym vrchu dicto est sepultus. Requiescat in pace.“ (přepis provedl historik Jiří Wolf) 

V překladu: "17. září zemřel náhle na mor při návratu z Prahy Jiří Chotěk ve věku asi 30 let na Holubím vrchu byl pohřben. Ať odpočívá v pokoji."

„Chotěk“ je jiný způsob přepisu příjmení „Hotěk“ – které se v městysi dodnes vyskytuje. Jiří (C)Hotěk se v Praze zřejmě nakazil morem, který se tu šířil od července 1713, a zemřel na cestě do svého rodiště. Aby místí lidé zamezili nákaze, pohřbili ho přímo v místě skonu.

Na původní místo byla zhotovena moderní replika, postavena byla v říjnu 2011. V roce 2014 byla ukradena. Nyní místo označuje pouze provizorní kříž.

V roce 2025 byla replika objevena u vnitřní ohradní zdi kostela sv. Jakuba v Podbořánkách. Jáhen Váhala ponechá kámen na současném místě.

Ke kříži se vztahuje řada pověstí.

1. Kříž označuje místo, kde se ukrýval a zemřel muž nakažený morem. Místní občané mu nosili jídlo, aby nechodil do vsi.
2. Upravená pověst praví, že nemocný měl být dělník stavějící železniční trať pocházející z Itálie,což nesouhlasí s datací, protože trať se stavěla až necelých dvacet let poté, co již pověst zaznamenal zmíněný kronikář.
3. Další varianta praví, že se jedná o kříž upomínající na hromadnou smrt italských dělníků, kteří pracovali na stavbě železniční trati Rakovník - Kralovice.

Zápis v matrice potvrzuje pověst č. 1: Západně města Čistá směrem k Drahotovic mlýnu, nedaleko železničního mostu stojí pískovcový kříž s letopočtem 1713, v hořejší části ramene je vytesán křížek a na spodní části jsou vytesána písmena „JH“. Kamenný kříž stával dříve blíže Čisté a překážel v poli. Byl vyzdvižen a při tom rozbit, pohozen. Při stavbě mladotické dráhy jej dal stavbyvedoucí inženýr stmelit a postavit tam, kde nyní stojí. V kronice města Čistá je zápis: „Na holubím vrchu - kopec stýkající se hořejším Lipovcem se říká „u kamenného křížku“  -  pod holubím vrchem na západ vedle cesty, která vede do Jiříkovic mlýna, v prostředku jedné mezi stojí kamenný křížek, kde jak se vypravuje, pochován je jeden, jenž nakažlivou chorobu měl a kterému občané pokrm v tuto končinu donášeli, by jim do města nedocházel." (NACHÁZEL, Jindřich: Soupis památek obcí okresu Plasy)

Matrika ŘK Čistá NOZ 1687 - 1731, fol. 249.  https://ebadatelna.soapraha.cz/d/4887/246

RENNER, Jan. Kamenné památky. In: Věstník muzejního spolku Rakovník 1937, roč. XXVII.

NACHÁZEL, Jindřich: Soupis památek obcí okresu Plasy. Plasy 1950–1952.

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Rakovnik/Cista.html