Velká Bíteš 0715

Monolitický kříž ve tvaru latinského kříže se zaoblenými rameny na rozšířené noze. Na přední straně je zúžený reliéf latinského kříže.

Podle zápisu paní Businské na evidenční kartě kamenného objektu (č. 715) se před stavbou dálnice kříž nacházel na užší silnici mnohem blíže k obci Jestřabí, do stejného místa ho klade i J. F. Svoboda.

J. Tiray, Dějiny města Velké Byteše. Část 1. Ve Velkém Meziříčí: Tiskem a nákladem J. F. Šaška, 1882: ... Tolikéž významný jest nízký, kamenný kříž na cestě k Jasenici mezi Byteší a Jestřabím. Podobáť se zajisté ke křížům „cyrillomethodějským“, kteréž naši předkové stavívali na památku pokřestění svého za času svatých věrověstců těchto, neb nedlouho po tom.

L. Fritz, Sbírka žulových křížů, 1895, č. 19: Na cestě z Velké Bíteše do Jestřábí dřív než na polovici, vyskytuje se kámen na němž jest vytesán kříž 82 cm vysoký, s rameny 35 cm dlouhými. Hořejší jsou rovnoběžná, dolní však na končině až na 48 cm šířeno. Celý kříž ukazuje jaksi ráz řecký a masivní. Lid ho považuje za památníka pohraničného, znaků na něm není žádných.

L. Zavadil a J. Tiray. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl IV., Jihlavský kraj. Čís. 3, Bítešský okres. Brno: Musejní spolek, 1900.: Kdy a kým město Velká Bíteš bylo založeno, není známo. Nevěříme-li zprávám kronikáře Hájka, který připomíná Bíteše k r. 799 a 960, vykládaje, že ji dobyli Čechové vpádem na Moravu, přece téměř s jistotou můžeme tvrditi, že jest B. osada velmi stará, ba k nejstarším v zemi počítaná. Důkazem toho jest, že když r. 1240 první hodnověrné listinné svědectví*) mluví o B., byla to již osada velmi značná, měla svůj kostel i faru, což zajisté předpokládá delší trvání; dalším důkazem pak jest okolnost, že v blízké Jasenici jsou zmíněný již kostelík sv. Klimenta a blíže B. kříž zvaný Cyrillomethodějský, což opět osvědčuje velmi časné přijetí křesťanství ve zdejší krajině (tedy také obydlené).

F. Přikryl, S.S. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, 1907 - str. 128, obr. 52: Z prastarého tohoto města odbočili sv. Věrověstové od »hradské« k Vel. Meziříčí a šli do 5 km. vzdálených Jasenic. Hned nedaleko města při této starodávné cestě, dalekými lesy se vinoucí, stojí nízký kamenný kříž, »Bába« zvaný,***) na němž po obou stranách spatřiti lze vypoukle křesaný kříž jak obraz č. 52. ukazuje. Kamenný kříž vyčnívá 1·20 m. nad zemí. Po obou stranách jej cesta obchází a jen okolnost, že stojí poněkud vyvýšen udržela ho po tisíciletí neporušeným. Stářím je zčernalý, rozbrázděn, místy vydroben. Je neuměle tesán z pískovce hrubozrnného. Za mé návštěvy stále pršelo a snímky se nezdařily. Obrázek pořízen z výkresu dp. kaplana P. Františka Čermáka z Jenešova, který mi obětavě pomáhal průzkoumat přepamátný zdejší kraj. Podle toho a podle povahy cesty sv. Věrověstové od Vel. Byteše odbočili na Jasenici, Jinošov, Králice, Vicenice, Náměšť, Naloučany a Tasov a tak přišli obloukem do Vel. Meziříčí.

J. F. Svoboda, Okolí horácké osady - Věstník Československého zemědělského musea, Praha 1937 - Na druhý kříž, stojící mezi Vel. Bíteší a Jestřabím, upozornil r. 1906 dra Přikryla tehdejší kaplan jinošovský Fr. Čermák, který mu dodal k reprodukci nákres [12.] Kříž tento (obr. 2) ční 120 cm nad zemí a je na něm po obou stranách vytesán vypouklý kříž menší. Dr. Přikryl neodůvodněně soudí, že "byl vykřesán ze sochy  ,Báby´ jako u Třebíče a lid jmenuje podnes kříž ,Bábou´." Jistě je zajímavo, že v podrobném popisu městského obvodu r. 1414 v městské knize velkobítešské 8 neděje se o tomto kříži zmínka, ač by to byl v tehdejší době předmět tak význačný, že by nezůstal nepovšimnut; tedy asi ještě neexistoval.

Pavel Izdný - Křížové kameny okresu Žďár nad Sázavou 2022 č. 82