Bezděkov nad Metují 0106

Monolitický kříž vytesaný z jednoho kusu pískovce je v Bezděkově pouze jeden. Najdeme ho v zahradě někdejšího Jirmanova statku čp. 146. Podle údajů publikovaných B. Palmou v roce 1931 stál kříž v zahradě nedaleko hostince p. Linharta, ve vzdálenosti asi 8 m od silnice. Kromě toho, že badatel kříž kresebně zdokumentoval a změřil, zaznamenal k němu i místní lidovou pověst: „označuje prý místo, kde byl zahrabán r. 1866 rakouský důstojník – vyzvědač. Vloudil prý se v přestrojení do pruského vojska, byl při přehlídce poznán a zastřelen na místě.“ Jiná legenda hovoří o tom, že kříž označuje hrob z období napoleonských válek, nebo že pod kamenem leží oficír, co přišel o život v období třicetiletí války. Pokud by monolit původně označoval vojenský hrob, pozůstatky nebohého oficíra musely zůstat na jiném místě. Podle slov místního historika Miroslava Pichla byl totiž kříž v této zahradě dvakrát přemístěn.  Ke zdejším kamenům si nakonec B. Palma ještě posteskl: Kus lidské tragiky...Někdo se zrodil. Skonal...Kříž u silnice...Mlčí země. Mlčí hlas lidu, mlčí kamenný kříž, omšelý, prostý, jediný hlasatel hoře a běd – kamenný květ, vyrostlý z půdy zasvěcené v tajemství smrti a zkropené hořkými slzami lidského utrpení – jediný svědek tajemného mlčení, světského usilování a marnosti...Snad tuto nostalgii kdysi pocítil také akademický sochař prof. Vladimír Preclík, který se ke kříži vypravil a věnoval mu povídku Uprostřed trávníku, kterou završil slovy: Kdo spočítá cenu legendy? My lidé moderní legendy sice odmítáme, ale když se nikdo nekouká, podlehneme jejich svodům. Patří do našeho života jako břehy starých řek, jako slova z naší mateřštiny, jako zpěv ptáků. Přenášejí nás do světa báchorek. My se pak do nich buď jen zaposloucháváme, anebo se do nich zamilujeme.

Podle B. Palmy: „označuje prý místo, kde byl zahrabán r. 1866 rakouský důstojník – vyzvědač. Vloudil prý se v přestrojení do pruského vojska, byl při přehlídce poznán a zastřelen na místě.“ Jiná legenda hovoří o tom, že kříž označuje hrob z období napoleonských válek, nebo že pod kamenem leží oficír, co přišel o život v období třicetiletí války. 

Stanislav BRANDEJS, Kniha o Polici nad Metují a Policku. Díl I. Dějiny do roku 1914,
Police nad Metují 1940, s. 103.

Bohumil PALMA, Cyrilometodějské k
íže na Policku, in: Od kladského pomezí, ed. Karel Michl, 1930–1931, s. 77–78.

Valentin URFUS –Jaroslav VÍT – Stanislav WIESER a kol., Kamenné k
íže ech a Moravy, Praha 1997, s.
193.

Jiří VANĚK, Monolitické kř
íže, in: Náchodsko od minulosti k dnešku 3, 1989, s. 116–135.

Josef ZÍDKA, Naše skály, in: Od kladského pomezí, ed. Karel Michl, 1926–1927, s. 118.