Milevsko 0237

1658 - 1672 zmíněn v zápiscích strahovského opata Vincence Makaria Franka (nar. 6. března 1617 v Postupimi, zvolen opatem 11. listopadu 1658, zemřel 16. července 1672).

1915 uvádí Cyril A. Straka v článku "Pověry a pověsti XII. věku v Čechách": "Zvláště četné doklady této nálady životní v XVII. věku poskytují nám zápisky strahovského opata Vincence Makaria Franka. (...) Při cestě z města Milevska do kláštera vytesán jest v kameni kříž starobylého rázu /pozn.: nejspíše míněn jest tu onen kříž v silničním tarase, který pokládán jest za kříž cyrilomethodějský/. Hejtman klášterního panství vyprávěl o něm opatovi Vincencovi, že prý na tom místě zabit byl jakýsi Vlach z Itálie a že tam podnes straší. Zabitý děsí prý různým způsobem lidi v noci kolem jdoucí a napadá je násilně."

1924 Výňatky ze zápisků opata Franka od Cyrila Straky, včetně úryvku o kříži,  otištěny v milevském hasičském věstníku z r. 1924 u Hankety v Bechyni. 

1934  původně stál v úrovni cesty, v uvedném roce byl péčí turistického odboru milevského, velkostatku (p. stát. konzervátora, lesního rady Jaroslava Růžičky) a p. stavitele Pauknera zvednut z kalužiny a pietně umístěn na nově zřízeném silničním tarase. 

1939 uvádí Jaroslav Růžička v knize "Vývoj Milevska a jeho okolí": "Po Bílé Hoře nastala v Milevsku, tak jako v celých Čechách, násilná protireformace. Domnívám se, že z té doby asi pochází také většina našich kamenných křížů, t. zv. „Cyrilomethodějských", jež zde vyjmenuji: 1.) u Staňkova, 2.) u jatek, 3.) u Oseka, 4. a 5.) u Bernartic. Tedy v našem okolí pět. Některé ovšem jsou snad starší, neboť název lesa „U kamenného kříže" je doložen už z r. 1580. Jsou to asi „kříže na usmířenou", jakých je v Bavorsku a Sasku na sta, anebo označují místa neštěstí (jako německé „Marterln"). O jednom, a to o kříži u jatek, to opat Frank výslovně poznamenal. Řekl mu r. 1668 hejtman (tolik jako dnešní ředitel) Krimmer, že tu byl před lety zabit nějaký Ital, který prý tu podnes straší¹⁰, str. 7).  10.) Frank: Deník opata Franka" (1658-1669). Výňatky od Cyrila Straky otištěny v milevském hasičském věstníku z r. 1924 u Hankety v Bechyni. Originální rukopis je na Strahově v knihovně ve sbírce rukopisů."

1940 uvádí Josef Kytka v knize "Milevsko a jeho kraj": "Od jatek přejdeme na silnici. Po ní se vrátíme několik kroků zpět do leva a podíváme se na památný kamenný kříž, stojící v tarase silnice nedaleko proti jatkám. Také o tomto kříži píše ve svém deníku opat Frank, že mu při jeho návštěvě v Milevsku v březnu 1668 vyprávěl klášterní hejtman, že na tomto místě byl před lety zabit jakýsi Vlach z Italie, který prý tam strašil. V noci děsil lidi kolem se ubírající a napadal je i násilně. Kříž stál původně v úrovni cesty a byl roku 1934 péčí turistického odboru milevského, dále velkostatku (p. stát. konservátora, les. rady Růžičky) a p. stavitele Pauknera zvednut z kalužiny a pietně umístěn na nově zřízeném silničním tarase. Kříž jest již silně poškozen, jeho levé rameno jest skoro celé otlučeno, také pravé rameno i vrcholek jsou značně sešlé."

Straka, Cyril A. Pověry a pověsti XII. věku v Čechách. In: Ženské listy: Časopis pro záležitosti žen a dívek českoslovanských. 15.5.1915. Praha: F. A. Urbánek, roč. 43, č. 6, s. 7. ISSN 1802-7237. Dostupné také z:  https://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/uuid/uuid:9fcafd43-435e-11dd-b505-00145e5790ea

RŮŽIČKA, Jaroslav. Vývoj Milevska a okolí od pravěku až do r. 1939: (několik kapitol z místní vlastivědy). V Milevsku: Milevská vlastivědná knižnice, 1939.

KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevská vlastivědná knižnice. V Milevsku: Odbor Klubu českých turistů, 1940.

https://www.milevskem.cz/turistika/pamatky/152-smirci-kriz

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Pisek/Milevsko.html