Vilémov 0466

Kamenný kříž zazděn druhotně do podezdívky z lomového kamene. Na přední straně zdoben reliéfem kříže či spíše meče. Na kresbě Jana Havelky a později též Aloise Franze (možná podle Havelkovy předlohy) je vyobrazen spíše latinský kříž. Na nepublikované kresbě, kterou zhotovil roku 1905 učitel Jaroš z Vilémova, je ovšem reliéf vidět v podobě jakou vidíme i dnes - tedy spíše meč. Snad zde hrála roli viditelnost reliéfu nad terénem, ale možná i ta okolnost, že kamenný kříž, jak ostatně výslovně uvádí jak Havelka (Houdek), tak Franz, byl silně porostlý mechem.

Tloušťka kamene, kterou dnes po zazdění již nezjistíme, byla dle V. Houdka (1880) i A. Franze (1899) 20 cm. V roce 1905 velmi důkladně zaměřil kříž již zmíněný učitel Jaroš, jehož kresbu s rozměry následně zaslal farář J. Masař z Vilémova (11.11.1905) Františku Přikrylovi. Z této kresby vyplývá, že nahoře měl kříž tloušťku 25 cm a dole 30 cm.

Jan Havelka na základě zprávy svého někdejšího žáka, Vítězslava Houdka, v roce 1880 kříž popisuje: „Přední strana trčí na 80 cm vysoko, zadní o něco více, poněvadž půda vůkol jest velmi nerovná. Vzdálenost konců ramen vodorovných činí 75 cm, tloušťka kříže 20 cm. Kříž jest z pískovce vytesán a mechem a lišejníky porostlý. Podoba kříže užšího, vydlabaná na přední straně pomníku, jest polovypuklá.“

Tak jako u ostatních podobných drobných památek, ani u tohoto kříže nevíme, kdy vznikl. Předpokládá se 15.-17. století.

První zprávu o kříži podává prof. Jan Havelka v roce 1880 na základě zprávy svého někdejšího žáka, rodáka z Náměště na Hané, Vítězslava Houdka: „Druhý kříž nachází se ve Vilímově blíže Náměště na Olomoucku; stojí v dědině nedaleko kostela. (...) Kříž jest z pískovce vytesán a mechem a lišejníky porostlý. Podoba kříže užšího, vydlabaná na přední straně pomníku, jest polovypuklá.“ O rok později kříž zmiňuje ve výčtu křížů cyrilometodějských farář v Radkově, Josef Sankot. 

Křížem se zaobíral též kunsthistorik, architekt Alois Franz. V roce 1899 jej popisuje umístěním u kostela, kříž sám je popisován jakožto silně porostlý mechem. Franzem uváděné rozměry se mírně liší, jinak se shoduje s popisem J. Havelky. Podle tradice mělo jít dle Franze o smírčí kříž. V rámci úvodu k soupisu kříž také zmiňuje a píše, že mohlo jít též o kříž pokání, u něhož pachatelé mohli prosit o odpuštění. Stejně jako u kresby J. Havelky, i Franzovo vyobrazení znázorňuje na přední straně kamene spíše rytinu kříže nežli meče.

Na konci 19. století zahájil Musejní spolek v Brně vydávání vlastivědné edice nazvané souhrnně „Vlastivěda moravská“. Dílo mapovalo přírodu, historii, kulturu, místopis a národopis Moravy. Rozděleno bylo místopisně a jednotlivé díly byly svěřeny různým autorům. Olomoucký kraj, Litovelský okres, zpracoval historik, kněz, Viktor Pinkava. Před započetím vlastního díla byly do řady míst okresu rozeslány dotazníky, kam měl k tomu místně určený spolupracovník (často šlo o učitele, faráře či starostu) vyplnit informace týkající se dané obce (historie, památky, zvyky atd.). Z Vilémova (tehdy psáno též Vilímov) „odpověď na dotazník ve příčině Vlastivědy“ vypracovala farnost vilímovská. V rámci křížů se uvádí: „U kostela, v polích i ve vesnicích jest mnoho křížů dřevěných i kamenných; nejstarší je kamený v Cakově pocházející z roku 1804. Ve Vilímově jest uprostřed osady kříž Cyrilský.“ Při popisu obce je kříž také zmíněn: „Do vesnice vedou od nepaměti 4 cesty. Cesta do dvora otevřena rozdělením téhož. Za to cesta od Loučky, která vedla ku kříži Cyrilskému, zanikla; zbyl z ní jen chodník.“ Viktor Pinkava v rukopisu knihy „Litovelský okres“ kříž ještě zmiňuje: „Vilímov nepočítáme mezi praslovanské osady a také kříž t. zv. cyr. methodějský je mladšího původu a nevztahuje se nijak k působení sv. apoštolů.“ V tištěné knize byla pasáž o kříži již zcela vypuštěna. 

Kříž neušel pozornosti vlastivědného badatele, tehdejšího faráře v Týně nad Bečvou, Františka Přikryla. Znal starší zprávy o kříži a byl o něm též z několika stran informován. Farář v Chudobíně, Antonín Kubíček, jej v listě z 21.10.1905 informuje, že ve farnosti Chudobínské se žádný cyrilometodějský kříž nevyskytuje, nejblíže se nachází v obci Cholině a ve Vilémově. Nejvíce informací poskytuje dopis, jež Přikrylovi zaslal 11.11.1905 přímo z Vilémova tamní farář J. Masař. Ke svému listu přiložil kresbu kříže a další náčrtek kříže s mnoha rozměry. Naměřená výška kříže byla tehdy 83 cm. Tloušťka kříže, po zazdění nezjistitelná, byla dle nákresu v horní části 25 cm, ve spodní 30 cm. Kupodivu není zapsána šířka kříže v ramenou. Autorem kresby byl tamní učitel, jak J. Masař uvádí v listě: „Vaše Důstojnosti! Přikládám výkres kříže stojícího na návsi ve Vilimově - kreslil jej Vám známý p. učitel Juráš - místo kde stojí nemá zvláštní jména. Podobné kříže - ale méně zachovalé - jsou snad v Příkazích - Senici - Seničce, kdež Seničtí nad ním vystavěli kapličku - a v Bílsku.“ Na této nepublikované kresbě, jež nabízí větší perspektivu, můžeme vidět reliéf tak jako dnes - zobrazující patrně meč. 

František Přikryl navštívil Vilémov při své cestě „po křížích“ ve středu 27. června 1906. Jak z jeho cestovního deníku můžeme seznat, v ten den vyšel z Choliny, pokračoval patrně na Vilémov a poté se stočil na Bílsko a Seničku. Snad právě tehdy kříž též vyfotografoval. Do knihy vydané roku 1907 o kříži napsal: „Též ve Vilímově, 2 km. blízkém, konali sv. misie, jak mi osadníci na poli pracující vypravovali, na tom místě pak postaven od vděčných křesťanů masivní kříž nízký se zakulacenými rameny, na němž je vykřesáno znamení sv. kříže, stojí u pošty a je pouze 83 cm. vysoký.“

V roce 1933 kříž ve Vilémově zmiňuje Eugen Stoklas a píše: „Jiný takový kříž je ve Vilémově poblíž hostince »U Srovnalů«: viděti na něm cosi vypuklého jako kříž nebo meč, nebo sekeru.“ Karel Slavík (1935) kříž zmiňuje nedaleko kostela, ale v jeho případě šlo o převzaté informace od A. Franze. 

V rámci kříže se pochopitelně nabízí otázka, kde bylo jeho původní umístění. První autoři (Havelka - 1880, Franz - 1899) píší, že stál v blízkosti kostela. Farář J. Masař (1905) jej umisťuje na náves, Fr. Přikryl v roce 1906 píše, že stojí u pošty. E. Stoklas (1933) uvádí, že stál poblíž hostince „U Srovnalů“. Není jasné, zda šlo po celou dobu o jedno a totéž místo, nebo byl kříž někdy na přelomu století přemístěn. Patrně stál u čp. 7, čemuž by nasvědčoval i popis umístění kříže učiněný farností vilémovskou. Někdy v druhé polovině 20. století byl zazděn do podezdívky u jedné z místních novostaveb (čp. 142). Kdy se tak stalo opět není jasné, ale bezpochyby někdy před rokem 1981, kdy je kříž zachycen na fotografii publikované v periodiku „Památky a příroda“ (6/1981). Zde je kříž v rámci článku „Zpráva o revizi kulturních památek v okrese Olomouc“ od Petra Jochmanna popsán: „Smírčí kříž nevhodně zabudován do zídky předzahrádky rodinného domu čp. 142. Dosud nebyl evidován.“  Již 26.8.1981 byl kříž zapsán v celostátním seznamu kulturních památek: rejst. č. ÚSKP 46178/8-2663 - smírčí kříž. V ev. listu památky, jež sepsala prom. hist. Olga Badalíková, je kříž uveden jakožto zazděný a dokládá to i přiložená fotografie.

Do evidence SPVKK v Aši kříž nechal zanést spisovatel a ak. sochař Vladimír Preclík. Do Vilémova zavítal 14. května 1988 a v rámci popisu památky uvedl: „Byl nepoškozený vsazen do struktury podezdívky z lomového kamene, shodný materiál, tím byl vlastně zachráněn i když jeho dnešní místo není nejvhodnější. Na přední straně znatelný nízký reliéf meče.“ Ve své knize věnované křížům na Moravě a Slezsku (Kameny pokání, 1992), kříž zmiňuje v kapitole „Staří známí“. Zde píše: „Je zazděný v podezdívce novostavby a už tenkrát mi ho bylo moc líto. Vedle tíhy svého tajemství nese i tíhu kamene černě vyspárovaného zdiva tarasní zdi typicky městské vily v typické hanácké dědině.“ Jak napsal krátce historik a genealog Jiří Ošanec (2005): „Vilémovský kříž s reliéfem meče je příkladem velmi nešťastného přemístění památky - byl zazděn do podezdívky u jedné z místních novostaveb.“

V současné době je kámen včetně reliéfu meče nevkusně vybarven.

Cyrilometodějský kříž.

Sborník Velehradský 1880, Jan Havelka: O některých památkách cyrillo-methodějských, str. 221-222

Josef Sankot: Rozšíření sv. náboženství na Moravě. V Brně 1881, Kněhtiskárna benediktinův Rajhradských. - ze svých Cyrillo-Methodějských kázání sestavil Josef Sankot, farář v Radkově

Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale, 1899, Alois Franz: Alte Steinkreuze und Kreuzsteine in Mähren, v úvodní části na str. 1, vlastní popis na str. 7: Figur: 46, v obrazové příloze na tabuli V/1 - kresba též uveřejněna v díle A. Franze: Kunstarchäologische Aufnahmen aus Mähren von Alois Franz, 1894 - Tafel 25

Státní okresní archiv Olomouc. NAD 1642 | Pinkava Viktor. Značka: L 8-2. Karton 3, inv. č. 8: Materiály k dějinám a místopisu obcí na Litovelsku, Uničovsku a Rýmařovsku - dotazníková akce k Vlastivědě moravské - složka „Vilémov-Olbranice-Cakov“

Státní okresní archiv Olomouc. NAD 1642 | Pinkava Viktor. Značka: L 8-2. Karton 2, inv. č. 4 - Rukopis knihy "Litovelský okres", str. 262 

Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl V. místopisu, Olomoucký kraj, Litovelský okres / napsal Viktor Pinkava, nákladem Musejního spolku, Brno, 1903

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 10: inv. č. 810 - II. Sever Moravy - Kaplička s památným křížem v Cholini - Dopis faráře Ant. Kubíčka z Chudobína 

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 10: inv. č. 812 - II. Sever Moravy - Kříž ve Vilímově - Dopis faráře J. Masaře s kresbou kříže a náčrtkem téhož s uvedenými rozměry

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 20: inv. č. 1472 - Zeměpisné poznámky z cest po severní Moravě, 1905-1906

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 24: inv. č. 840 - 3. 3 Konvolut III. - Poznámky ze zápisníků: 1905-1906

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 11: inv. č. 1014 - Fotografie a vyobrazení ke knize Sv. Cyril a Metod v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku - IV.) Příkazy, Cholina, Bílsko, Vilémov

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 22: inv. č. 1597 - Album 1 - str. 12 (Tab. IX.): č. 52. Vilimov u Litovle

František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, díl druhý, nákl. Záhorské kroniky, v Týně u Lipníka, 1907, str. 45, obr. 21 (foto) - str. 46

František Přikryl: Památky sv. Cyrila a Metoda. V Praze-Břevnově: Matice Svatoklimentská, 1933, str. 32, foto str. 57 (stejné jako v roce 1907)

Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, č. 1, datum vydání: 9.1933 - Eugen Stoklas: Cyrilometodějské kříže na Litovelsku, str. 9-11

Selské listy, č. 75, 21.9.1935, str. 5: Karel Slavík: Malé kamenné kříže v poli

Památky a příroda, č. 6, 1981, str. 346 - v článku: Petr Jochmann: Zpráva o revizi kulturních památek v okrese Olomouc

Státní seznam nemovitých kulturních památek: okres Olomouc a městská památková rezervace Olomouc / uspořádal Leoš Mlčák, Olomouc: Okr. stř. státní památkové péče a ochrany přírody, 1982, str. 79

archiv SPVKK v Aši

Vladimír Preclík: Kameny pokání, Melantrich, 1992, str. 238-243: Staří známí

Hanácký kalendář 2005 - Kříže zvané smírčí, autor: Jiří Ošanec 

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Olomouc/Vilemov.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)