Bořetice 0588

V malém parkovém zákoutí z vnější strany jižní zdi hřbitova stojí  pískovcový kámen obdélníkového tvaru se zaoblenými rohy, s téměř neznatelným obrysovým reliéfem  latinského kříže a velmi špatně čitelnými zbytky nápisu. Text je proveden majuskulní kapitálkou, 4cm vysokou. Rekonstrukci nápisu provedla v rámci diplomové práce PhDr Eva Nečasová v roce 1976 (interpretace uvedena v magisterské práci Kateřiny Baslerové, viz záložka Prameny a literatura):
 • [---][SE PO KOBILI][---][Z][---]VE: / DNE [27 / ROKV: 1777]

Materiál samotného křížového kamene je silně navětralý, povrchově drolivý. Ke špatnému stavu dlouhodobě přispíval rozrostlý břečťan, který zakořeňoval přímo do rozrušeného povrchu pískovce a dále jej poškozoval. K roku 2024 lze konstatovat zlepšení situace, okolí kamene je porostu zbaveno.

Jde o památku na tragédii z doby hodů a poutě v Bořeticích v roce 1777, během nichž se odehrála velká rvačka mezi přespolními účastníky z Velkých Popovic a Kobylí: přitom byl zastřelen dvacetiletý Jan Vykydal z Kobylí. Kámen pak byl údajně postaven jako součást pokání viníků (přestože v 18.století již právní podklad k takové formě trestu neexistoval – zřejmě se jednalo o dohodu zúčastněných stran a se svolením vrchnosti)
Původní místo činu bylo v blízkosti fary v zahradě domu č.p.171. Tam také kámen stál až do roku 1991, kdy byl přemístěn na současnou pozici a současně doplněn o  mramorovou desku umístěnou nad ním. Nápis na desce: „Smírčí kámen byl postaven v roce 1777 jako součást trestu na místě, kde byl o pouti a hodech zastřelen pavlovskými občany Jan Vykydal z Kobylí“. V současné době (r.2022) je informační deska přeražena napůl a část jí chybí (stejný stav potvrzen v lednu 2025).

Ladislav Hosák (viz Vlastivěda moravská) již v roce 1924 konstatoval špatnou čitelnost nápisu. Oproti současné interpretaci PhDr Evy Nečasové četl letopočet jako 1779. Podle matriky se ale zřejmě případ udál dne 28.7.1777 (což souhlasí s obdobím konání poutě ke sv. Anně a následnými několikadenními slavnostmi hodů v Bořeticích).

Podle textu z obecních stránek jde v souvislosti s tímto případem o vůbec první zmínku o hodech v Bořeticích. Vrchnost po této události závazně nařídila konání hodů vždy až týden po pouti, aby podobnými excesy nebyl znesvěcován církevní svátek.

• Kateřina Baslerová: Epigrafické památky mikroregionu Hustopečsko, magister.dipl. práce, MU Brno, 2020, str 35-36
• Ladislav Hosák: Vlastivěda moravská, Hustopečský okres, Brno 1924
• www.boretice.cz/o-obci-z-historie-i-soucasnosti-pamatky
• matrika obce Kobylí (1706-1781), odkaz detailu: https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/1936?image=216000010-000253-003370-000000-002790-000000-00-B08917-04590.jp2
• http://www.smircikrize.euweb.cz/CR/Breclav/Boretice.html

Vložil: Milan Šimek (2025)