Klášterská Lhota 2047

Jedná se o nízký kříž z červeného pískovce. Na čelní straně jsou v reliéfu vystouplé iniciály „AH“, nad nimi je vyryt malý křížek. Pod písmeny je vyryt novodobý nápis: „Obnoveno 1933 MK“. Na zadní straně je v reliéfu letopočet „1719“. 

Kříž býval v minulosti evidován pod obcí Dolní Kalná a teprve roku 2023 byl zařazen pod obec Klášterskou Lhotu, na jejímž katastru se kříž nachází. Ostatně právě s (Klášterskou) Lhotou má kříž a tragická událost, jež se v těchto místech udála, dějinnou spojitost.

První zmínka, jež se týká patrně tohoto kříže, je z roku 1909. Farář ve V. Zdobnici František Wolf na lístku odeslaném 12. října 1909 píše vlastivědnému badateli a tehdy faráři v Týně nad Bečvou Františku Přikrylovi: „Vedle bývalé zemské stezky, vedoucí od Jilemnice přes Brannou kolem Kalné až k Hostinnému, viděl jsem v lese hned vedle stezky starodávný, hrubotesaný, rovnoramenný kříž. I nějaký nápis na něm jest. Jest asi dva lokte vysoký a stejně široký. O původu jeho nikdo neví. (...) Na tento kříž mne upozornil, když jsem byl v Kalné kaplanem, nynější tamější kaplan J. Nosek. Snad by to byl jeden z křížů Cyrillo Methodějských.“ Fr. Přikryl si lístek uschoval, snad pro pozdější využití, ale o kříži nikdy nikde nepsal a bezpochyby jej sám ani nenavštívil. Snad obdržel ještě další list, kde byl uveden letopočet na kříži, který odporoval jeho pojetí cyrilometodějských křížů.

Jak je patrné z nápisu dodatečně vyrytém na kříži, byl kříž roku 1933 obnoven. Žádné bližší zprávy k této obnově se mi ovšem nalézt nepodařilo. Později byl kříž patrně zapomenut a snad opět povalen. Muzejník Jiří Vaněk jej v rámci svého seznamu „Kamenné kříže a křížové kameny ve východním Podkrkonoší“ publikovaného roku 1991 zařadil do oddílu „Kříže nenalezené nebo zničené“. Ke kříži mj. uvedl: „Podle pověsti kámen Vrchlabského probošství.“ Do poznámky pak k tomuto údaji: „Ústní sdělení lesníka Bohuslava Štifty z Dolní Kalné v srpnu 1986.“ 

Kříž do literatury tak patrně znovu vnesl až místní badatel Vladimír Jiřička. Ten v roce 2002 v periodiku Krkonoše publikoval článek nazvaný „Kamenní svědkové lidských osudů“. V článku je uveřejněn popis, jak ke kříži dojít a také jedna fotografie povaleného kříže. Důvod vzniku kříže nebyl autorovi znám, a proto uvádí: „Příčina vzniku kříže je obestřena tajemstvím. Dvě obecní kroniky jej připisují tzv. bramborové válce z let 1778-1779, v jedné je dokonce zmínka o hrobu 17 vojáků. Tomu však neodpovídá tesané datum, které jasně udává rok 1719. Ani při uváděné obnově roku 1933 nemohlo dojít k mylnému přetesání číslice 7 na 1 prostě proto, že by se „sedmička“ do úzké mezery nevešla. Objekt svou podobou nejvíce odpovídá tzv. smírčím křížům, které se stavěly většinou na místech zločinu jako součást trestu a zároveň pokání viníka, někdy i jako označení místa jiného neštěstí. Trochu matoucí je ale výrazný tesaný monogram, který se na smírčích křížích běžně nevyskytoval. Slyšel jsem i úvahu, že by mohlo jít o označení pozemku, tedy kříž ve významu mezníku. Každopádně jde o malou záhadu, která na své rozluštění teprve čeká.“ 

Článek zaregistroval člen SPVKK, pan František Mikule, a vydal se jej hledat. 14. srpna 2002 jej v rámci výletu s rodinnými příslušníky našel a s jejich pomocí postavil. Ovšem později byl kříž opět povalen a musel být opět postaven - postarali se o to 25. dubna 2005 Jana a Jiří Babovákovi.

Záhada kolem kříže nebyla objasněna ani v dalších letech. V periodiku Kalensko, občasníku pro Dolní Kalnou a Slemeno, tak v roce 2010 můžeme číst článek „Podaří se objevit záhadu kamenného kříže?“, jež sepsal Vladislav Nosek. V něm m. j. zmiňuje opětovné povalení a postavení kříže: „Dříve stával v hlubokém lese, byl lehce přehlédnutelný. Před několika lety zde řádila vichřice a les byl zničen. I samotný kříž byl povalen. Dnes je zde mýtina, která se postupně znovu zalesňuje. Zásluhou Jirky Drahoňovského byl kříž vyzvednut a řádně osazen a je pěkně viditelný, i když začíná zarůstat křovinami a lesní trávou.“ Článek končí shrnutím a hypotetickou otázkou: „Ani dosavadní konsultace s odborníky z této oblasti žádné informace o historii tohoto kříže nepřinesly. Podaří se původ kříže někdy objasnit? Jistě by to zajímalo mnoho našich občanů.“ 

Na počátku roku 2020 v „Občasníku pro Horní Kalnou“ zvaném Kalenčák o kříži opět píše p. V. Jiřička. V článku shrnuje údaje, jež se mu podařilo objevit v záznamech obcí: „Jediná zmínka, kterou jsem nalezl v Pamětech obce Horní Kalná, mluví o „polorozpadlém kříži nad hrobem 17 vojáků“ s letopočtem „1779“. Kronika dolnokalenská obsahuje obdobný údaj a ještě zmiňuje „balvan s letopočtem“. V obou případech je kříž připisován tzv. bramborové válce z let 1778-79. Kronikářskému záznamu ale neodpovídá stav kříže ani letopočet. I když je z tesaného nápisu zřejmé, že byl opravován, vzhledem k mezerám mezi číslicemi letopočtu se zdá velmi nepravděpodobné, že by obnovitel kříže při tesání omylem nahradil číslici sedm jedničkou a změnil tak datování z 1779 na 1719. Podle způsobu opracování a celkové podoby kříže se domnívám, že by mohlo jít o tzv. smírčí kříž. O co jde? Smírčí kříže často vznikaly na místech tragického usmrcení člověka – obvykle vraždy, někdy i neštěstí. Bývaly na nich vytesány smrtící zbraně, letopočty někdy i písmena nebo celé nápisy. Smírčí kříže bývaly součástí trestu a zároveň pokání viníka vůči oběti a pozůstalým. Měly tedy vést k určitému „narovnání“, smíru mezi oběma stranami – odtud název.“ Svůj článek končí poznamenáním: „Pro objasnění původu zajímavé památky by bylo třeba zapátrat v písemných pramenech, třeba v matrice zemřelých, zda se k roku 1719 neváže v Kalné nějaké tragické úmrtí. Než se najde úspěšný badatel, ponese si dál kamenný kříž v lese Lánu své tajemství.“

Nutno říci, že již v té době se úspěšný badatel v osobě Martina Witkowského našel.

Již roku 2019, jak mi laskavě sdělil, v rámci chystané výstavy „Putování za kamennými kříži Českého ráje a Podkrkonoší“ nalezl Martin Witkowski z jilemnického muzea matriční záznam vztahující se k tragickému neštěstí, jež vedlo bezpochyby k postavení tohoto kříže. Dnes tak již víme, že se kříž vztahuje k nešťastné události, která se na tomto místě stala v květnu roku 1719. 

Zápis v matrice ŘKC Dolní Kalná, sign.: 31-1 (poř.č. 1738), NOZ 1709-1763, na fol. 14v uvádí, že 15. května 1719 byl „pohřben Adam Hampl“ ze Lhoty, který byl „od dřeva zabit“ ve věku 65 let. K smrtelné události tedy došlo nedlouho před uvedeným datem. Dá se předpokládat, že na zmíněného Adama Hampla spadl strom, z jaké příčiny je již otázka druhá a tu zodpovědět nelze pro nedostatek dalších zpráv.

Martin Witkowski v rámci svého „Putování za kamennými kříži“, seriálu věnovaného nízkým kamenným křížům, „doputoval“ v říjnu roku 2023 opět i v tato místa a v závěru zastavení u kříže Adama Hampla píše: „Zda se tato nešťastná událost odehrála během těžby dřeva, nebo Adama při cestě domů zasáhl padající kmen stromu vyvrácený při silné vichřici, se už nedozvíme. Nositelé německého příjmení Hampl však v Klášterské Lhotě přežili i odsun německých obyvatel a jejich potomci zde žijí dodnes.“

Farář ve V. Zdobnici Fr. Wolf (1909) předpokládal možnou cyrilometodějskou spojitost. 

Vladimír Jiřička (2002) na základě kronik uváděl: "Dvě obecní kroniky jej připisují tzv. bramborové válce z let 1778-1779, v jedné je dokonce zmínka o hrobu 17 vojáků." 

Vladislav Nosek (2010) psal: "V kronikách nebo jiných historických dokumentech se rok 1719 v dějinách obce Kalná v souvislosti s nějakou mimořádnou událostí nevyskytuje. Rok 1779 navazuje bezprostředně na tak zvanou „Bramborovou válku“, kdy v této lokalitě bylo velké soustředění vojsk rakouských i pruských. Byly zde i dnes patrné tak zvané záseky a tak i mimořádné události nebo tragedie se zde mohly vyskytovat. Jsou to však jen spekulace a úvahy. (...) Nedaleko v lese jsou hluboké jámy, které jsou památkou na pálení vápna, které zde bylo na počátku minulého století velmi rozšířené. I sem se chodí lidé dívat a občas to dávají do souvislosti s tímto křížem."

Skutečná událost vedoucí k postavení kříže je již ovšem známa...

Státní oblastní archiv v Hradci Králové, sign.: 31-1 (poř.č. 1738), ŘKC Dolní Kalná, NOZ 1709-1763, fol. 14v - 15. května 1719 pohřben Adam Hampl od dřeva zabit - matriční záznam poprvé dohledal Martin Witkowski 2019 (O. D. 4.6.2023) - https://aron.vychodoceskearchivy.cz/apu/e9052df1-54c9-4d59-bf74-90c9c4c9bce3/dao/e9052df1-54c9-4d59-bf74-90c9c4c9bce3/file/690b0500-3f11-4f3e-abd0-e23366dfb8a1 

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 6: inv. č. 453 - dopis Fr. Wolfa Fr. Přikrylovi 12.10.1909

Muzejní a vlastivědná práce, ročník 29, č. 2, 1991 - z článku Jiřího Vaňka: Kamenné kříže a křížové kameny ve východním Podkrkonoší, str. 102

Krkonoše, roč. 35, č. 3, rok vydání: 2002 - z článku: Vladimír Jiřička: Kamenní svědkové lidských osudů, str. 4-5

Archiv SPVKK v Aši

Kalensko. Občasník pro Dolní Kalnou a Slemeno. Vydání 3/2010, str. 14: Vl. Nosek: Podaří se objevit záhadu kamenného kříže? 

Kalenčák: Občasník pro Horní Kalnou, pro potřeby občanů. Vydání 1/2020, str. 14-15: V. Jiřička: ZÁHADA KAMENNÉHO KŘÍŽE

Kalenčák: Občasník pro Horní Kalnou, pro potřeby občanů. Vydání 1/2022, str. 21: V. Jiřička: ZÁHADA KŘÍŽE Z LÁNU ROZLUŠTĚNA

Krkonoše - Jizerské hory, 10/2023, cyklus: Putování za kamennými kříži: Hostinsko (3), autor Martin Witkowski

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Trutnov/Klasterska_Lhota.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)