Vysoké Mýto 0697
Poloha
Souřadnice 49,9508061 | 16,1614158
Viditelnost Veřejné
| Identifikátor | 0697 |
|---|---|
| Typ | Kamenný kříž |
| Stav | Existující |
| Rozměry | Výška 130 cm, šířka 90 cm, tloušťka 38 cm |
| Region (okres) | Ústí nad Orlicí (Česká republika>Pardubický kraj>Ústí nad Orlicí) |
| Rok nálezu, okolnosti | od roku 2023 uložen v kostele Nejsvětější Trojice |
| Popis objektu | Pravidelný, dosti hrubě opracovaný kříž, poškozený erozí. Na kříži je rytina kuše. K umístění: V okolí Vysokého Mýta se nachází dva kamenné (smírčí) kříže, jeden údajně z přelomu 13. a 14. století, druhý patrně z 15. století, jak lze soudit z torza nápisu. S ohledem na výstavbu silnice a možnost poškození křížů byly oba na začátku června 2023 vyjmuty ze svých lůžek a uloženy v kostele Nejsvětější Trojice. Ten je ovšem běžně nepřístupný - otevřen bývá v rámci Noci kostelů (červen) a následně během městských slavností (září). Po skončení stavebních prací mají být kříže umístěny zpět. Tento kříž, jak se uvádí na stránkách města Vysoké Mýto, má být vrácen zpět na stejné místo, kde dříve stával (49.9529897N, 16.1343794E ). |
| Historie objektu | Důvod a dobu postavení kříže neznáme. Předpokládá se, že pochází ze 13.-14. století, jiní jej řadí až do století 16. Zatím první zmínka o kříži pochází od historika Zdeňka Wirtha, jenž v Soupise památek historických a uměleckých v království Českém (Politický okres vysokomýtský, 1902) o kříži uvádí, že stojí "na cestě k Vraclavi, značně do země zapadlý; na přední straně vyryta kuše". Kříž uvedl v roce 1907 ve své knize i farář (Týn nad Bečvou) a vlastivědný badatel František Přikryl. Sám jej patrně nenavštívil a měl o něm povědomí jen zprostředkovaně. V knize i ve svých dalších spisech uvedl: „Vdp. P. František Starý, duchovní správce v Prostějově, sdělil dne 24. VII 1907, že v jeho rodném kraji jsou kamenné kříže: při silnici z Vysokého Mýta do Vraclavy; u Dvořiska v lese jsou dva nedaleko sebe; jeden stojí při silnici z Vys. Mýta do Chocně; jiný stojí v úvoze u Bošína nedaleko Chocně; jiný v »zádušním lese« u Rájce při cestě z Chocně do Kostelce nad Orlicí; jiný u Mostku mezi Brandýsem nad Orlicí a Hemžení u Chocně. Pravděpodobně jsou i východní Čechy pokryty těmito památkami z první doby křesťanské.“ Na počátku května 2023 byl kříž vyzvednut ze svého lůžka a převezen do kostela Nejsvětější Trojice ve Vysokém Mýtě, aby se zabránilo jeho dalšímu poškození v rámci výstavby silnice. Iveta Nádvorníková (Orlický Deník, 26.5.2023) informovala: „Dva středověké kříže musely u Vysokého Mýta ustoupit stavbě dálnice D35. Smírčí kříže staré stovky let připomínají dva násilné trestné činy. Po dobu stavby zůstanou uložené v kostele Nejsvětější Trojice ve Vysokém Mýtě, pak se vrátí zpět do krajiny. Stavba dálnice D35 pokročila k Vysokému Mýtu. Aktuálně už v okolí města probíhají výkopové práce a archeologický průzkum. Hrozilo, že těžká technika zničí dva smírčí kříže ze středověku, které se nacházejí na okraji města. Radní Vysokého Mýta proto rozhodli, že oba kříže vyzvednou ze země a přestěhují do bezpečí. - „Kříže vytesané z pískovce připomínají násilné trestné činy. V okolí Vysokého Mýta je těchto smírčích křížů několik, ale přímo v koridoru dálnice jen dva. Pro uložení křížů jsme vybrali kostel Nejsvětější Trojice v Jungmannových sadech, kde budou mít ideální podmínky,“ uvedl starosta Vysokého Mýta František Jiraský. (...) Ještě starší je druhý smírčí kříž, který stával u silnice z Vysokého Mýta směrem na Vraclav. Na tomto místě podle historiků došlo v minulosti k vraždě. „Na místě byl vztyčen smírčí kříž pravděpodobně ve 13. nebo 14. století. Díky dodnes zřetelnému vyrytému reliéfu na přední straně víme, že vražedným nástrojem byl luk a šípy, případně kuše,“ dodala mluvčí. Tento kříž se zřejmě po dostavbě dálnice vrátí na své původní místo. „Tady bude blízko dálnice silnice na Domoradice přeložena a napojena na komunikaci, kde stával kříž,“ podotkl Jiraský." Město Vysoké Mýto uvedlo na svých stránkách (10.5.2023): „Pískovcové smírčí kříže u Vysokého Mýta jsme před možným poškozením při stavbě dálnice uklidili do bezpečí. Po jejím dokončení se jeden kříž vrátí na svoje původní místo, ten druhý usadíme ve stejné lokalitě, kde byl dříve umístěn. Nyní jsou smírčí kříže v péči restaurátora.“ Od roku 2023 jsou tak oba kříže uloženy v kostele Nejsvětější Trojice ve Vysokém Mýtě.
Pozn. Kamenný kříž stával, jak bylo zmíněno, při křižovatce cest z Vysokého Mýta do Vraclavi a do Domoradic. V okolních polích, směrem na Vraclav, jsou dodnes patrné úvozy, a tedy různé varianty někdejší stezky. Kříž byl na toto místo údajně přenesen od jedné ze zaniklých cest v poli. Podle jiných stával vždy na tomto místě. Bohužel případný archeologický průzkum při jeho vyzdvižení v květnu 2023 nebyl proveden, byť mohl poskytnout některé dílčí informace. |
| Lidová etymologie | Cyrilometodějská tradice. Autorský kolektiv (1931): "O kříži cyrilometodějském. Vysoké Mýto. - Na cestě ke vsi Vraclavi nalézá se nízký, kamenný, omšený kříž. Když před tisíci lety vládl na Moravě slavný kníže Svatopluk, navštívil sv. Metoděj také Čechy. Ubíral se prý zemskou stezkou, pohraničními hvozdy kolem tvrze Hrutova ke hradu Litomyšli a odtud k župnímu hradu Vratislavi. Všude učil nové víře srozumitelným jazykem slovanským. Lid ochotně přijímal nové učení lásky a dával se pokřtíti. Kudy se svatý Metoděj ubíral, stavěli lidé na památku nízké kříže. Takový kříž postavili prý tenkrát také na cestě k Vraclavi. Posud lidé věří, že z oné doby pochází." Národní listy (1940): "Vysočina na úsvitě křesťanství. - V mysli i v duši našeho lidu na Českomoravské vysočině trvají stále tradici udržované vřelé vzpomínky na slovanské věrozvěsty sv. Cyrila a Metodéje. Za dávných dob v 9. a 10. století na místech, kde se shromažďovali lidé a kde jim svatí věrozvěstové hlásali křesťanskou víru, byly stavěny jednoduché kamenné kříže, které tu přetrvaly celé věky. (...) Také na Vysokomýtsku těsně u silnice za Dvořiskem směrem k Chocni, stojí podobný kříž! Jiné uvidíme u Hemži a na cestě z Vys. Mýta k Vraclavi u rozcestí. Cyrilometodějské kříže se ve větší míře vyskytují zejména na Moravě, kde je lid nazývá „baby“. V Čechách se bohužel věnovalo těmto památkám jen málo pozornosti." |
| Prameny a literatura | Soupis památek historických a uměleckých v království Českém: 16. Politický okres vysokomýtský, 1902, str. 161, popisuje Zdeněk Wirth, Mýto Vysoké - Kříže František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, díl druhý, nákl. Záhorské kroniky, v Týně u Lipníka, 1907, str. 231 (poznámka pod textem) https://cdn.museion.klickesbirkam.cz/52129981 - kříž (foto). Autor: Králík Josef, před 1930. Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě Autorský kolektiv: Vysokomýtsko, vyd. Vlastivědná komise školního okresu vysokomýtského, tisk Alois Boček, Vysoké Mýto, 1931, z kapitoly: Několik historických pověstí, str. 212: O kříži cyrilometodějském. Vysoké Mýto František Přikryl: Památky sv. Cyrila a Metoda, V Praze-Břevnově: Matice Svatoklimentská, 1933, str. 64 Národní listy, č. 249, roč. 80, 13.9.1940, str. 3: Vysočina na úsvitě křesťanství. https://cdn.museion.klickesbirkam.cz/52732794 - kříž (foto). Autor: Loskot Stanislav, cca 1975. Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě https://cdn.museion.klickesbirkam.cz/52132410 - kříž (foto). Autor: Skružný Ludvík, 1979. Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě iDNES.cz, Pardubice, 14. září 2015, Autor: David Půlpán: Smírčí kříž čeká kvůli R35 přesun, na původním místě ho poničil traktor - https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/smirci-kriz-se-presune-kvuli-stavbe-silnice.A150914_2191495_pardubice-zpravy_msv Město Vysoké Mýto, 10.5.2023 Orlický Deník.cz, 26.5.2023, Iveta Nádvorníková: Smírčí kříže u Vysokého Mýta musely ustoupit stavbě dálnice D35 - https://orlicky.denik.cz/zpravy_region/smirci-krize-u-vysokeho-myta-ustoupily-stavbe-dalnice-d35-20230525.html Smírčí kříže přeneseny před stavbou dálnice do kostela Nejsvětější Trojice - https://www.vysoke-myto.cz/nezarazene/smirci-krize-preneseny-pred-stavbou-dalnice-do-kostela-nejsvetejsi-trojice/ Vysokomýtský zpravodaj, 6/2023, str. 9: Smírčí kříže uklizeny do bezpečí https://smircikrize.euweb.cz/CR/Usti_nad_Orlici/Vysoke_Myto.html vložil: Oldřich Dvořák (2026) |
Karta bodu nemá zodpovědného badatele.