Zdoňov 0204

Stojí na pastvině nedaleko turistické stezky ze Zdoňova na Bukovou Horu. Výrazně nakloněný mohutný pískovcový kamený kříž. Na těle kříže je odshora dolů hluboká drážka široká 7 cm a hluboká 5 cm.

Zdoňovský kříž je podle lidového vyprávění památkou připomínající útrapy zdejších obyvatel v období třicetileté války. Švédská okupace českých zemí započala v polovině roku 1639 a s menšími přestávkami trvala, ať už v Čechách, na Moravě či Slezsku až do posledního válečného roku 1648. Tragické důsledky této války se opravdu nevyhnuly ani Broumovsku. Soustavné decimování zdejších obyvatel neustálými průtahy vojsk, rekvizicemi, loupežemi, rabováním, vražděním, ale i hladem a zavlečenými chorobami vyvrcholilo válečným střetem švédské a císařské armády, který se odehrál 16. února 1647 mezi Policí nad Metují a Broumovem. Nad touto bitvou si posteskl také broumovský kněz a řádový bratr David Aemilián Bittner (1607-1672) ve svém díle Chronicon Braunense, ve kterém uvádí, že Švédové pod vedením generálmajora Arvida Wittenberga překvapili a porazili císařské vojsko v okolí Polické hory (circa montem Pollicensem) a že v tomto válečném roce byla opravdu velká bída. Příběhy z třicetileté války předávané z generace na generaci se nakonec silně vtiskly do mnoha legend a pověstí, ve kterých hrají nezastupitelnou roli také staré památky. Minulost zdoňovského kamenného kříže vysvětluje jedna z místních pověstí, kterou pod názvem Švédský kříž, publikovala spisovatelka Eva Koudelková v knize Pověsti Broumovska: Za třicetileté války zabloudil do okolí Zdoňova malý švédský oddíl. Švédové vždy znamenali pohromu, a místní obyvatelé, vystrašení z ustavičných nájezdů, se obvykle spasili úkrytem v okolních lesích a skalách. Svůj majetek tím nezachránili, ale aspoň si uchovali životy. Jenže tehdy se Švédové objevili tak náhle, že na útěk nebylo pomyšlení. Proto se zdejší muži v nejvyšším zoufalství rozhodli vojákům postavit. Neuměli bojovat, jenom doufali, že aspoň Švédy zdrží tak dlouho, aby zatím jejich ženy a děti mohly uprchnout. Úsilí bylo předem odsouzeno k neúspěchu, a zanedlouho zbyla ze statečných obránců vesnice jenom hrstka. Už se jenom chabě bránili dorážejícím žoldákům, až i jejich velitel uznal, že nemá cenu plýtvat silami. Proto rázným příkazem své muže zastavil. Triumfálně se opřel o osamělý balvan, který v těch místech ležel, a řekl Zdoňovským: "Jestli se domníváte, že vás ušetříme, jste na velkém omylu. To spíše přetnu tento kámen, než vy byste se zachránili." A v té chvíli ťal proti kameni svým mečem. Zavadil o něj jenom lehce špičkou, ale ta vyryla několik centimetrů hlubokou rýhu, jako by balvan byl z másla. Co se stalo, důstojníka natolik vyděsilo, že v hrůze nasedl na koně a hlava nehlava uháněl pryč. Jeho vojáci ho následovali v neuspořádaném houfu. Tak bylo mnoho obyvatel Zdoňova zachráněno. Na věčnou památku této zvláštní události vytesal místní kameník z balvanu kříž, jeho středem se táhne svislá drážka. Od té doby se kříži říkalo Švédský. 

Zdoňovským křížem se v 80. letech 20. století zabýval také muzejník, ekolog, odborný publicista a fotograf ing. Jiří Vaněk. V článku Monolitické kříže, který publikoval v roce 1989 ve sborníku Náchodsko od minulosti k dnešku, uvádí, že podle vyprávění místních byl u tohoto kříže za druhé světové války pohřben válečný zajatec ubitý kovářem ze Zdoňova. Na otázky, zda se ve zdoňovském kříži odráží události třicetileté či druhé světové války, nebo se na jeho původním místě stala jiná tragická událost, už dnes nedokážeme odpovědět.  

KOUDELKOVÁ, Eva. Broumovsko v pověstech. Liberec: Bor, 2009. 176 s. ISBN 978-80-86807-73-7.

VANĚK, Jiří. Monolitické kříže. In: Náchodsko od minulosti k dnešku: vlastivědný sborník muzeí náchodského okresu. Náchod: Okresní muzeum Náchod, 1989, sv. 3, s. 116–135.

WITKOWSKI, Martin. Putování za kamennými kříži: Broumovsko [2]. Krkonoše – Jizerské hory, 2025, č. 6, s. 24.