Libá 0934

Hrubě opracovaný žulový kříž se dvěma důlky - uprostřed ramen a v hlavě.  Nacházel se na severním okraji lesa v oblasti zvané "V rybnících" na hranicích katastru obcí Libá a Hůrka, na loučce nedaleko posedu. V současné době stojí na náměstí v Libé. K tomuto kříži se zřejmě váže zápis v chebské „Knize psanců“ (Achtbüch) ze dne 4. 5. 1496.

1901 F. Wilhelm uvádí, že oblasti u kříže se říká "Mordhübl". Ztotožňuje kříž se zápisem v chebské „Knize psanců“ (Achtbüch) ze 4. května 1496, podle kterého Hans Rogler z Hazlova postavil před soud George von Zedwicz z Libé s oprávněnou žalobou za smrt svého bratra Nickela Roglera, tehdejšího rychtáře Hazlova, která se stala v Libé u boží muky poblíž Hůrky.“ Případ, jak lze usoudit z vymazání zápisu a jak uvádí i pozdější opis "Knihy psanců", byl vyřešen a smířen. Což potvrzuje i zápis v díle C. W. Marksla „Egerer Stadt- und Landchronica“ (1134–1700), datovaný rokem 1497 (fol. 119b): Hans Malerzickh platí soudu 30 rýnských zlatých dluhu za zabití spáchané Georgem von Zedtwitzem na jeho rychtáři na cestě poblíž Hůrky. – V lese Libá poblíž obce Hůrka tedy zřejmě dodnes stojí starý „švédský kříž“, který, jak lze s největší pravděpodobností z výše uvedeného usoudit, je třeba považovat za kamenný kříž, který Georg von Zedtwitz podle starobylého práva „jak bylo zvykem a tradicí“ nechal postavit jako odčinění za zabití, které spáchal na svém rychtáři Nickelu Roglerovi, máme zde příklad identifikovaného kamenného kříže postaveného na znamení smíru.

1941 O. Steidl v článku "Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau" zpochybňuje Wilhelmovu teorii - podle něj je kříž příliš daleko od cesty, kde by případně mohla stát boží muka.

1982 nenalezen, evidován SPVKK jako pohřešovaný.

1994 nalezen ležící, identifikován podle popisu a opřen o strom. Umístění: N 50°7.84667', E 12°15.14500'

2000 od 4. 9. je památkově chráněn.

2015 přemístěn občany na náměstí do Libé.

Wilhelm vysvětluje důlky na kříži jako symbolické vyobrazení zranění, která zavražděný utrpěl.

WILHELM, Franz. Zur Geschichte der alten Steinkreuze. In: Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen. 39. Jg., 1900, 2. Heft, str. 208-209.

WILHELM, Franz. Kreuzstein-Urkunden im Egerlande. In: Unser Egerland: Blätter für Egerländer Volkskunde. Organ des Vereins für Egerländer Volkskunde.. Eger: Verlag des Vereines für Egerländer Volkskunde, 10.1900, 4(5), s. 51. ISSN 1802-5293. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:849a04c2-8186-4744-b83d-4e4839a863f7

WILHELM, Franz. Neue Bausteine zur Geschichte und Verbreitung der alten Steinkreuze im nordwestlichen Böhmen. In: Erzgebirgs-Zeitung, XXII. Jahrgang, Nr. 2, Februar 1901, str. 33-34.

WILHELM, Franz. Alte Kreusteine im Egerlande. Unser Egerland, 1902.

DREYHAUSEN, Walter von. Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau. Beiträge zur sudetendeutschen Volkskunde. Reichenberg: Sudetendeutscher Verlag Franz Kraus, 1940.

STEIDL, J. Oskar. Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau. in: Unser Egerland, 45. Jahrgang 1941, II. Teil (Schluß), str. 83.