Kamenný most 1362

Kámen s křížem stojí na hranicích katastrů Kamenný most a Zvoleněves. Je označován jako menhir. Z jedné strany kamene je rytina "Z", z druhé strany rytina kříže, která podle zachovaných popisů vznikla až po roce 1898.

1897 uveden v Památkách archeologických a místopisných: Památný kámen u Kamenomostu. Na pokraji hluboko vyjeté polní cesty, jež odbočuje od silnice Zvoleněvesko-Osluchovské, východním směrem ke Kamenomostu u meze pozemku č. pare. 165., silně jsa nakloněn, stojí prastarý kámen, 160 cm. vysoký, 60 cm. široký, 30 cm. silný, vyčnívaje v té době 1 m. nad povrch; je stářím celý omšelý a co do původu hrubozrnný, narudlý slepenec či, jak ve zdejší krajině říkají, „železňák“. Podobná skála vyskytuje se as 1/4 hod. odtud na I Zvoleněveském obecním pozemku к jihozáp. straně, přímo u svrchu jmenované silnice. V Kamenomostě slýchali nejstarší lidé již od svých dědů, že kámen ten za jich paměti již na svém místě stával. Na záp. jeho ploché straně jsou znáti stopy nějakého rytého znamení, snad kříže, jež zub času až na nepatrné fragmenty dávno zahladil. Kámen tento má podobu s jiným u Jemník vztyčeným (viz Památky XVI.), pod nímž zjištěny sledy předhistorické kultury. Na jaře r. 1896 vykopával majitel pozemku číslo parc. 165. pan Frant. Hrouda z Kamenomostu přímo u dotčeného kamene vjezd na pole, při čemž uhodil na dvě kostry lidské, s nimiž přibyli к nálezu někteří obyvatelé z Kamenomostu zle naložili, rozkopavše a zpřeráževše je na kusy. O poloze koster nikdo nemohl dáti určité zprávy, pouze nám ukázán kousek rzí prošlého železa, patrně část čepele nějaké zbraně, jejž prý jedna z koster měla při sobě. Jedna z nich, dle údaje přítomných svědků, sáhala až pod kámen. Při našem příchodu nalezli jsme díru vyhrabanou až pod kámen (tak že hrozil pádem), z níž prý část kostry vydobyta. Vrstva ukazovala úzký pruh temného zbarvení naproti okolní žlutce, jaký zetlelé tělo zanechali mohlo; jiných kulturních vrstev okolo kamene, jejž jsme před pádem opět opatřili, nebylo. Také nevíme, jak daleko a kterou částí jedna z koster pod kámen sáhala, aniž udali můžeme, zdali tento nějaký vztah к těmto pohřbům míval čili nic. Další badání v těch místech nemělo výsledku.

1898 V Schmidt uvádí ve Slánském obzoru: Kámen u Kamenomostu (viz obr. 2.) stojí na mezi u polní vozové cesty a skládá se z hutného hrubozrného pískovce načervenale sbarveného, t. zv. železáku a trčí, jak na obrázku vyznačená metrovka nasvědčuje, jako předešlý 1 m ze země, kdežto 0,6 m vězí v zemi. Na ploché západní straně lze stopovati jakési neurčité znamení písmeně Z ne nepodobné, nepochybně novějšího původu - ostatně je celý kámen na povrchu tak jako předešlý úplně neotesán, se spodkem nesouvisí, zasahuje nejspodnější svou částí do žlutky. Před dvěma roky uhozeno při ražení vjezdu na pole těsně vedle kamene vedeného, na kostru, která, pokud svědectví přítomných při tom občanů Kamenomosteckých dotvrzuje, měla prý kámen za hlavou. Spolu přinesena mi na ukázku čepel železného nožíku taktéž u kostry nalezeného, jež podobou svou připomíná slovanské hroby naše z prvních dob křesťanství. Avšak pro označování hrobů z této doby vztýčenými kameny, nemáme od jinud dokladů. Naproti tomu nalézáme na straně jižní od uvedeného kamene pouze cestou oddělené, pravěké sídliště, prozkoumané roku 1896 se zbytky nádob hliněných volutou zdobených s nástroji pouze kamennými a kostěnými, jež, jak samozřejmo, s dříve uvedenou kostrou nikterak souviseti nemůže a jehož někdejším držitelům bychom mnohem spise původní vztýčení dotyčného kamene připsati mohli. Podotýkám, že u tohoto kamene nemůže se naprosto jednati o nějaké katastrální označení nebo snad trigonometrické znamení, neboť 80letý kmet v Kamenomostě slýchal již od svého děda, že kámen od pradávna na místě stojí.

Schmidt, Václav. Památné kameny z doby předhistorické na Slansku. Slanský obzor. Ročenka Musejního spolku v Slaném. 1898, roč. 6, č. 1., Slaný: nákladem Musejního spolku v Slaném.

https://kamennymost.tode.cz/menhir.html

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Kladno/Kamenny_Most.html