Kamenný most 1362

Kámen stojí na hranicích katastrů Kamenný most a Zvoleněves, jeho celková výška je zřejmě 160 cm. Je označován jako menhir. V roce 1896 pod ním byly nalezeny dvě kostry. Z jedné strany kamene byla rytina ve tvaru písmene "Z" (Zvoleněves?). Dnes je zde rytina latinského kříže (a na temeni kamene prohlubeň), která podle zachovaných popisů a kreseb vznikla mezi léty 1904 - 1934, mezi léty 2016 -18 vznikl kruh po obvodu rytiny.

1897 uveden v Památkách archeologických a místopisných: Památný kámen u Kamenomostu. Na pokraji hluboko vyjeté polní cesty, jež odbočuje od silnice Zvoleněvesko-Osluchovské, východním směrem ke Kamenomostu u meze pozemku č. pare. 165., silně jsa nakloněn, stojí prastarý kámen, 160 cm. vysoký, 60 cm. široký, 30 cm. silný, vyčnívaje v té době 1 m. nad povrch; je stářím celý omšelý a co do původu hrubozrnný, narudlý slepenec či, jak ve zdejší krajině říkají, „železňák“. Podobná skála vyskytuje se as 1/4 hod. odtud na Zvoleněveském obecním pozemku k jihozáp. straně, přímo u svrchu jmenované silnice. V Kamenomostě slýchali nejstarší lidé již od svých dědů, že kámen ten za jich paměti již na svém místě stával. Na záp. jeho ploché straně jsou znáti stopy nějakého rytého znamení, snad kříže, jež zub času až na nepatrné fragmenty dávno zahladil. Kámen tento má podobu s jiným u Jemník vztyčeným (viz Památky XVI.), pod nímž zjištěny sledy předhistorické kultury. Na jaře r. 1896 vykopával majitel pozemku číslo parc. 165. pan Frant. Hrouda z Kamenomostu přímo u dotčeného kamene vjezd na pole, při čemž uhodil na dvě kostry lidské, s nimiž přibyli к nálezu někteří obyvatelé z Kamenomostu zle naložili, rozkopavše a zpřeráževše je na kusy. O poloze koster nikdo nemohl dáti určité zprávy, pouze nám ukázán kousek rzí prošlého železa, patrně část čepele nějaké zbraně, jejž prý jedna z koster měla při sobě. Jedna z nich, dle údaje přítomných svědků, sáhala až pod kámen. Při našem příchodu nalezli jsme díru vyhrabanou až pod kámen (tak že hrozil pádem), z níž prý část kostry vydobyta. Vrstva ukazovala úzký pruh temného zbarvení naproti okolní žlutce, jaký zetlelé tělo zanechali mohlo; jiných kulturních vrstev okolo kamene, jejž jsme před pádem opět opatřili, nebylo. Také nevíme, jak daleko a kterou částí jedna z koster pod kámen sáhala, aniž udali můžeme, zdali tento nějaký vztah к těmto pohřbům míval čili nic. Další badání v těch místech nemělo výsledku.

1898 V Schmidt uvádí ve Slánském obzoru: Kámen u Kamenomostu (viz obr. 2.) stojí na mezi u polní vozové cesty a skládá se z hutného hrubozrného pískovce načervenale sbarveného, t. zv. železáku a trčí, jak na obrázku vyznačená metrovka nasvědčuje, jako předešlý 1 m ze země, kdežto 0,6 m vězí v zemi. Na ploché západní straně lze stopovati jakési neurčité znamení písmeně Z ne nepodobné, nepochybně novějšího původu - ostatně je celý kámen na povrchu tak jako předešlý úplně neotesán, se spodkem nesouvisí, zasahuje nejspodnější svou částí do žlutky. Před dvěma roky uhozeno při ražení vjezdu na pole těsně vedle kamene vedeného, na kostru, která, pokud svědectví přítomných při tom občanů Kamenomosteckých dotvrzuje, měla prý kámen za hlavou. Spolu přinesena mi na ukázku čepel železného nožíku taktéž u kostry nalezeného, jež podobou svou připomíná slovanské hroby naše z prvních dob křesťanství. Avšak pro označování hrobů z této doby vztýčenými kameny, nemáme od jinud dokladů. Naproti tomu nalézáme na straně jižní od uvedeného kamene pouze cestou oddělené, pravěké sídliště, prozkoumané roku 1896 se zbytky nádob hliněných volutou zdobených s nástroji pouze kamennými a kostěnými, jež, jak samozřejmo, s dříve uvedenou kostrou nikterak souviseti nemůže a jehož někdejším držitelům bychom mnohem spise původní vztýčení dotyčného kamene připsati mohli. Podotýkám, že u tohoto kamene nemůže se naprosto jednati o nějaké katastrální označení nebo snad trigonometrické znamení, neboť 80letý kmet v Kamenomostě slýchal již od svého děda, že kámen od pradávna na místě stojí.

1904 uveden v Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu Slanském: Kamenomost (Most Kamenný). V. Schmidt, Pam. arch. XVI., 780, XVII., 241, 417. — Slánský Obzor III., 39, IV.> 14, 15, 17, VI., 129. U polní vozové cesty na čís. parc. 165 stojí menhir z hutného, hrubozrnného pískovce, načervenale zbarveného, tak zv. železáku, a trčí 1 m ze země a 0’60 m vězí v zemi. Na ploché západní straně lze stopovati jakési neurčité znamení Z, nepochybně novějšího původu; ostatně je celý kámen na povrchu neotesán a sedí v žluté hlíně. Roku 1896 uhozeno při ražení vjezdu na pole, těsně vedle kamene vedeného, na kostru, která měla prý kámen pod hlavou. Naproti němu na straně jižní nalezeno bylo na čís. parc. 211 a 212 pravěké sídliště, pouze cestou oddělené, prozkoumané rovněž roku 1896, se zbytky kulovitých nádob hliněných s pupíky s ozdobou nehtem štípanou, volutou a tečkovanými páskami zdobených, s nástroji pouze kamennými a kostěnými, jež, jak samozřejmo, s dříve uvedenou kostrou nikterak souviseti nemůže. (Zem. mus.)

1934 Kreslí Jan Konůpek už s rytinou kříže. Viz https://sbirky.moravska-galerie.cz/items/CZE:MG.B_12479.

1982 archeolog Milan Špůrek popisuje kámen s rytinou latinského kříže: Ve vztahu k výše uvedenému pohřbu u menhiru (nebo snad dokonce částečně pod ním) se jeví zajímavá především 55 cm vysoká, stará a asi 3 cm hluboká rytina latinského kříže, stojícího na naznačeném podstavci na severní ploché straně kamene. V. SCHMIDT (1898) ji omylem považoval za jakýsi náznak písmene Z. Tuto informaci přejala pak bez revize i pozdější literatura.

2003 je mu věnován text na webu Keltoi: Kámen stojí u staré úvozové cesty u kóty 250 m n.m., asi 1km západně od obce Kamenný Most (okr. Kladno) v místě se širokým rozhledem, označeném na mapách pomístním názvem U kamene. Původně prý stával přímo na kótě, ale překážel při nivelaci, a proto byl přemístěn. (...) Na straně obrácené k severozápadu je znatelná rytina latinského kříže na podstavci. Svislé rameno pokračuje až na vrchol kamene 30 cm, kde je patrná prohlubeň (snad od kdysi zasazeného kříže). Není jasné, zda je původní nebo byla provedena později. Objevitel kamene Schmidt ji ještě v roce 1898 považoval za písmeno. (...) Poloha na vyvýšeném místě však napovídá, že jde spíše o mezník hranic pozemků nebo milník. Další možností je, že jde o tzv. smírčí kámen. Domněnce, že ve skutečnosti nejde o menhir, by nasvědčovaly i výsledky průzkumu senzibila a spisovatele Ing. Kozáka z roku 2002. Ten nezaznamenal u kamene žádné léčivé schopnosti, a označil ho za běžný aktilit – kámen, vyzařující energii (viz Pavel Kozák: Energie míst na západ od Prahy, Archet 2003).

Památný kámen u Kamenomostu. Památky archaeologické a místopisné 1897, č. 5, Praha: Archaeologický sbor Musea království Českého. https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/view/uuid:de079a10-d987-11e4-a19f-001018b5eb5c?page=uuid:b9a60220-d990-11e4-b880-005056825209

SCHMIDT, Václav. Památné kameny z doby předhistorické na Slansku. Slanský obzor. Ročenka Musejního spolku v Slaném. 1898, roč. 6, č. 1., Slaný: nákladem Musejního spolku v Slaném. https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/view/uuid:4d6b15ce-cd70-11e9-8351-a720120a7520?page=uuid:20c3fd74-fff3-4bdf-9537-bb8ba2829426

VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Slanském. V Praze: Archaeologická komisse při české akademii Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. https://www.digitalniknihovna.cz/svkkl/view/uuid:61149f70-bd7e-4ebe-be45-146258e8b8c5?page=uuid:2aca840c-d69a-11e4-aaf1-005056b5ed69

ŠPŮREK, Milan. Menhiry v Čechách. Památky a příroda 1984. Roč. 9, č. 1. https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:2ae0c400-61ac-11e4-8214-005056827e51?page=uuid:4566cb90-61bf-11e4-8214-005056827e51

https://boiohaemum.cz/kamenne-stranky/555-kamenny-most

https://kamennymost.tode.cz/menhir.html

https://www.facebook.com/groups/714780098912194/posts/1382738612116336

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Kladno/Kamenny_Most.html