Dlouhá Brtnice 1539

Jednostranná deska se zaoblenými hranami. Na přední straně je reliéf latinského kříže. Pod pravým příčným ramenem je reliéfně vyobrazen meč, který směřuje hrotem dolů. Kámen je v polovině zlomený, proto je fixován na betonovém podstavci.

Původně stával poblíž rybníku na bažinaté louce zvané „Obora“, kde byl poprvé zaznamenán a v roce 1897 nakreslen učitelem Františkem Šilhavým z Brtničky u Opatova. Na současné místo byl usazen v 70. letech 20. století.

Ke kameni se váže několik pověstí. Podle jedné byl prý na tomto místě roku 1805 přepaden oddíl Napoleonovy gardy rakouskými kyrysníky. Kapitán byl zabit a na tom místě před očima rytmistra zakopán. Podle další pověsti se zde v bažině utopil voják i s koněm.

Fr. Šilhavý, Český Lid VI, 1897, str. 250: Osadou Dlouhou Brtnicí jde císařská silnice vedoucí z Prahy do Vídně, největší část dědiny rozkládá se po pravé straně silnice, pod silnicí pak jest. louka nazvaná „Obora", jež náleží obci dlouho-brtnické. Na této louce 19 kroků, pod silnicí stoji plochý kámen podoby téměř čtverečné, jestiť nad zemí 55 cm. vysoký a 52 cm. široký, oba horní rohy jsou mírně zatupeny. Povrch, kamene jest mechem valně, porostlý a na straně, k vesnici obrněné vytesán jest vypouklý jednoduchý kříž.
O původu tohoto kamenného kříže slyšel jsem mezi lidem v Dlouhé Brtnici vypravovati pověst, že prý na tom místě ve francouzských vojnách byl zabit a pochován francouzský důtojník.
Vedle této pověsti, mezi lidem rozšířené, podařilo se mi dopátrati se i písemné zprávy o tomto kříži. Jan Fortelný, krejčí v Dlouhé Brtnici, měl zasklený obrázek, na jehož zadní straně čili na rubu byl zápis tohoto obsahu: „Kámen na louce zvané Obora. Pověst v Dlouhé Brtnici z doby francouzských válek. Když roku 1805 veliký Napoleon, císař francouzský, chtěje sobě podmaniti celou Evropu, soustřeďoval na Moravě své voje, stalo se, že jednoho dne v měsíci listopadu i naší vesnicí táhlo oddělení francouzské Napoleonovy gardy, jejímž vůdcem byl kapitán, mající stuhy čestné legie. Oddělení francouzské bylo přepadeno od rakouských těžkých kyrysníků, při čemž jmenovaný kapitán byl zabit a na tom místě zakopán před očima rýtmistra rakouských kyrysníků. Tito pronásledovali oddělení francouzské dále až na vršek ke kapli, kde stojí nynější kostel a hřbitov, tam padli zase dva gardisti Napoleonovi, kde byli též zakopáni.Při tom zmatku byly náhodou dvéře u kaple otevřeny," a kůň zabitého vojína vběhl dovnitř. Když pak průvan, dvéře zavřel a žádný několik dnů do kaple nepřišel, zvíře muselo tam zahynouti. Za těch dob nebyly ještě tu domky na zmíněném kopečku 1) postaveny, stála tedy kaple téměř v poli." Zapisovatel památky této podepsán není, byl to nejspíše starý písmák nebo čtenář, jakých měla za dřívějších dob skoro každá dědina, zajímavá jest snaha jeho, s jakou se staral o to, aby potomkům zachována byla tato památka. Obyčejně zapisovány bývaly pamětihodné události a příhody na vnitřní strany desek a na prázdné listy modlitebních knih a kancionálů, tento zapisovatel připadl na myšlénku jinou. Označovati místa násilné nebo vražedné a neobyčejné smrti křížem jest dosud zvykem lidu na Moravě západní. Před několika málo lety nalezen byl v lese myslivec mrtev, bylť bezpochyby od pytláků zastřelen. Na místě onom postaven byl kříž z litiny na kamenném podstavci, jakých nyní vůbec se užívá.
1) Kopci tomuto říká zdejší lid Husperk, změněné místo správného Hutberk, což jest starobylá stráže nebo strážnice, k čemuž i poloha. tohoto kopce ukazuje.

J. F. Svoboda, Památné kameny na moravském Horácku - Věstník Československého zemědělského musea, Praha 1937, str. 70: 1805: (?): na obecní louce Obora u Dl. Brtnice [Tt] pod silnicí stojí plochý kámen podoby téměř čtverečné, an je nad zemí 55 cm vys. a 52 cm šir. a má oba horní rohy mírně zatupeny. Na straně k vesnici je vytesán jednoduchý vypuklý kříž. Na tomto místě byl prý přepaden r. 1805 oddíl Napoleonovy gardy rak. kyrysníky a kapitán byl zabit a na tom místě před očima rytmistra zakopán.22
Pozn. 22 - V [7.] pověst prý podle zápisu na zadní straně zaskleného obrázku, není však uvedeno, z které doby zápis pochází; zdá se, že je to pověst uměle upravená. Místní obyvatelé nyní vypravují, že byl v těch místech pochován padlý vůdce švédského oddílu, jak prý by bylo možno přečisti z nápisu na kameni, kdyby někdo zašlá a lišejníky zarostlá písmena očistil.

E. Schwab, 100 alte Steinkreuze und Kreuzsteine, Igel-Land 1935, č. 61: Im Winfel zwischen Shelletauer Strasse und Ortsteich. Kreuzstein

V. Navrátil, Mezníky, smírčí kříže, milníky a Boží muka, 1985, č. 10: Jednostranně tesaná kamenná deska. Již špatně čitelný reliéf kříže. Pod pravým ramenem kříže svisle položen meč čepelí k patě desky. Deska byla "znovuobjevena" při budování komunikací v obci; Při vyzvednutí byla zlomena. Nyní je položena na podstavci v centru vesnice.

Z. Procházka, † V. Navrátil, Staré kamenné kříže a křížové kameny okresu Jihlava, Vlastivědný věstník moravský, r. 1996, č. 2, str. 136-154: Křížový kámen leží na betonovém podstavci ve středu obce, nalevo od silnice vedoucí na Hladov. Deska byla nedávno znovu objevena a při zvedání zlomena . Mělký reliéf zobrazuje kříž, pod jehož pravým ramenem je vytesán meč. Pověsti o kamenu uvádí F. Šilhavý 1897, 250-251. (Vc 100 cm; Š asi 50 cm)

Z. Jaroš, Pamětní kameny na Jihlavsku, Jihlava 2003, č. 11