Úsov 0644

Zvětralý pískovcový kříž s velmi obroušenou hlavou. Jedno rameno je ulomeno a obroušeno, jako i zmíněná horní část. Jak uvádí J. Havelka na základě zprávy J. Hlocha, „lidé totiž na kříži v poli stojícím brousívali srpy a nože“. Dále uvádí, že jsou na „přední straně viděti dvě a dvě souběžné rýhy“. Spodní část, ulomená, chybí. A. Lang v roce 1961 psal, že byl kříž v roce 1959 „přeražen při úpravě půdy a proto jej přemístili na faru“. V rámci popisu kříže uvádí: „Poněvadž byl téměř až po příčná ramena zapadlý v zemi, není celková výška kříže zatím známa; uvažuje se však o vykopání a uložení i části zbylé v zemi. Přemístěná část je 56 cm vysoká, s jen jedním ramenem v délce 45 cm; po druhém vodorovném a horním svislém rameni zůstaly během staletí jen nepatrné pahýly. Tloušťka kamene měří 25 cm. Jsou na něm patrny rýhy prý od toho, jak si na něm ženy brousívaly motyky při okopávce řepy; jinak nemá žádných rytin.“ Pozn. Alois Franz v roce 1893 uváděl výšku kříže 66 cm. Jaká byla skutečná výška kříže již nezjistíme, neboť k vykopání zbylé části a spojení kříže v jeden celek očividně nedošlo.

Stejně jako i jiným křížům, ani tomuto se nevyhnulo několikeré stěhování. Co se týče předpokládaného původního umístění kříže, máme k němu řadu nejednoznačných zpráv, které však v celkovém kontextu mohou dát odpověď, kde kříž až do konce 50. let 20. století stával.

Jan Havelka na základě zprávy bohoslovce a hudebního skladatele Jana Hlocha v roce 1885 uváděl, že se kříž nalézá „na severozápadní straně Úsova „za humny“, vedle cesty vozné na mezi“. Říd. uč. Jakub Lolek na základě zprávy svého syna uvedl (1913), že se kříž nachází „při cestě záhumenní“, nedaleko rozcestí. Historik Václav Burian (1957) přímo uváděl, že se kříž nachází na „severním okraji Úsova za statkem čp. 46“. Tento údaj potvrzuje i již výše zmíněný Adolf Lang (1961), který jej na tomto původním místě ovšem uvádí jen jakožto zprávu minulou: „kříž stál v mezi u polní cesty, za humny usedlosti čp. 46“. Na závěr jsem nechal údaje, jež bezpochyby na základě vlastního pozorování zapsal kunsthistorik, architekt, Alois Franz roku 1893. V rámci umístění uvádí, že se kříž nachází „na východním konci Úsova u silnice směrem na Stavenice na rohu malé náhorní plošiny“. Velmi zajímavý je ovšem plánek umístění kříže, který nakreslil pod vyobrazení vlastního kříže - je to v tomto případě unikum, žádný jiný objekt takto nezachytil. Co se týče umístění kříže na „východním konci Úsova“, půjde patrně o chybu - nalézal se na západním konci. Ostatně to potvrzují další uvedené zmínky. Co se týče uvedené cesty ve směru k obci Stavenice, jež se nachází jihozápadně od Úsova, ta je doložitelná. Pokud se podíváme na dnešní mapu, tak ji sice nenajdeme, ale nalezneme ji na mapě stabilního katastru z roku 1834 a následně císařských otiscích z téhož roku. Cesta vedla mezi poli a u dodnes zachovalé boží muky (stále na katastru obce Úsov) se dělila - cesta vlevo vedla směrem na Stavenice. Ona cesta patrně zanikla v době zcelování polí a dnes ji tak připomínají jen zmíněná, památkově chráněná, boží muka stojící uprostřed polí.

Záhumenní cesta je historická obvodová komunikace vedoucí za humny (zahradami, stodolami a dvory) vesnických usedlostí. Bývá hranicí mezi zastavěnou částí obce (intravilánem) a okolními poli či loukami. V tomto případě byla onou záhumení cestou míněna bezpochyby dnešní ulice Nerudova, která procházela i za pozemkem patřícím k zmíněnému č. 46 (parc. č. 98). Pozn. Dům se nachází na hranicích s býv. židovským městem (viz též zmíněné mapy Úsova - Aussee). Zde se již dostáváme k plánku A. Franze. Ten kříž vyznačil na místě mezi poli (Feld) a zahradou (Garten). Od domu č. 46 vedla v minulosti cesta mezi zahradami patřícími též k danému číslu - to je snad ta spodní část na plánku A. Franze - vyústění oné cesty k záhumení cestě. Dnes u této někdejší cestičky najdeme domy čp. 313 a 314. Pokud je tato hypotéza správná, stával kříž na mezi jednoho z polí (1175-1177) a zahrady patřící k čp. 183 (parc. č. 100) - tedy někde zde: 49.8002778N, 17.0080556E.

Z místa u pole, jak píše A. Lang roku 1961, byl přelomený kříž přemístěn roku 1959 na faru, kde byl uložen. Zde pak ležel řadu let. Kdy byl umístěn ke kostelu sv. Jiljí není známo. Víme jen, že jej tam našel 2. srpna 1989 sochař a spisovatel Vladimír Preclík. Kříž vyfotografoval a v rámci umístění napsal: „při kostelu na jihozápadní straně poblíž umělé jeskyně Hory Olivetské zarostlý travou“. Patrně roku 1998 či začátkem roku 1999 byl kříž opět stěhován - od kostela na nádvoří zámku. Zde, schovaný pod stromem u objektu zvaného kočárovna, se nachází dosud. V archivu SPVKK je uložena zpráva historika Jiřího Ošance, který o přesunech uvedl, že se kříž „původně povaloval za kostelem, odkud byl přemístěn na prostranství před kostelem, v podstatě na náměstí městečka. Pana Pavlíčka ovšem rozčílilo, že památku zde značkovali místní pejsci, a tak se postaral o další stěhování.“ Pan Pavlíček byl tehdejší úsovský kronikář. Kastelánkou zámku byla v té době paní Gertruda Pelikánová a snad tedy na základě i jejího přičinění byl kříž přemístěn na nové místo.

Zámek je majetkem města Úsov, lovecko-lesnické muzeum na zámku má v nájmu Vlastivědné muzeum v Šumperku. Případná návštěva kříže je s ohledem na jeho umístění tedy limitována otevírací dobou objektu - viz: https://muzeum-sumperk.cz/oteviraci-doba-a-vstupne/#usov 

První popis kříže a jeho umístění vnáší do literatury Jan Havelka (1885) na základě mu došlého listu. Píše: "Zvláště nápadným podobou svou jest úsovský kříž (viz obr. 3.), jejž vykreslil a popsal p. J. Hloch, bohoslovec, rodák polejský. Kříž ten nalézá se na severozápadní straně Úsova (okr. pol. Zábřeh) „za humny“, vedle cesty vozné na mezi. Výška jeho nad zemí obnáší asi 0.5 metru. Jedno rámě jest ulomeno a obroušeno, jakož i hořejší část kříže. Lidé totiž na kříži v poli stojícím brousívali srpy a nože. Na přední straně viděti dvě a dvě souběžné rýhy." Alois Franz v roce 1893 k umístění píše, že stojí "Na východním konci Úsova u silnice směrem na Stavenice na rohu malé náhorní plošiny." Pozn. cesta na obec Stavenice se nachází na jihozápadní straně Úsova.

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Sumperk/Usov.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)