Mohelnice 0643

Kříž je tesán z hrubozrnného pískovce bez nápisů a rytin; jediná, dosti mělká a krátká šikmá rýha na přední straně kamene je neznámého původu a pravé příčné rameno je otlučeno. 

Jak je při pohledu na kříž zřejmé, je poněkud podivného tvaru. Karl Ledel (1933) uvádí, že spodní část kříže byla patrně již v minulosti oddělena a zůstala na neznámém (původním) místě kříže. Tuto horní část kříže popisuje: "je jen 56 cm vysoký, 23 cm silný a má délku ramene 73 cm. Hlava a jedna část ramene jsou značně opotřebované, jako by po ní přejelo mnoho vozů, což se možná stalo. Nemá žádnou kresbu, nápis ani dataci."

Pozn. Kříž je umístěn v Muzeu Mohelnice, jež je pobočkou Vlastivědného muzea v Šumperku, ve stálé expozici - Z dějin Mohelnicka. Nutno podotknout, že pořizování obrazových záznamů vystavených děl ve stálých expozicích je zakázáno. Výjimky povoluje ředitelka Vlastivědného muzea v Šumperku.

Otevírací doba muzea viz: https://muzeum-sumperk.cz/oteviraci-doba-a-vstupne/#mohelnice 

Původní umístění kříže není známo. Jak uvádí Karl Ledel, byl kříž objeven roku 1923: "Pan Morawek také upozornil na dosud nezaznamenaný kamenný kříž. Ten byl nalezen v roce 1923 v Zuckově cihelně v Mohelnici při kopání hlíny směrem k silnici Mohelnice-Moravičany a předán místnímu muzeu, které jej vlastní dodnes." Ona Zuckova cihelna se nacházela zhruba v místech nynějšího Penny Marketu. Kronikář, historik Mohelnice, Eduard Teichmann k umístění kříže uváděl, že býval "na Moravičanské ulici poblíž cihelny Zuck". Šlo tedy o dnešní ulici Nádražní-Družstevní. Karl Ledel v rámci nálezu psal, že spodní část kříže zůstala patrně na místě původního místa kříže, které je ovšem neznámé. Jak píše: "Místo, kde byl nalezen, tedy není jeho původním umístěním." Kříž nemá na svém těle žádné znamení, ani letopočet. Také prameny o něm mlčí.

Jak psal již Karl Ledel (1932), a potvrdil to i Eduard Teichmann (1935), byl kříž předán okresnímu muzeu. Zde byl pak umístěn v chodbě muzea. Pozn. tehdejší muzeum se nacházelo na dnešním náměstí Svobody. Teprve po zakoupení budovy býv. fary (Kostelní nám. 938/3) v roce 1957 a její následné adaptace pro potřeby muzea byl spolu s dalšími sbírkami přemístěn i kříž sem (muzeum otevřeno na novém místě roku 1960). Nedlouho poté, roku 1963, byl kříž teprve zapsán do sbírek mohelnického muzea (inv. č. H 4277). Roku 1966 přešlo muzeum v Mohelnici pod správu Vlastivědného muzea v Šumperku. 

Kříž byl po přestěhování umístěn na dvoře muzea. Zde jej 21.7.1989 nalezl i ak. sochař Vladimír Preclík. Kříž vyfotografoval a do své knihy nazvané "Kameny pokání" (1992) k němu sepsal pohádkový příběh nazvaný "Kvartálník". Na konec vyprávění připojil bezpochyby osobní vzpomínku: "Bušil jsem na dveře městského muzea v Mohelnici. Dozvěděl jsem se, že tam před lety ukryli nízký, hodně rozpřažený kamenný kříž, aby ho někdo při moravičanské silnici nezničil. Rádi mi ho ukázali. Byl masivní, pískovcový. Na jeho přední straně od levého ramene šikmo vzhůru šla dost hluboká rýha, jako by do ní někdo zoufalý zaryl knejpem." Později byl kříž přesunut dále do dvora pod vysokou břízu. Ta musela být pokácena a kříž tak byl přemístěn do depozitáře (nejpozději v dubnu 2014), kde měl zůstat. Nakonec však bylo rozhodnuto jej umístit do stálé expozice - Z dějin Mohelnicka, kde se nachází i dnes.

Lidová slovesnost o kříži mlčí. Eduard Teichmann předpokládal, že jde snad o smírčí kříž.

Vladimír Preclík do své knihy nazvané "Kameny pokání" (1992) ke kříži sepsal pohádkový příběh nazvaný "Kvartálník". Švec Martin Burján se upsal čertu a byl jím následně od kamenného kříže, kde k domluvě došlo, odnesen...

Mitteilungen zur Volks- und Heimatkunde des Schönhengster Landes, roč. 29, 1933, Karl Ledel: Alte Steinkreuze, str. 102

Mitteilungen zur Volks- und Heimatkunde des Schönhengster Landes, roč. 31, 1935 - Eduard Teichmann: Deutsches Recht und Rechtsleben in Nordmähren während des Mittelalters, str. 44

ZVMO (Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci) - Zprávy vlastivědného ústavu v Olomouci, 1961, č. 94, Adolf Lang: Smírčí kříže zvané též cyrilometodějské, a pamětní kameny na Zábřežsku, str. 11

archiv SPVKK v Aši

Mohelnický zpravodaj, prosinec 1990 - Jiří Ošanec: Smírčí kříže v okolí Mohelnice

Vladimír Preclík: Kameny pokání, Melantrich, Praha, 1992, str. 205-210: Kvartálník 

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Sumperk/Mohelnice.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)