Svésedlice 0489

Plochý kamenný kříž s klínovou hlavou a rozšířenou základnou na uměle vybudované skalce z lomového kamene. Na břevnu letopočet 1542 a pod ním po celé délce obrys kopí. 

Kamenný kříž původně stával, jak uvádí Jan Havelka (1885), na začátku obce. Pamětní list k postavení kaple ve Svésedlicích z roku 1899 umístění upřesňuje: „u boží muky na začátku osady při silnici od V. Bystřice vedoucí po levé straně“. Šlo tedy patrně o boží muku (vysoký kamenný kříž), jež najdeme před obcí i dnes. Oblast ležící vlevo od silnice na V. Bystřici je na mapě stabilního katastru z roku 1833 označena jako „U Křiža“ a původně zde byl pravděpodobně kříž dřevěný. Kdy byl nízký kamenný kříž přenesen před někdejší školu, tedy čp. 43 (později úřadovny MNV, knihovna a j. - dnes je v budově hostinec U Lípy), není jisté. Na náčrtku Josefa Kšíra (k nejasné fotografii z roku 1941) byl snad ještě na původním místě (na náčrtku není vyznačena ona skalka - kříž se tyčí přímo ze země), na fotografii otištěné roku 1954 ve sborníku SLUKO je již zachycen na současném místě - na uměle vybudované skalce z lomového kamene. Je ovšem možné, že k přenesení kříže došlo právě onoho roku 1941, či snad dříve (?). Ve strojopisné práci o vlastivědě okresu Olomouc (autor nejasný - snad Karel Slavík, uvedená datace: Ol X.1941), je kříž zmíněn v textu jakožto přemístěný: „Některé tyto kříže byly během doby přemístěny jinam (příkl. u Svésedlic), některých bylo použito za mezníky, jiné zničeny lidmi, kteří cenu a vznik jich nechápali.“ 

Na kříži můžeme spatřit letopočet 1542, zda ovšem opravdu souvisí s dobou vzniku kříže není jisté. V literatuře jsou rozpory v datování kříže způsobené rozdílnou transkripcí 1542 nebo 1547. 

V rámci zprávy v Časopise Muzejního spolku olomuckého se dovídáme, že kříž ve Svésedlicích navštívil v rámci své cesty po archeologických nalezištích prof. Jan Havelka: „Rovněž v měsíci červnu zástupce kustodův přispěním poslance říšského a zemského, veled. p. P. I. Vurma vypravil se do Svisedlic, kdež obádán jest přepamátný kříž kamenný z r. 1542, o němž vzmíníme se ještě obšírněji.“ V září se Jan Havelka ke kříži opravdu vrátil a psal: „Kříž svisedlický na jisto nepatří mezi památky cyrillské, jak již letopočet na něm, nepochybně zároveň s celým křížem vytesaný, prozrazuje. Kříž stojí na začátku vesnice Svisedlic nedaleko Olomouce a vypravují se o něm různé pověsti, jichž tuto nebudu opakovati, poněvadž jsou to zjevně bezcenné smyšlenky. Než, v jedné příčině kříž svisedlický přece jest velmi poučným. Podle poměrné své štíhlosti, zvláště pak podle značné délky ramene dolejšího, které ostatek také již valně do země zapadlo, jest to najisto kříž latinský; avšak hned na první pohled jeví se na něm přece ještě značná příbuznost se staršími kříži byzantské formy, k nimž také kopí, na kříži tom vypodobené, poukazuje. Ze svisedlického kříže tedy patrno, že u nás přechod od nízkých, čistě byzantských křížů ke štíhlým, vysokým křížům latinským, kteréžto poslednější později také obrazem neb sochou umírajícího Spasitele se počaly ozdobovati, velmi pozvolna se dál a že tudíž při posuzování starobylých křížů našich nutno také přihlíželi k tomu, zdaž ten neb onen kříž nepatří do doby přechodní, která jak vidno ani r. 1542 ještě nebyla úplně zakončena. Kýž by ku památným křížům cyrillomothodějským všude po vlasti naší co nejpilněji bylo přihlíženo, a všecko, cokoli k nim se vztahuje, se zaznamenávalo, než pověst lidová o nich upadne do zapomenutí, jakož bohužel stalo se již na místech mnohých.“

V rámci informací je bezpochyby zajímavý „Památní spis založení a postavení kaple ve Svisedlicích“. „Položení se stalo roku 1898 ...“, v roce jubilejním, jak se uvádí. Na čtvrté straně spisu pod nadpisem „Poměry tehdejší doby...“ můžeme číst záznam i o nejstarší památce obce - cyrilometodějském kříži: „Ze starožitností nejpamátnější jest kříž cirillo methodějský s pískovce, s letopočtem 1542 u boží muky na začátku osady při silnici od V. Bystřice vedoucí po levě straně. Určitého dnes o tom kříži nic není, jen dle pověsti nejstaršího lidu, se vykládá, že na tom místě byla šachta to jest společný hrob padlých vojínu. Pravdě podobné to býti může, anžto kříž sám označen jest kopím, a na tom samém místě, při stavbě silnice nalezeny byly ještě zachovalé celé kostry lidské: tak že se souditi dá, že nejspíše mohla se zde na blízku, toho, na kříži naznačeného roku, odehráti zajisté jakás válečná tragedie. Jiného určitějšího se nedá o kříži tom starožitném zjistiti.“ Tento Pamětní spis byl vzat na vědomí a podepsán představenstvem obce 13. února 1899. Kdo jej sepsal není uvedeno - snad starosta obce Antonín Zatloukal.

O kříži psal též vlastivědný badatel, tehdejší farář v Týně nad Bečvou, František Přikryl. Na rozdíl od J. Havelky se Fr. Přikryl přikláněl k cyrilometodějské tradici a ve své knize, vydané roku 1907, uvedl: „Dle kamenného kříže u Svisedlic nedalekých lze tušiti, že sv. Věrověstové tudy se ubírali z Tršic do Velké Bystřice. Stával hluboko v zemi, jsa takto úplně podoben ostatním; je na něm vykřesáno kopí. Celý zevnějšek ukazuje veliké stáří, a letopočet 1542 na něm vyrytý táhne se jistě na událost téhož roku zběhlou. Křesání letopočtu liší se svým způsobem očividně od kopí. Havelka v omyl uveden neobyčejnou jeho výškou a tím letopočtem neměl ho za památku cyrillo-methodějskou.“ Přinejmenším zajímavé je, že v této zmínce uvádí na kříži letopočet 1542 - snad na základě článku a pozorování J. Havelky. V květnu 1908 do Záhorské kroniky vložil svůj článek „Sv. Cyrill a Method v památkách kolem Pobečví a na Záhoří“, kde již uvádí letopočet 1547: „U Svisedlic stojí kamenný kříž na místě sv. misie jejich, byl r. 1547 vyzvednut a letopočet na něm vydlabán na událost neznámou.“ Stejný letopočet uvádí též ve své knize z roku 1933: „U Svísedlic stával kamenný kříž hluboko v zemi zapadlý. Byl vykopán a postaven na místo nynější. Je na něm vyryto kopí z umučení Pána Ježíše a mezi rameny letopočet 1574, snad ze dnů, kdy byl zde ze země vykopán.“ Dá se předpokládat, že byl záměr uvést opět letopočet 1547 a snad chybou tisku, či omylem autora, došlo k záměně dvou posledních číslic. Každopádně proč uváděl letopočet 1547 není jasné. Dá se předpokládat, že sám svésedlický kříž nenavštívil, alespoň o tom nemáme žádnou zprávu. Kromě výše uvedených zmínek se tento kříž v jeho pozůstalosti neobjevuje. 

Snad roku 1941 vyfotografoval kříž ve Svésedlicích etnograf, památkář ing. Josef Kšír. V rámci pozůstalosti v souboru „Smírčí kříže - Sestavení fotografií“ je náčrtek kříže a u něj poznámka foto 1941. Na této skice je kříž zachycen stojící na zemi. Kříži se věnoval i později. V roce 1954 byla ve Sborníku SLUKO, v příloze, reprodukována jeho fotografie kříže. Šlo o obrazový doprovod k článku „Evidenční soupis výtvarných památek v okrese Olomouckém“. V něm jen stručně v rámci křížů zmiňuje: „Nejstarší jsou kříže smírčí, lidově jsou nazývány cyrilometodějské, jsou z 15. a 16. stol.; (...) ve Svésedlicích je datován 1547“. 18. října 1958 kříž J. Kšír podrobně změřil a zakreslil. V rámci článku „Smírčí kříže na území města a okresu olomouckého“ sepsaného 21. října 1958 uvedl: „Před budovou školní, dnes úřadovnou MNV a těsně před školní zahrádkou, na skalce z lomového kamene, stojí štíhlý poměrně dosti vysoký kříž formy latinské z jednoho kusu kamene; je 100 cm vysoký, šířka kamene dole 27 cm, celé hoř. rameno 30 cm dlouhé. Po celé výšce kamene až do středu hoř. břevna je v kameni vyryto kopí s tyčí a uprostřed břevna je letopočet 1547. Vedle skalky stojí stromek, jehož větve úplně překrývají kříž i skalku, takže není vůbec kříž viditelný a marně by jej někdo hledal. Pro datovaní kříže velmi cenná památka smírčího kříže.“ Pozn. zmíněný článek byl částečně pokrácen a uveřejněn v prosinci 1959 v periodiku Zprávy vlastivědného muzea v Olomouci. Byla zde uveřejněna i kresba kříže s rozměry z roku 1958.

Kříž je od roku 1964 zapsán v celostátním seznamu kulturních památek: rejst. č. ÚSKP 37354/8-1947 - smírčí kříž. V památkovém katalogu je letopočet uváděn jako 1547.

Do evidence SPVKK v Aši kříž nechal zanést spisovatel a ak. sochař Vladimír Preclík. Do Svésedlic zavítal v červenci 1988 a v rámci popisu památky uvedl: „Na křižovatce směr Olomouc před budovou staré školy nyní obecní knihovny stojí na uměle vybudovaném skalisku plochý kříž pod mohutnou korunou uschlého stromu. Kamenný kříž z plochého pískovce s letopočtem 1542 a zahloubenou kresbou kopí na přední straně kamene.“ Jakožto důvod vzniku kříže píše: „lidová pověst o zastřelení neznámého jezdce“. Ve své knize věnované křížům na Moravě a Slezsku (Kameny pokání, 1992), kříž zmiňuje v kapitole „Kopí ze Svésedlic“, kde tuto pověst o zastřelení jezdce beletristicky zpracovává.

Uschlý strom byl odstraněn a dnes tak již nic nebrání pohledu na kříž. 

Co o kříži slyšel vyprávět Jan Havelka roku 1885 bohužel nevíme. On sám jen stručně uvedl: „Kříž stojí na začátku vesnice Svisedlic nedaleko Olomouce a vypravují se o něm různé pověsti, jichž tuto nebudu opakovati, poněvadž jsou to zjevně bezcenné smyšlenky.“ 

V pamětním listu k postavení kaple ve Svésedlicích (1899) se uvádí: „Určitého dnes o tom kříži nic není, jen dle pověsti nejstaršího lidu, se vykládá, že na tom místě byla šachta to jest společný hrob padlých vojínu. Pravdě podobně to býti muže, anžto kříž sám označen jest kopím, a na tom samém místě, při stavbě silnice nalezeny byly ještě zachovalé celé kostry lidské: tak že se souditi dá, že nejspíše mohla se zde na blízku, toho, na kříži naznačeného roku, odehráti zajisté jakás válečná tragédie.

Fr. Přikryl (1907) - cyrilometodějská tradice.

Vladimír Preclík (1988) uvádí, že dle lidové pověsti zde byl zastřelen neznámý jezdec. Tuto údajnou pověst poté beletristicky zpracoval v kapitole „Kopí ze Svésedlic“ své knihy Kameny pokání.

Časopis Muzejního spolku olomuckého, č. 6, 6.1885, str. 99: Kronika olom. spolku muzejního

Časopis Muzejního spolku olomuckého. Datum vydání 9.1885, č. 7, roč. 2, str. 131: Kříže cyrrilské a památky jim příbuzné - autor: Jan Havelka

Český lid, ročník II, rok vydání: 1893 - Zprávy archaeologické - Antonín Šolta: Dodatek ku článku o starobylých křížích v okolí Chrudimi, str. 511

Náš domov, sešit 21, datum vydání: 1.11.1895, str. 418: Starobylé památné kříže na Moravě

Státní okresní archiv Olomouc. NAD 590 | Archiv obce Svésedlice. Značka: O 1-62. Karton 1, inv. č. 51 - Církevní záležitosti (zde m. j. "Památní spis založení a postavení kaple ve Svisedlicích")

František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, díl druhý, nákl. Záhorské kroniky, v Týně u Lipníka, 1907, str. 76-77, obr. 42 (kresba kříže J. Havelky) - str. 76

Záhorská kronika, roč. IV., č. 5, květen 1908, str. 34 - píše Fr. Přikryl, z článku „Sv. Cyrill a Method v památkách kolem Pobečví a na Záhoří“ (str. 33-39), kresba kříže J. Havelky na str. 34

František Přikryl: Památky sv. Cyrila a Metoda. V Praze-Břevnově: Matice Svatoklimentská, 1933, str. 40

Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc. Název fondu: Frel Antonín. NAD 1591 | Frel Antonín. Značka: Frel - ZK. Karton 27, inv. č. 627 - Strojopis práce o vlastivědě okresu Olomouc 

Sborník SLUKO, oddíl B, II/1954, str. 102: Josef Kšír: Evidenční soupis výtvarných památek v okrese Olomouckém - v obr. příloze fotografie (obr. č. 1)

Státní okresní archiv Olomouc. Název fondu: Kšír Josef. NAD 528 | Kšír Josef, Ing. Značka: M 8-55. Karton 22, inv. č. 206: Smírčí kříže na území města a okresu olomouckého, 1958

ZVMO (Zprávy vlastivědného muzea v Olomouci), prosinec 1959, č. 80, Josef Kšír: Smírčí kříže na území města a okresu olomouckého, str. 35 (kresba str. 37)

Státní seznam nemovitých kulturních památek: okres Olomouc a městská památková rezervace Olomouc / uspořádal Leoš Mlčák, Olomouc: Okr. stř. státní památkové péče a ochrany přírody, 1982, str. 89

archiv SPVKK v Aši

Vladimír Preclík: Kameny pokání, Melantrich, 1992, str. 187-190: Kopí ze Svésedlic

Sborník Státního okresního archivu Přerov, č. 1, roč. 8, datum vydání: 2000 - František Hanák: Starobylé kamenné kříže a křížové kameny v širším okolí Přerova 

https://www.svesedlice.cz/historie - popis kříže od svésedlického bývalého místostarosty Stanislava Zavadila

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Olomouc/Svesedlice.html 

vložil: Oldřich Dvořák (2026)