TŘEBÍČ 0567

Mohutný žulový kámen se širokou základnou ve tvaru jehlanu .Kámen je hodně moc pečlivě opracovan.Nahoře na vrchu má vytesaný malý křížek a pod ním reliéf podkovy.Pod podkovou je velký latiský kříž s nápisy IHS  (Jesus honimiinum Salvator), letopopočet 1628 a tři písmena -  BGF(?) Pod břevny kříže má dále reliéfy - vlevo je bednářské tlukátko a vpravo kladivo.Pod letopočtem 1628 na kříži je vyryto písmeno T.Pod ním V W FB 28.Spodní hrana kamene je uražená.Kámen je památkově chráněněn.Stojí na místě bývalého popraviště, kámen se stal znakem hrdelního práva města Třebíče.Před tímto kamenem byli zločinci trestáni na hrdle (stětím mečem).

Jan Dokulil ve své publikaci "Náš kraj v pověstech a lidovém vyprávění" píše, že na kameni jsou vytesána velká písmena F.K.F.B. a ty dle něho mají prý značiit jména městských rychtářů v roce 1628 a to - Františka Kamenického a Františka Berovského.

Kámen stojí ve Znojemské ulici v blízkosti repliky Božích muk.Původní raně barokní boží muka byla v roce 1975 zničena nákladním autem a zbylo z nich jen pouze torzo.Kámen byl později v roce 1981 vytažen a odvezen do třebíčského zámku,kde ležel pohozený na trávě v parku až do devadesátých let.Boží muka byla obnovena zásluhou primáře Veselého a jeho přátel v roce 2005.Tzv.Kovářský kámen se tedy vrátil zpět na své původní místo,ale ne úplně celý.Při manipulaci s ním,možná při převozu na "multikáře",byla uražená jeho levá spodní hrana.

Pověst vypráví o jednom silném kováři, který se jednou kdysi dávno v místním hostinci zvaném "Na Kocandě "vsadil s jedním dalším silákem,že vytrhne že země památný kámen který stál od nepaměti na Podklášteří a donese jej přes celé náměstí Jihlavskou bránou,pak Vídeňskou bránou až na popraviště směrem před obec Střítež..Dlouhou cestu do táhlého kopce za doprovodu mnoha diváků kovář zvládl a vlastně sázku vyhrál... Kámen skutečně na zádech na popraviště donesl,jenže se když přišel na místo,tak padl vysílením a na místě zemřel.

A. Franz - Alte Steinkreuze und Kreuzsteine in Mähren, MITTH (1893,1899, č. 80: Steht unmittelbar bei Trebitsch an der Straße nach Jarmeritz)

hoch 1,40 unten breit 0,70 dick: Krone 0,18 90 Cm. unterhalb beim rückwärtigen Absatz 0,25 unten 0,43

W.

1. Ein athletischer Schmeid hat einst gewettet, diesen Stein von der nordwestlich von Trebitsch stehenden Kneipe "Kocanda" (verballhornt aus "Gott sei Dank") bis nach Štřítež zu tragen, stürzte jedoch hinter Trebitsch todt nieder. Derselbe Stein sei dann an dieser Stelle aufgestellt und mit dem Handwerkszeichen des Schmiedes, dem Hufeisen, bezeichnet worden.

2. Gränzstein des Halsgerichtsrayons von Trebitsch.

F. K.

J S

B 6 F

R p

1828

T

V W

16 F B 23

aus späterer Zeit.

S.S. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku - František Přikryl (1907)

 Památné kameny na moravském Horácku - Věstník Československého zemědělského musea, Praha - J.F.Svoboda (1937) -"1628: u města Třebíče na silnici k Jaroměřicím kámen nepravidelných tvarů (obr. 10), vysoký 140 cm, dole široký 70 cm, tloušťky různé; výzdoba, nápis a vročení patrno z obrázku. 13 Snad i toto je nějaká památka pobělohorská."

Pozn. 13 - Kámen vyobrazil Franz [8.] kresbou a Přikryl [12.] reprodukcí fotografie. Franz četl nápis: F. K. J. S. (je to známý, monogram IHS), P G F, Rp 1828, T V W (je to asi správně městský znak), 16 F B 23 a zaznamenal pověst, že silák kovář vsadil se, že donese tento kámen z „Kocandy" do Stříteže, za Třebíči však klesl mrtev; proto je na kameni podkova(?). Podle jiné domněnky je to hraničník třebíčského hrdelního práva. Přikryl považuje nástroje po stranách kříže za nástroje umučení Páně a písmena i letopočty (na jeho reprodukci jsou oba 1628) za mladší, protože jeví kamenickou zručnost. Od Franzovy publikace se pověst v různých obměnách traduje (viz na př. H-P roč, II. č. 6-7, kde je opět jiný popis památky a obě vročení 1828).

J.F.Svoboda - Okolí Horácké osady (1937)

Jan Dokulil - Náš kraj v pověstech a lidovém vyprávění (1991)

Památné kameny a pověsti na Třebíčsku -Eman Nožička a kolektiv autorů (2010)

Soukromé archívy Emana Nožičky a Pavla Chatrného 

Miroslav Matoušek - Třebíč objektivem Františka Veselého (2025)

Kamenné kříže a křížové kameny okresu Třebíč - Pavel Valenta a Pavel Izdný (2023)

Kamenné kříže Čech a Moravy - kolektiv autorů (1997)

Vložil Pavel Chatrný a Bohuslav Dokulil (2026)