Choceň (ev. pod vsí Dvořisko) 0827

Pískovcový kříž s rameny zaoblenými erozí, vychýlený dopředu. Na přední straně je svisle od hlavy dolů vryp úsečky, kterou v polovině břevna protíná vodorovná úsečka, na jejichž koncích jsou ještě krátké svislice, takže vytvářejí tvar křížkového kříže.

Výška kříže se uvádí kolem 70 cm, Josef Matějka uváděl celkovou výšku kříže po odhrabání 110 cm. 

Pozn. Kříž je evidován pod vsí Dvořisko, ale katastrálně stojí již na území města Choceň, jejíž je ostatně ona ves součástí.

Kříž je vyznačen na okraji mapy Chocně z roku 1803, kde je poznámka "kamenné kříže". 

Ve sbírkách Orlického muzea v Chocni jsou uloženy tzv. Tomkova tabla - historické dokumentární listy, které obsahují textový popis i fotodokumentaci mapující historii města Choceň. Vyhotovil je choceňský lékař, vlastivědný badatel a sběratel MUDr. Vincenc Tomek (1865–1928). V nich by měla být zmínka i o tomto kříži.

Zatím první známou publikovanou zmínku o křížích mezi Chocní a Dvořiskem najdeme v Soupisu památek (okres vysokomýtský), jež sepsal roku 1902 historik Zdeněk Wirth. O křížích činí zmínku: "Dva kříže t. zv. Cyrillomethodějské (na cestě k Dvořisku u silnice v lese), hrubě z pískovce tesané." Tento kříž pak popisuje slovy: "Kříž na pravo do země zapadlý, 0.60 m šir., 0.30 m silný; na přední straně vyryt dvojnásobný latinský kříž." Součástí je též kresba kterou jednoznačně můžeme spojit s tímto křížem. 

Farář v Týně nad Bečvou František Přikryl na základě písemného sdělení od hřbitovního kněze Františka Starého ve své druhé knize o "cyrilometodějských křížích" uvedl: "Vdp. P. František Starý, duchovní správce v Prostějově, sdělil dne 24. VII 1907, že v jeho rodném kraji jsou kamenné kříže: při silnici z Vysokého Mýta do Vraclavy; u Dvořiska v lese jsou dva nedaleko sebe; jeden stojí při silnici z Vys. Mýta do Chocně; jiný stojí v úvoze u Bošína nedaleko Chocně; jiný v »zádušním lese« u Rájce při cestě z Chocně do Kostelce nad Orlicí; jiný u Mostku mezi Brandýsem nad Orlicí a Hemžení u Chocně. Pravděpodobně jsou i východní Čechy pokryty těmito památkami z první doby křesťanské."

Kříž u Dvořiska zachytil též josefovský cukrář a vlastivědný badatel Josef Matějka. Kříž je zachycen na jedné desce maleb křížů, jež byla, snad z pozůstalosti, předána Městskému museu v Josefově a z něj se poté dostala do vlastnictví Městského muzea v Jaroměři. Ze kdy malby na deskách pochází není zcela zřejmé, ale patrně z 2. poloviny let 20., nebo první části 30. let 20. století. Nesporně zajímavá je výška kříže kterou Matějka v rámci poznámky u malby uvádí: 110 cm. Kříž je označen: Choceň u Vys. Mýta. Což jak bylo zmíněno, souhlasí s dnešním určením polohy. Co se týče výšky, ta, jak píše na jednom z obrazů, je měřena z hloubky země, která se odhrabala. V současnosti údaj nelze potvrdit, ani vyvrátit.

Zmínka o kříži za Dvořiskem se činí též ve zprávě v Národních listech z 13.9.1940. Zde, v rámci sloupku "Vysočina na úsvitě křesťanství" se činí zmínka o několika křížích. m. j. i tomto, v Hemži a Vys. Mýta: "Také na Vysokomýtsku těsně u silnice za Dvořiskem směrem k Chocni, stojí podobný kříž! Jiné uvidíme u Hemži a na cestě z Vys. Mýta k Vraclavi u rozcestí. Cyrilometodějské kříže se ve větší míře vyskytují zejména na Moravě, kde je lid nazývá „baby“. V Čechách se bohužel věnovalo těmto památkám jen málo pozornosti."

Miloslav Pekař v "Památkách okresu Ústí nad Orlicí" kříž též zmiňuje a předpokládá, že jde o starý hraniční kříž: "Mezní kříž z 12. století vymezující rozlohu obce při výpadových cestách. Významný topografický doklad."

Roku 1964 byl zapsán v celostátním seznamu kulturních památek: rejst. č. ÚSKP 30866/6-3913 - Cyrilometodějský kříž. Kříž byl sice označen jakožto "cyrilometodějský", ale předpokládala se jeho funkce hraniční. Jaroslav Klazar (28. 6. 1961) v rámci pův. ev. listu památkového katalogu uvádí, že jde o „mezní kříž ze 16. století vymezující rozlohu obce při výpadových cestách - významný typografický doklad“. Zajímavá na tomto ev. listu je ovšem vložená fotografie zobrazující zatím neidentifikovaný křížový kámen.

Zda jde opravdu o staré hraniční kříže, nebo byl jejich prvotní účel jiný, nelze říci. Ovšem pověsti jež oba kříže spojují ví své. 

Jak podotýká Jaromír Baborák: "Většina křížů které stojí poblíž sebe, má stejnou legendu. Buď soubojovou nebo pytláckou." Ani v tomto případě tomu není jinak. Podle jedné pověsti zde při vzájemné přestřelce zahynul myslivecký mládenec a pytlák. Podle druhé zde zahynuli dva myslivečtí mládenci, kteří se zamilovali do stejné dívky a svedli o ni souboj. 

Zdeněk Meduna v "Pověstech z Chocně a okolí" podle vyprávění Marie Prudičové zaznamenal příběh o souboji dvou mysliveckých mládenců takto:

"V choceňském obecním lese u Dvořiska, kde se říká V Hrobce, stojí dva cyrilometodějské nízké nachýlené smírčí kamenné kříže (dle Tomka zvané „baby“), jeden od silnice vpravo, druhý vlevo. Ten bližší ke Dvořisku, stojící nalevo od silnice, má jedno rameno udrolené. Nikdo neví, kdy byly postaveny, ale vypravuje se o nich následující pověst. Dva myslivečtí mládenci se zamilovali do jedné dívky. I když byli dobrými přáteli, nechtěl se jí ani jeden vzdát. Po dobrém se dohodnout neuměli, proto si řekli, ať rozhodne osud, čí děvče bude. Oba byli znamenití střelci. V lese odměřili určitou vzdálenost. Přiložili pušky k líci a současně vystřelili, oba trefili dobře. Na místech, kde utichla jejich srdce, byly postaveny tyto smírčí kříže."

mapa Chocně z roku 1803, na níž je vyznačen a popsán "Cyr.-Meth. kříž": https://geoportal.chocen-mesto.cz/marushka/default.aspx?themeid=10&MarUid=BE92BB23 

Soupis památek historických a uměleckých v království Českém: 16. Politický okres vysokomýtský, 1902, str. 33, popisuje Zdeněk Wirth

Český lid, ročník XII, rok vydání: 1903, str. 252: „Cyrillomethodějský“ kříž u Chocně.

František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, díl druhý, nákl. Záhorské kroniky, v Týně u Lipníka, 1907, str. 231 (poznámka pod textem)

Městské muzeum Jaroměř, 11/85 inv. č. 5157, kříž na výřezu - deska č. 1, autor malby na desce Josef Matějka, cca 20-30. léta 20. století

Národní listy, č. 249, roč. 80, 13.9.1940, str. 3: Vysočina na úsvitě křesťanství, autor pod zkratkou "kz"

Miloslav Pekař: Památky okresu Ústí nad Orlicí, Ústí nad Orlicí: Odbor kultury ONV, 1969, str. 25: Choceň - 7. Cyrilometodějský kříž - (2 ks).

Zdeněk Meduna: Pověsti z Chocně a okolí, vydal OFTIS Ústí nad Orlicí, 2002, str. 47: Kříže u Dvořiska

Jaromír Baborák: Smírčí kříže z okolí Chocně, Orlické muzeum v Chocni, 2004, str. 11: Dva kamenné kříže mezi Chocní a Dvořiskem

Český rozhlas, 22. únor 2019, autor: BAL (Víta Balcarová) - https://strednicechy.rozhlas.cz/v-okoli-chocne-muzete-narazit-na-sedm-tajemnych-smircich-krizu-ke-kazdemu-z-nich-7767099 

Choceňský zpravodaj, srpen 2020, str. 22: z článku: Procházka nebo projížďka po smírčích křížích

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Usti_nad_Orlici/Dvorisko.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)