Luby (Klatovy-Beňovy) 0259

Při staré cestě z Lubů do Lomce, na hranici katastrů obcí Luby a Beňovy (část Klatov).

1939 zmiňuje se o něm Rudolf Kepka v článku: Před námi za klatovskými věžemi rovina "Bubnování". Stával tam v polích na mezi nízký kamenný kříž, do země stářím na křivo zapadlý se zakulacenými rameny. "Báby" říkali takovým křížům. Jsou prý byzantské, z doby působení Cyrila a Metoděje.

1985 evidován SPVKK - Z. Procházka. V kartě kamene píše: 1 km jižně od města Klatov, v podstatě naproti klatovské železniční zastávce. Odtud vedla cesta, znatelná dnes v poli jen podle stromů, kolmo na cestu z Lub do Lomce. V místech, kde se cesty stýkaly, v místech "na vdolečku" stojí kříž.

1987  29. 12. prohlášen za kulturní památku.

Píše o něm na webu SumavaNet Jiří Strašek: Středověké právo vycházelo z církevního kanonického práva. Jeho základem byla křesťanská zvěst o ukřižování Ježíše Krista, který právě na kříži zemřel za naše hříchy a tak přinesl oběť nejvyšší. I když se domníváme, jak byl středověk krutý, nebylo tomu tak vždy. Člověk, který z nějakého důvodu spáchal hrdelní zločin, měl možnost přeci jenom popravě uniknout. Musel se ale předem dohodnout s rodinou oběti ve smírčí smlouvě o způsobu odškodnění a na vlastní náklady a sám vytesat do kamene nebo z kamene znamení kříže a umístit jej na místo svého zločinu. Jedno takové tajemstvím obestřené místo se nachází i v blízkosti Klatov. V archivu muzea se nám podařilo dohledat vyprávění lubských obyvatel, zachycující doposud neznámou pověst. Kdysi dávno vedla z Bavor kupecká cesta, která procházela Lomcem do Lub u Klatov a dále pak do vnitrozemí Čech. Na návršíčku za Lomcem, zvaném "Na rozpíčku", tam byla podle dávných pramenů prolita lidská krev. Jednoho dne tam kočí údajně utloukl malého chlapce – pohůnka, a to kvůli většímu rozpíčku (rozpíček - dnešní rozpek nebo placka). Muselo to být ale dávno, ještě před husitskou dobou. Kříž je již značně omšelý, což dokládá jeho stáří. Na straně k bývalé cestě je vytesáno znamení kříže, nikoliv meče a na zadní straně je číslice 22. Až někdy půjdete procházkou touto silnicí a uvidíte to místo s křížem, vzpomeňte na toho nešťastného chlapce i kočího. Děkujeme panu Janu Jirákovi z Vlastivědného muzea JUDr. Karla Hostaše za laskavou pomoc s vyhledáním archivních materiálů - vyprávění lubských obyvatel.

2025 píše Vskt na mapy.cz: SMÍRČÍ KŘÍŽ NA BUBNOVÁNÍ je velmi starý monolitický kamenný kříž, s nevýraznou hlavou a rameny, na čelní straně s reliéfem kříže (nikoliv meče) a na zadní straně s novodobým číslem 22. Má rozměry 82x45 cm a památkově je chráněn od 15.1.1988 poté, co jej tu během 80.let 20.st. v polích nalezlo a znovu postavilo několik místních občanů - historických nadšenců. Možná se spíše jedná o křížový kámen, což je reliéf kříže vytesaný do hrubě opracovaného kamene, který má jako tento jen částečný a ne úplný klasický „křížový" obrys a tvar.

KEPKA, Rudolf. V rodném kraji: probuzení duše a posila srdcí. In: České slovo 11. 4. 1939. Praha - Melantrich.

č. 4-4301, Smírčí kříž - zápis do státního seznamu kulturních památek. https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=750383

STRAŠEK, Jiří. Smírčí kříž mezi Lomcem a Luby u Klatov označuje místo dávné vraždy. ŠumavaNet.CZ. https://www.sumavanet.cz/smirci-kriz-mezi-lomcem-luby-klatov-oznacuje-misto-davne-vrazdy.s-10471-REALHI

Vskt. Smírčí kříž Klatovy-Luby. mapy.cz. https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&id=2058924&x=13.2802599&y=49.3730754&z=15&ovl=8

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Klatovy/Lomec.html