SLAVIČKY 0340

 ČR - mapa SPVKK  Na mapu  Na databázi bodů
© Bohuslav Dokulil 26.1.2026
 Poloha

Souřadnice 49,1759338 | 15,9677695

Viditelnost Veřejné

QR kód Mapy.cz
QR kód Google Maps
Identifikátor 0340
Typ Křížový kámen
Stav Existující
Rozměry Výška 85 cm, šířka 52 cm, tloušťka 14 cm
Region (okres) Třebíč (Česká republika>Vysočina>Třebíč)
Datace 1534
Rok nálezu, okolnosti
Evidence NPÚ Hlavní odkaz https://www.pamatkovykatalog.cz/x-https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/smirci-kamen-158609
Jiný odkaz https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/smirci-kamen-158609
Popis objektu

Jednostranný žulový křížový kámen se zakulacenými rohy a zaoblenými hranami. V horní polovině plochy je sedm řádků rytého textu: „LETA BVOZIHO / 1534 WZOT / A PO SWATEM / WACLAWIE / SABIT GEZT / TUTO JANSA / A “.

( LÉTA PÁNĚ 1534 ZAJAT A PO SVATÉM VÁCLAVU ZABIT JESZT TUTO JANSA )

Pod nápisem je v kruhovém poli reliéf menšího řeckého kříže.

V současné době je považován za nejstarší historickou památku obce.
Kámen je od 3.5.1958 památkově chráněn.

Historie objektu

Tanto památný kámen je v současné době nejstarším datovaným křížovým kámenem na okrese Třebíč. Dříve stál v poli u Silničního rybníka při silnici směrem k Dalešicím. Pak začal majiteli pole,panu Kotrbovy (rolníkovi z Čížova) překážet při obdělávání pole a tak ho odvezl k sobě domů.Okolo roku 1946 se už kámen nacházel ve školní zahradě,kam ho na popud vedení školy odvezl statkář J.Doležal že Střížova.. Později byl postaven před budovou školy. Při bourání zdi byl nešťastnou náhodou přeražen. V současné době je kámen spojený maltou. 

Pan František Peštál st. ve svých poznámkách uvádí přepis textu kamene se jménem Jan Sala. V textu se objevuje záměna písmen S a Z. Je možné, že se tato záměna týká i příjmení Sala (Zala?).

Opis z Hospodářského deníku 21.4.1939 -

Památný kámen u Slavíček

V časopisu a hospodářský Věstník okresu třebíčského a náměšťského roč.6 str. 6 jest článek od pana J.D. nadepsaný „Památné kameny v našem kraji“. Ve stati „Kámen v poli“ jest nesprávně napsáno že nedaleko vesnice Slavíček poblíž silnice do Dalešic stojí v poli přes metr vysoký kamenný pomník s nápisem, který hlásá, že na tomto místě roku 1534 byl zabit mlynář Hamža. Místo, kde kamenný pomník stával, jest uvedeno správně, nikoliv však nápis, který hlásá, že na tom místě roku 1534 byl zabit mlynář Hamže. Rovněž není pod nápisem v kamenu vytesán mlynářský znak mlýnské kolo nýbrž kříž v kole. Pomník tento stojí nyní v zahradě před školní budovou ve Slavičkách, ježto majitel pole kde dříve stával, pomník odklidil, poněvadž mu překážel, stěžoval polní práci stoje uprostřed. U silnice nebylo pro něj vhodného místa, poněvadž je na zadní stěně velmi poškozen, nárazem by se zničil. Odvezl jej majitel pole pan Kotrba rolník z Čížova domů.

Jest jisto, že pomník má historickou cenu, proto zpráva školy ve Slavičkách požádala pana Kotrbu, aby jí pomník daroval, že jej umístí na vhodném místě v zahradě a okolí upraví, a tak se také stalo. Pomník ochotně dovezl do Slavíček zdarma pan statkář J Doležal ze Střížova, byl o to požádán.

 

Lidová etymologie

 

V dávných dobách rozkládaly se kolem Slavíček samé lesy. V domě č. 9, který náležel rolniku Františku Vaníčkovi, dnes náleží Terezii Kafkové, bydlil prý hajný. Kdysi přišel k němu podcestný a žádal ho o nocleh. Zároveň se svěřil hajnému, že má u sebe mnoho peněz. Hajný však pocestnému nocleh nedal. Ten tedy odešel ubíraje se cestou dále. Hajný dychtě po penězích podcestnému lesy nadešel a tam jej zabil. Našel prý u něj 32 krejcary. Na mrtvé tělo položil velký kámen, pod nímž podcestný nalezen.

Pověra o pomníku tomto udržována mezi lidem je tato:

Předchůdce nynějšího majitele pole, na němž pomník stával, hospodář Kotrba ze Střížova dovezl si kámen ten domů a položil jej k domu na zápraží. Ráno však prý byl kámen na hnojisku. To se několikrát opakovalo, prý i vyskakoval, když kámen opět na zápraží dál.

V noci prý slyšel hlas: „Kdes vzal, tam zase polož!“

Odvezl proto kámen na dřívější místo na pole a od té chvíle měl pokoj.

Prameny a literatura

http://www.pamatnekameny.euweb.cz

Vlastivěda Moravská - Třebíčský okres - František Dvorský (1907)

Hospodářský Deník (21.4.1939)

Památné kameny a pověsti na Třebíčsku -Eman Nožička a kolektiv autorů (2010)

Kamenné kříže Čech a Moravy - kolektiv autorů (1997)

Kamenné kříže a křížové kameny okresu Třebíč - Pavel Valenta a Pavel Izdný (2024)

Vložil Pavel Chatrný a Bohuslav Dokulil (2026)

Karta bodu nemá zodpovědného badatele.