Cholina 0457

Jedná se o torzo pískovcového kříže bez ramen. V roce 1885 byl na kříži vyveden text barvou: „Z nova ostaven ku cti sv. Methoděje na rok jubilejní 1885“, který již na těle kříže dávno není patrný. Před nepřízní počasí kříž částečně chrání výklenková kaplička s kovovým křížkem na vrcholu, v které je umístěn. Kaplička z 80. let 19. století je součástí ohradní zdi.

Stáří hrubě opracovaného kamenného kříže je odhadováno na 15.-17. století.

Polický rodák, bohoslovec a hudební skladatel Jan Hloch popsal a nakreslil kříž v Polici (okr. Šumperk) a informace zaslal Janu Havelkovi do Olomouce. On pak, roku 1885, jej zmínil a navázal podobným křížem, jež se nachází v Cholini: „Pan zpravodaj domnívá se, že kámen ten jest bývalý kříž, jemuž byla 3 ramena otlučena, a že snad proto lid kameni „koza“ říká. Ale já domnívám se, že to nebyl nižádný kříž, nýbrž že kámen ten, tak jak nyní jest, měl svůj význam (k čemuž ony rýhy poukazují) v době pohanské, z níž také snad pochází, a že proto potupně lid křesťanský jej ode dávna kozou nazýval. V domněnce té mě utvrzuje podobný docela kámen, též takovými rýhami (viz obr. 7.) opatřený, který se zachoval v Cholině na Litovelsku. I o tomto kameni říká se, že to otlučený, prastarý kříž. Jiného o něm neví se ničeho. Kdyby se podařilo dokázati, že oba tyto kameny skutečně jsou původu pohanského, byl by to zároveň pádný důkaz veliké starobylosti těch křížů cyrillo-methodějských, na nichž viděti rýhy podobné.“

V jubilejním roce 1885 byl na kříži vyveden nápis, který dnes již nespatříme. Alois Franz roku 1893 zmiňuje, že nápis bílou olejovou barvou zněl: „Znovu ostaven ku cti sv. Metuda na rok jubilejní 1885“. Na své kresbě kříže nápis vynechal, jak ostatně podotýká i ve svém popisu kříže. Eugen Stoklas v rámci popisu kříže v roce 1929 uvádí: „Nahoře má důleček a vzadu možno nahmatati žlábek, táhnoucí se shora dolů. Vpředu znáti zbytky černého nápisu vztahujícího se na metodějské jubileum r. 1885.“ Na základě nepublikované fotografie Františka Přikryla z roku 1906 se zdá, že kříž býval celý natřen bílou barvou a nápis na něm proveden barvou černou.

Jan Havelka, Alois Franz, Viktor Pinkava, František Přikryl a další jej uváděli jakožto kříž cyrilometodějský. Také farář z Chudobína, Antonín Kubíček, jej v dopise z 21.10.1905 adresovanému Fr. Přikrylovi takto uvádí. V nedatovaném dopise kaplan Jaroslav J(amník?) Přikrylovi oproti tomu píše: „Vyptával jsem se v Cholině i v Bílsku a nic zvláštního jsem se nedověděl. Mnozí u nás vůbec ani za Cyrillo-Meth. kříž nepovažují ten v Cholině, nýbrž vypravuje se, že je to pomník padlého důstojníka z pruské války.“ 

Kříž stával až do zmíněného roku 1885 u cesty (v ulici) vedoucí ke kostelu, možná někde v místech nynějšího svatého obrázku. Eugen Stoklas k jeho umístění napsal: „Kříž tento stával druhdy v kraji trávníku u cesty ke škole a „prvňáci“ (žáčkové z první třídy) nesměli prý jíti dále, pokud z něho každý neukousl kousek. A těm maličkým říkali starší žáci, že ten důlek na kříži museli vykousat oni. A potom přes kříž skákali.“ V první polovině 80. let jej rolník Josef Hubáček přemístil na svou zahradu, aby nedošlo k jeho poškození a následně pro něj nechal zřídit výklenkovou kapličku ve zdi zahrady.

Katecheta Josef Tymol z Litovle v listě Fr. Přikrylovi ze dne 24. ledna 1906 uvádí: „Jak jsem slíbil, poptával jsem se v Cholini na onen kříž cyrillometod. a dozvěděl jsem se toto: Kříž není na cestě, nýbrž ve vesnici samé v zahradě p. Jos. Hubáčka st., rolníka v Chol. Stojí v malé kapličce, kamž chodí každý rok o svátku sv. Cyrila a Metoděje lidé v průvodu.“ Informaci o umístění kříže a konávaném průvodu pak Přikrylovi potvrdili i z farního úřadu v Cholini (27. března 1906). Za něj podepsán tehdejší farář (1905-1908) Jan Nepustil. Zmíněné náboženské průvody později zmiňuje i E. Stoklas, když píše, že „farář cholinský P. Vykydal konal k tomuto kříži průvody v den sv. Cyrila a Metoděje“. Pozn. důst. pan děkan Josef Vykydal působil před svým příchodem do Choliny jakožto farář na Velehradě, do Choliny přišel roku 1889 - zemřel dne 11. dubna 1894. Pochován je na zdejším hřbitově.

Vlastivědný badatel a tehdejší farář v Týně nad Bečvou, František Přikryl, navštívil Cholinu při své cestě „po křížích“ ve středu 27. června 1906. Jak si poznamenal do deníku, byl zde v 8 hodin ráno, kdy bylo jasno a slunečno. Kříž i s textem na něm si tužkou nakreslil do svého cestovního deníku. Podle tohoto náčrtku text na kříži zněl: „Z nova oslaven ku cti sv. Methoděje na rok jubilejní 1885“. Pozn. Dá se předpokládat, že v textu bylo slovo „ostaven“, jak uvádí i A. Franz. Ke kříži si pak Přikryl do zápisníku mj. poznamenal: „kříž v Cholini stával na břehu blíž cesty a majitel zahrady vystavěl pro něj kapličku dál od cesty, aby byl chráněn a dal jej r. 1885 natřít“. V knize vydané roku 1907 pak Přikryl ke kříži uvádí: „Sv. Věrověsti sešli dolů k potoku a tu kázali Cholinským. Na tom místě vděčná mysl postavila kamenný křížíček, který tu stával do r. 1885. V památném tom roce majitel pozemku p. Josef Hubáček ve zdi své zahrady nedaleko od místa dal pořídit výklenek na způsob malé kapličky, do něho postavil ten památný kříž. Přední plochu kázal kamenníkovi uhladit a vykřesat nápis: „Znova oslaven v roku jubilejním 1885“. Nad ním pověšen je obraz sv. Věrověstů na plátně malovaný, výklenek pak uzavřen je železným zábradlím.“ 

V Památní knize obce Choliny, vedené od roku 1880 bohužel žádnou doplňující informaci nenalezneme. Jak je v úvodu kroniky uvedeno, byla kniha zakoupena roku 1892. Obecním výborem bylo tehdy usneseno, zapsat zde některé události zpětně. Prvním zapisovatelem do této knihy byl t. č. starosta František Nepustil z č. 59. Tyto první roky jsou ovšem popsány jen několika zmínkami a co se týče „smírčího kříže“ a jubilejního roku 1885 zde není žádná zmínka. K roku 1885 je zajímavý ten údaj, že stavitel kapličky, Josef Hubáček, byl daného roku i starostou obce - v l. 1885-1887.) O kříži v kronice najdeme zmínku až k roku 1968. Tehdejší kronikář Josef Kocvrlich, někdejší výpravčí, napsal: „V letošním roce dal míst. nár. výbor opravit kapličku u polní cesty z Choliny do Loučky pod Šibenicí“, Jan Hubáček č. 55 dal na svůj náklad zlepšit tak zvaný cyrilometodějský kříž za humny, a opravuje se studánka tak zvaná „Svatá voda“ v rampašském lese. - Po dlouhá léta chodí občané z Choliny mladí i staří kolem těchto památníků a jen letmo si jich povšimnou. Lid si už na ně uvykl a stal se někdy lhostejným, proto se pokusím ty které v Cholině neb katastru cholinském jsou něco pro paměť budoucím napsati...“

Na svém místě v kapličce pak kříž zůstal až na naše časy.

Od roku 1981 je kříž zapsán v celostátním seznamu kulturních památek: rejst. č. ÚSKP 14276/8-2641 - výklenková kaplička se smírčím křížem. Jde tak o památkově chráněný soubor sakrálních objektů sestávající z torza smírčího kříže a zděné výklenkové kapličky zakončené lomeným obloukem. Téměř totožný soubor se nachází v Seničce na Hané.

Do evidence SPVKK v Aši kříž nechal zanést spisovatel a ak. sochař Vladimír Preclík. Do Choliny zavítal 16. května 1988 a v rámci popisu památky uvedl: „Novogotická kaplička ze 2. poloviny 19. století chrání starší smírčí kříž ze 16. století. Jemnozrný pískovec neudržel vodorovná břevna, zbyl jenom uhlazený mohutný dřík kříže, je silně zanedbaný i jeho okolí.“ Ve své knize věnované křížům na Moravě a Slezsku (Kameny pokání, 1992), kříž zmiňuje v kapitole „Staří známí“, svou návštěvu Choliny podrobně popisuje v kapitole nazvané „Jen neztratit hlavu“. Zde svůj nález popisuje: „Za hřištěm, v místech kde u velkých sportovišť stíní tribuny, stála rozpadající se kaplička, obydlí pahýlu, kdysi kříže. Dnes opravdu pahýl, jinak se mu říct nedá. Pahýl symbolu víry, nebo pahýl někdejší viny?“ 

Kříž byl v minulosti připisován věrověstům Cyrilu a Metodějovi. Jak bylo výše zmíněno, bylo také uváděno, že šlo o kříž nad hrobem důstojníka z pruské války. Skutečný důvod vzniku kříže ovšem neznáme. Zda šlo o kříž smírčí, pamětní, či hraniční, pokud byl do obce přenesen již v dávné minulosti. Patrně se skutečný důvod jeho vzniku nepodaří objasnit nikdy.

Jak píše archivář Miroslav Koudela (2011), v roce 2003 byl smírčí kříž v blízkosti sportovního hřiště opraven a upraveno též jeho okolí. 

Vyprávělo se, že jde o pomník padlého důstojníka z pruské války. Ve většině popisů je ovšem kříž dáván do souvislosti s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem.

Viktor Pinkava (1903): "O působení apoštolů slovanských sv. Cyrilla a Methoda zachovalo se nám skrovně zpráv. Avšak o čemž písemné prameny mlčí, hlásají nepatrné a neúhledné kamenné kříže, jež podání lidové až do dob cyrillo-methodějských klade. Jsou-li tyto kříže skutečně tak staré, o tom někteří archeologové vážně pochybují; nemohouce ale sami ani původ, ani stáří přibližně určiti, nevylučují alespoň možnost pradávné minulosti jejich. Že svatí apoštolově krajinu naši, již v pravěku obydlenou, navštívili, o tom ani dost málo nepochybujeme. Pozoruhodno jest, že právě při našich nejstarších osadách v okolí Nákla, Senice a Choliny se takové kříže vyskytují, kdežto v hornatých krajinách naprosto jich není. Kříže zv. Cyrillo-Methodějské podle určitého podání lidového a starobylé podoby známe v krajině litovelské jen čtyry: 1. Kříž příkazský, nyní v kapli uložený, stál původně na rozcestí k Senici a Těšeticům. 2. Senický na cestě malosenické. 3. Cholinský a 4. Kříž z Bílska. Ostatní kříže kamenné označují místa poprav a vykonané přísahy při určování hranic a mezí."

Kronikář Josef Kocvrlich do Památní knihy obce Choliny roku 1968 zapsal: "Kříže pomníky a různé památky - V letošním roce dal míst. nár. výbor opravit kapličku u polní cesty z Choliny do Loučky pod Šibenicí“, Jan Hubáček č. 55 dal na svůj náklad zlepšit tak zvaný cyrilometodějský kříž za humny, a opravuje se studánka tak zvaná „Svatá voda“ v rampašském lese. - Po dlouhá léta chodí občané z Choliny mladí i staří kolem těchto památníků a jen letmo si jich povšimnou. Lid si už na ně uvykl a stal se někdy lhostejným, proto se pokusím ty které v Cholině neb katastru cholinském jsou něco pro paměť budoucím napsati: Naše krajina je podél cest u silnic, na rozcestích, křižovatkách, neb v polích ozdobena a oživena množstvím křížů, božích muk, kapliček a obrázků světců. Při pohledu na ně si vlastně uvědomujeme, že velmi dobře zapadají do obrazu krajiny. Náš občan zasadil tyto své výtvory do rámce krajiny, do samé přírody s kterou je svázán s kterou pracuje. Naši předkové byli velmi zbožní a to pole na kterém pracovali chtěli mít místem svatým. A další význam byly to zas přírodní živly, jež vedly náš lid k tomu, aby se na ně upamatoval u toho či onoho sloupu kde blesk zabil hospodáře, když svážel úrodu, neb kopnut koněm a zemřel, raněn mrtvicí a podobně. - Tito pietní duševní projevy širších vrstev venkovského obyvatelstva jsou zosobněny v oněch skromných a nenáročních architektonických projevech božích muk. Některé z nich během času zmizely a některé ještě stojí. Já se zhruba zmíním jen o těch nejdůležitějších. (...) Cyrilometodějský kříž - Je to jeden z tak zvaných křížů cyrilometodějských. Podobá se spíše hraničníku než kříži a stojí za humny Hubáčkovým č. 55 v kapličce. Na hoře má důleček a vzadu možno nahmatati žlábek táhnoucí shora dolů. Vpředu znáti zbytky černého nápisu vztahujícího se na metodějské jubileum r. 1885 (sv. Metoděj zemřel 6. dubna 885). O působení apoštolů slovanských sv. Cyrila a Metoda zachovalo se nám skromě zpráv. Avšak o čemž písemné prameny mlčí, hlásají nepatrné a neúhledné kamenné kříže, jež podání lidové až do dob cyrilometodějských se klade. Jsou-li tyto kříže skutečně tak staré o tom archeologové vážně pochybují nemohouce ale sami, ani původ, ani stáří přibližně určiti, nevylučují alespoň možnost pradávné minulosti jejich. Že sv. apoštolové krajinu naši již v pravěku obydlenou navštívili o tom ani dosti málo nepochybujeme. Pozoruhodno jest, že právě při našich nejstarších osadách v okolí Litovle, Nákla, Senice, Bílska se takové kříže vyskytují, kdežto v hornatých krajinách jich není. Udržujme v úctě tyto kříže kamenné. (...) Námitky, že sochy svatých v krajině nám dnes nemají co říci pochází od lidí, kteří postrádají vkus a jakoukoli úctu k historickým kulturním památkám - hodnotám. Sochy krajinu obohacují a krášlí. - Je zapotřebí, abychom chránili kulturní odkazy minulosti, ať už jsou vedeny v oficiálních záznamech nebo ne. Je nutné uvědomit mládež tiskem, ve školách, aby tyto památky chránila a trestat důkladně vandaly, kterým poučení nestačí!"

Sborník Velehradský 1885: O některých památkách cyrillo-methodějských, pokračuje J. Havelka, str. 86

Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale, 1893, Alois Franz: Alte Steinkreuze und Kreuzsteine in Mähren, str. 108: Figur: 2, v obrazové příloze na tabuli č. 1 - kresba též uveřejněna v díle A. Franze: Kunstarchäologische Aufnahmen aus Mähren von Alois Franz, 1894 - Tafel 24

Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale, 1899, Alois Franz: Alte Steinkreuze und Kreuzsteine in Mähren - kříž zmíněn v rámci úvodního textu na str. 5

Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl V. místopisu, Olomoucký kraj. č. 39, Litovelský okres / napsal Viktor Pinkava, nákladem Musejního spolku, Brno,  1903, str. 72-73

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 10: inv. č. 810 - II. Sever Moravy - Kaplička s památným křížem v Cholini (zde vlepená fotografie, na níž se zdá, že je kříž obílen a na něm text černou barvou), dále jsou zde zmíněné čtyři dopisy 

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 20: inv. č. 1472 - Zeměpisné poznámky z cest po severní Moravě, 1905-1906 (v deníku popis a též kresba kříže s nápisem)

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 24: inv. č. 840 - 3. 3 Konvolut III. - Poznámky ze zápisníků: 1905-1906

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 11: inv. č. 1014 - Fotografie a vyobrazení ke knize Sv. Cyril a Metod v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku - IV.) Příkazy, Cholina, Bílsko, Vilémov

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 22: inv. č. 1597 - Album 1: str. 13 (Tab. X.): č. 53, Cholina u Litovle

František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, díl druhý, nákl. Záhorské kroniky, v Týně u Lipníka, 1907, str. 42-43, obr. 19 (foto) - str. 43

František Přikryl: Památky sv. Cyrila a Metoda. V Praze-Břevnově: Matice Svatoklimentská, 1933, str. 31-32, foto str. 54 (stejné jako v roce 1907)

Eugen Stoklas: Kytička pověstí z Litovelska, nákladem Musejní rady v Litovli, 1929, str. 16: Cholina

Selské listy, č. 75, 21.9.1935, str. 5: Karel Slavík: Malé kamenné kříže v poli

Státní okresní archiv Olomouc. Název fondu: Místní národní výbor Cholina. NAD 1270 | Místní národní výbor Cholina. Značka fondu: L 1-72 - Pamětní knihy, inv. č. 38 - Kronika obce (1880-1983), orig. název: Památní kniha obce Choliny

Státní seznam nemovitých kulturních památek: okres Olomouc a městská památková rezervace Olomouc / uspořádal Leoš Mlčák, Olomouc: Okr. stř. státní památkové péče a ochrany přírody, 1982, str. 16

archiv SPVKK v Aši

Vladimír Preclík: Kameny pokání, Melantrich, 1992, str. 200-205: Jen neztratit hlavu / str. 238-243: Staří známí

Ján Kadlec: Paměť hanácké krajiny, vydalo Periplum, Olomouc, 2001

Miroslav Koudela: Paměti obce Choliny, Obec Cholina ve spolupráci s nakl. DANAL, 2011

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Olomouc/Cholina.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)