Olešná 0233

Monolitický kříž ve tvaru latinského kříže se zakulacenými hranami. Levé rameno je uraženo.

Kříž byl nabílen a opatřen odrazkou a sloužil jako silniční patník.

Kříž stál původně na dnešním místě. Jeden místní sedlák jej ukradl a použil na upevnění žlabu ve stáji. Dobytek ale přestal žrát a tak sedlák kříž vrátil na své místo.

Zlatá stezka - krajem Husovým Chelčického - vlastivědný sborník, roč. 9, č. 7, str. 115, 1936: Cyrilomethodějský kříž v Olešné. (Dle ústního vypravování podává V. Smrž, říd. uč. v Podolí.) 

Na rozcestí u zahrádky před okny Františka Koblížky, koláře v Olešné, stojí nízký cyrilomethodějský kříž („baba“) s uraženým ramenem, o němž vypravuje se v obci následující pověst: Stavení toto kdysi vyhořelo do základů. Majitel (říkali mu Křížek a statku Na Křížkovině) potřeboval mnoho stavebního materiálu. Při zazdívání žlabu ve stáji vzpomněl si, že by se tam dobře hodil jmenovaný kříž za podstavec a proto jej vykopal. Aby se dobře pod žlab hodil, urazili mu zedníci jedno rameno a tak jej zazdili. Avšak slyšte, co se stalo! Když uváděli dobytek do stáje, nechtěl tam jíti a musel tam býti násilím doveden. Ve stáji byl teprve nepokojný, nežral, bučel a trhal sebou. Každému to bylo velmi divné. Lidé přicházeli a s hrůzou pozorovali tento zjev. Vykropovali stáj svěcenou vodou, vykuřovali a užívali různých „říkání“. Když to nebylo nic platno, přiznal se Křížek, že dal pod žlab zazdíti kříž, který stával před okny a to prý je asi příčinou, že dobytek je tak nepokojný. Kříž byl opět na své místo zasazen a dobytek se upokojil.

W. Dreyhausen, Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau, 1940, č. 338: Olešna: Bei dem Haus Nr. 1, an einem Gartenpfeiler. Linker Arm fehlt.
Siehe: Laufende Nummer 299, Růžička.

F. Krhoun, Výběr prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu, 1968, roč. 5, č. 2: V čís. 7. roč. IX. vlastivědného sborníku „Zlaté stezka“ z roku 1935–1936 byl článek „Cyrilometodějský kříž v Olešné“. Olešná je ves v okrese píseckém – nyní obec Podolí I. – na východ od Vltavy. Kříž ten jen s pravým ramenem byl anebo ještě je tam na rozcestí u zahrádky před okny čp. 1 Františka Koblížka, koláře. Pod čarou je v časopise tato poznámka: „Cyrilometodějskými kříži nazývá lid kamenné kříže onde v polích stojící. Vypravuje se o nich, že je stavěli na své pouti naší vlastí první slovanští věrozvěstové“. Název „cyrilometodějský“ bude asi eufemismus. Není totiž jisto, zda soluňští bratří Konstantin a Metoděj za svého působení ve Velké Moravě byli i v Čechách.